Dopisy z roku 1523. 217 že pán Buoh všemohúcí ráčí býti s námi; a s kým pán Buoh, kto proti němu? Nebo byť kto býti chtěl, jistěť by se takový dobře neměl. A všemohúcí pán Buoh rač všecky věci v dobré obrátiti a nám se dáti bohdá spolu šťastně a ve zdravie shle- dati. Dán na Blatné, u veliký čtvrtek léta oc. XXIII°. Urozenému a statečnému rytieři, panu Oplovi z Fictum a na Novém Šumburce, přie- teli mému milému. [Cedule.] Což se dotýče berně, mně se jistě zdá více nežli z jedné příčiny, že jest slušné a potřebné, aby se dala; a co se má dáti na Turky, toho nevím, co prospěje, ale poněvadž svolili sme, sluší tomu, neb také veliká věc není, dosti učiniti. O napravení práva, což se muože opraviti a ne zkaziti, není co hyzditi. Pak ktež se sjedou, snesou-li se o to, bude, za to mám, snadné jednání; pakli budou v rozdílích, poněvadž se prvé toho odkládalo, snad se ještě bude moci odložiti. Jáť, budu-li zdráv, chtěl bych také na ten čas do Prahy jeti. Pakli bych na zdraví, jakož se toho obávám, nedostatečen byl, tehdy bych mohl býti vymluven netoliko v té, ale i v jiné věci, jakož sem i o to k králi JMti poslal a odpovědi od JMti očekávám. Než za to vás žádám, co vám tuto píši, že toho nebudete jiným oznamovati. Viděl sem se se pánem z Rozmberka starým tento pátek a v sobotu minulú [27, 28 března]. Jiného neznám, nechť ho vykládá jakž kto chce, nežli že při dobrém stojí. A kto rozpráví o nějakých udidlech aneb náhubku: i nevím dokonale, na koho míní; než to vím, že onen svatý král David praví, kto komu jámu kopá, že v ni sám upadá. A také to lidé pamatují, že někto v tomto královstvie okolo let LXti byl vzácný, a jeho vnukové že potom v tomto královstvie svého vlastního dědictví neměli, co by mohl kročejí aneb šlapějí nožnú přikrýti. Než na tom se není co urážeti, aby někto měl řéci: kdy držíš jedno, drž i druhé. I což jest předešle svoleno, jest věc proměnná, jestliže se potom co s při- nucením stalo; nebo se i tyto dny pamatovalo a pamatuje, že svatý Petr strachy pána Boha zapřel, a když toho z úmysla neučinil, proto jest apoštolem předse zuostal; ale Jidáš, který ze zlosti a z lakomství pro peníze zle učinil, sám se oběsil a předse za zrádci zuostal. O sjezdu krále JMti pána našeho a krále Polského JMti jest mi také ozná- meno, že na tento čas se nesejde; i s boží pomocí mohou ti časové brzo minouti, aby zlé se přetrhlo, a dobré aby zase svuoj pruochod mělo. Než nechválím toho, jako i jiných některých věcí, že jest se ten sjezd nesešel. Což se dotýče pánuov Šlikuov aneb jiných, i mám za to, že skutkóm i troštóm rozumějí; a protož se na tom neurážím. Než jestliže jsou čítali Ezopovy knížky, mohou sobě vzíti příklad na onom řezníku a beraních, že je po jednom bral; než kdyby byli se zepřeli společně, majíce rohy, snad by jeho mohli byli od sebe odtrkati: a po-