246 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Lva z Rožmitála 1508—1535. naděje, že mého nepříjezdu na tento čas do Prahy sobě neobtížíte, neb bych ještě rád i potom vám se přátelóm hodil a mohl-li bych kdy v čem slušně k dobrému prospěti, pokudž by vuole byla pána Boha všemohúcého. Napsali ste mi také, že by pán z Pernštajna, jakž ste zpraveni, měl praviti, že jest svým přátelstvím proto ode mne odstoupil, že sem od něho jeho rady ne- přijal oc: i mněť jest toho nepravil, a také nevím, by mi k čemu jinému radil nežli ku počtu; a toho mi se učiniti nezdálo z slušných příčin, nebo mně se zdá, jaké já zápisy mám, kdybych takové měl od předkuov císaře Tureckého a od něho potvrzení, že bych při tom byl zachován, a zvláště kdyby podle toho jenčáři svolili a to zápisy utvrdili, kterak jsou stavové tohoto královstvie učinili. Pak byloť by to přátelství velmi nestálé, kdyby toliko dotud mělo trvati, dokudž by jeden druhého rady ne- uposlechl; ač proto i k tomu sem svolil, bez počtu že chci registra položiti anebo ukázati oc, anebo jich přípis. Než jestliže jest pán z Pernšteina ode mne svým přá- telstvím odstoupil, předešloť jest to i tu radu. A jakžkolivěk jest, z toho pána Boha chválím, že se to v pravdě na mně nenajde, abych k tomu příčinu dal. A poněvadž porozuměl sem, že se králi JMti dobře líbí Pardubice, a Kunětická Hora králové JíMti: i kdybych k tomu jemu radil, aby JJMtem to dal, mám za to, že by ta rada nebyla jemu příjemna, a nedivil bych se tomu, ač by se tu toliko statku dotýkalo a dílu zápisného; pak kteráž by se věc poněkud ku poctivosti ubližovala, nad to sluší k tomu opatrně svolovati anebo snad bez okolků nesvoliti; ač proto jaký byl zpuosob v Praze držán, jakož sem i králi JMti o tom pravil, jaká tam byla hotovost; pak byť někto i k něčemu svolil na ten čas, nebyl by div, ač JMti toho nepřičítám, ani dobrým přáteluom. Pan Jindřich Švihovský byl jest u mne ve čtvrtek minulý [9. dubna], ptaje se na mú jízdu do Prahy; však přes to psal sem jemu v sobotu minulú vždy žádaje, aby v Praze byl; toho pak nevím, kterak učiní; než stala se jim škoda znamenitá, že nedávno snad puol Horaždějovic shořelo, ježto o to péči mají, že by rádi brzo zase stavěli, jakož o též mně jest potřebí v Blatné péči měti. Jakož ste mi také psali, což se soudu komornieho dotýče oc: i mně se zdá, v čem by se čí poctivosti a cti dotýkalo anebo hrdla, tehdy když tu krále JMti ne- bude, muože se každý na soud zemský odvolati, leč by již jiný řád byl, nežli sem já jemu prvé rozuměl. 316. Petrovi z Rožmberka, že posel Františka z Zekyně k němu již se vypravil. Na Blatné 1523, 13. dubna. Opis souč. v arch. Třeboň. č. 3845 nepag. Urozený pane, pane příteli muoj milý! Byšte se dobře měli a zdrávi byli, toho bych vám věrně přál. Račte věděti, že již ten dobrý člověk tovaryš Františkuov,