Z leta 1484. 497 132. Kl. sv. Anny v Starém Městě Pražském. — B. m. 1484, 5. července. — Č. 140. My Margreta z Tupadl převoryše, Dorota z Budějovic zakřištánka, Hedvika z Holomúce, Margreta ze Chba a Elška z Plzně i konvent vešken kláštera sv. Anny jinak sv. Vavřince v Starém Městě Pražském — vyznáváme oc., že duom náš a klá- štera našeho již psaného tudiež v Starém Městě Pražském proti dveřóm téhož klá- štera našeho na poledne ležící ode všech obtiežení, úplatkuov, břemen a pořaduov městských z staradávna svobodný, kterýžto někdy byl jest urozené panie Perchty, vdovy po panu Hynáčkovi dobré paměti z Húsky, již pustý a téměř jako nanajvýše zkažený a zapuštěný, k jehožto opravení my v těchto měrách duokladuov, tak jakžby slušalo, nikoli mieti nemohúc, však vždy, což na nás jest, o to mysléc i k tomu rády sě vedlé možnosti našie nynějšie přičiniti chtiec, aby týž duom viece se již nebořil a dokonce nezahynul, ale aby radějie k užitku kláštera našeho v budúcích aspoň časiech mohl přiveden býti: — prodaly jsme jej — opatr. Silvestrovi sukna kraječi, měštěnínu nadepsaného Starého Města Pražského, a panie Martě, manželce jeho, i dě- dicóm jich, kteříž by po nich zuostali, za jistú summu peněz nám již v celosti za- placenú penězi hotovými; kteréhožto domu jim jsme již postúpili — až do svrchu- psaného Silvestra a panie Marty, manželky jeho, i dědicóv jich a po nich zuo- stalých životuov a smrti a nic dále. — A my hned po jich smrti máme a moci budem sami naší mocí, žádného k tomu práva ani úřaduov nepotřebujíc, v týž duom zase jakžto v náš vlastní uvázati se, žádnými náklady neb škodami ani kterými úplatky nejsúce nikomuž povinny ani zavázány. — Pečeti kromě výše řečené převorky a kon- ventu uroz. panuov, pana Pavla z Jentšteina a z Skal, pana Mikuláše odtudž z Jent- šteina a z Skal, uroz. panoší Jiříka Fricka z Harasova a Jindřicha Horyny z Hombic. — Léta ot naroz. syna b. 1484, ten pondělí po sv. Prokopu. 133. Kl. sv. Anny v Starém Městě Pražském. — B. m. 1484, 25. července. — Č. 141. Já Matěj ot vola, měštěnín Starého Města Pražského, vyznávám oc., — že toto mé poslednie poručenstvie a konečný úmysl vuole mé o témž o všem statku mém — řiedím a zpósobuji obyčejem takovýmto. Najprvé a přede všemi věcmi usta- novil jsem a zpósobil s plným a dobrovolným povolením panie Doroty, manželky mé milé, slovutné lidi Jaroše ot Múřenínuov a Tomáše kramáře z domu Oremusova, mě- šťany nadepsaného Starého Města Pražského, přátely mé zvláštnie, i tohoto kšaftu mého mocí ustanovuji a zpósobuji pravé a mocné poručníky domu mého u vola výš dotčeného, v němž bydlím, na Ovocném trhu mezi domy Zigmunda Malešicského a Ja- kuba krajčieho řečeného Švagr ležícieho; o kterémžto domu vuole má jest i tak roz-