Dopisy z roku 1526, 22. března. 47 tak aby chudý jako bohatý své spravedlivosti skrze ně užiti a dosahovati mohl a v tom obhajován byl; druhé, že i král JMt v některých věcech jest povinen před ním práv býti; třetí, že o naše hrdla nemáme jinde souzeni býti; čtvrté, že tím právem naše cti a poctivosti mají opatrovány býti; páté, že přes to právo nemáme z tohoto královstvie k soudóm nikam jinam a bez výmienky před žádnú osobu po- tahováni býti, a tak summou že ve všech spravedlivostech tím právem máme opa- trováni býti. A krátce zavrúce, že mimo naše právo zemské, kterak samo v sobě jest, ani do Říma, ani do říše, ani do Medburku a tak nikam jinam nepříslušíme k žádnému odvolání, jakož se to v mnohých zemiech činí. Pak mnozí národové pro takové svobodné právo čeho by se směli odvážiti, aby též svobody a práva mohli užívati; pak my majíce to v rukou, abychme měli to sobě zlechčiti a opustiti, kterak jest podobné, aby nám to nemělo jako k věčnému zlému připomínání pozuostati, čehož pán Buoh všemohúcí rač nás uchovati. Muoj milý pane švagře! Již jsem vám tuto více psal z lítosti [sic], maje nad naším právem a svobodami, což se tomu ubližuje, nežli z potřeby, neb to znám, že to všecko dostatečně ráčíte při sobě mieti a dokonale znáti. Pak kdež JMKská ráčil mi psáti o odložení dopomáhání práva: i již jsem tak učinil a při jiných věcech o to do krajuov stavuom tohoto královstvie psal, však to jsem dostavil pro poctivost práva i také k čemu jsem to přivedl, že jest k tomu také vuole, kohož se při tom dotýče oc; než již jest na času, aby se ta věc tak konala bez okolkuov, kterak podle práva spravedlivě býti má. Což se mne a pana Jindřicha z Rožmberka dotýče, jáť k vuoli králi JMti, dá-li pán Buoh, do Hory v neděli provodní [8. dubna] přijedu; jaké pak bude je- dnání aneb jestli co podobného k zjednání, u mne jest to na velikém omylu, ač mnú by nemělo sjíti, buduli moci toho, což mi spravedlivě náleží a což jsem právem ob- držel, užiti. Než poněvadž, kterak mi oznámeno, máte také vy se panem Janem, bratrem vaším, toho jednatelé býti, i prosím vás, neračte sobě toho obtěžovati, než také k tomu se dáti najíti, a snad buohdá muože lépe býti nežli se někto naděje. Proti tomu sjezdu Kolínskému, kterýž král JMt ráčil ve čtvrtek po provodní neděli [12. dubna] položiti, nejsem. Než psal jsem o to do Budína na tento rozum, že se naději, že se nás drahně sjede do Hory a všickni společně, že za to mám, že do Kolína pojedeme, budemeli moci tam hospody mieti; než jestliže bychme hospod neměli, že s těžkem jedni od druhých pojedeme, a to námi nesejde nežli tím nedo- statkem, že jest ten sjezd v těskném místě položen; než ráčí-li JMKská to převésti do Hory, že za to mám, že tu všickni dobře se budem moci směsknati a volně je- dnati, i také páni poslové od JMKské že budou míti lepší prostranstvie a zvuoli tu na Horách Kutnách. Neb toto račte věděti, že za to mám, že také někteří ti podle