Dopisy z roku 1526, 22. a 26. června. 81 Konarovský v čem smlúvy nezdržel, též měl by podle práva jeho viniti. A toliko, muoj milý pane švagře, toto vám mé zdání tímto mým psaniem oznamuji; než pánóm Horníkóm nezdálo mi se tak široce o tom vypisovati, nebo Jindřich bakalář mohl by snad tomu jináče rozuměti; a což se platu dotýče, bude-li to před soudem zemským, co k tomu páni Horníci spravedlivost mají, ukázáno, té sem naděje, že se v tom žádnému neukrátí. A pán Buoh všemohúcí rač dáti nám se spolu šťastně a ve zdraví shledati. Dat. ut supra. Panu švagru mému milému, panu Jindřichovi Tunklovi z Brníčka a z Zábřehu, naj- vyššiemu mincmajstru královstvie Českého a fojtu markrabstvie Dolnieho Lužického oc. Muoj milý pane švagře! Což se těch uhlieřuov dotýče, neviem již k tomu nyní co řéci; než bude-li se moci ještě Hora dodržeti až do tohoto sněmu do sv. Prokopa, snad buchdá ten i jiný neřád napraví se, a jest toho jistě velmi potřebí, poněvadž má býti tento pátek od dneška v témž dni [29. června] v Kolíně sjezd. I prosím vás, mějte tam někoho, aby se porozumělo, co jednati budou a na čem zavrou, a což by bylo potřebného, že byšte mi napsali a k Václavovi Trčkovi poslali, již by on mně to dále poslal. Což se dotýče těch nějakých jiezdných a pěšiech: i jistě jest i v tom potřebí nám opatrnosti, ale již jesti k tomu krátek rozum v tomto neřádu, než pánu Bohu se všemohúciemu poručiec mušíme se opatrovati, ač u mně snadné není, netoliko v lese, ale v kuchyni i v pivnici. Však porozuměl jsem, že těch jiezdných nebylo tak mnoho ani snad pěšiech, než že Šípecký s někými rád by nějakú, jakž slyšeti, rotu sebral proti pánóm Pražanóm, ač pod tím takoví lidé mohou i něco ji- ného před sebú mieti. Jáť proto na Blatnú najvíce jeti chci, abych, dá-li pán Buoh, tuto neděli byl v Horaždějovicích na sjezdu kraje Prachenského. 535. Janovi z Švamberka, že v příčině opata Kladrubského, jenž některým glejtu nezachoval, při času sněmu na den sv. Prokopa v Praze s ním rozmluví. Na hradě Pražském 1526, 26. června. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 3895 nepag. Službu svú vzkazuji, urozený pane, pane příteli muoj milý! Byšte se dobře měli a zdrávi byli, toho bych vám věrně přál. Psaní, tak jsem srozuměl, že jste mi učinili a snad do Prahy poslali, kdežto ještě není mi přineseno, nežli toliko přípis pan Krystofor, bratr váš a švagr muoj, ukázal jest mi, kterýž jste jemu, že mi tak píšete, poslali. I toto vám také, pane a příteli muoj milý, oznamuji, že jest mi psáno, že by kněz opat Kladrubský některému z těch, kteříž glejt mají, jeho nezachoval. I psal jsem o to témuž knězi opatovi, aby se při tom glejtu k těm, ktož jej mají, zachoval, tak jakž povinnost v takové věci náleží oc; než o té jsem věci ty časy nevěděl, co se na toho jednoho člověka vyznává, ač také toho ještě neviem, co on Archiv Český IX. 11