202 A XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526. sování Dějepisu města Prahy, poučil jsem se v četných případech, jak mnoho často záleží na věci zdánlivě nepatrné, a jaký dosah má pro starší dobu dějin českých i material dějin poli- tických se nedotýkající. Úvahy z toho vzniklé, jakož i přesvědčení, že A. Č. sloužiti bude badatelům snad několika století, a že tudíž nesluší se vymítiti to, co ve přítomné chvíli méně důležitým se býti zdá: pojal jsem do svého vydání téměř všecko, co podle programmu a roz- sahu se pojati dalo v nejširším toho slova smyslu. Skoro všechny dopisy tuto vytištěné pocházejí z archivu Třeboňského, bohatstvím i uspo- řádaností u nás jediného. Něco přepisů ze starší doby bylo na snadě v archivu musejním, na větším díle z pozůstalosti Palackého; ty pro tisk zkollacionovány a signaturou nyní platnou opatřeny. Ostatek přepsal jsem částečně sám, částečně pomocni byli mi při tom dva posluchači universitní, pp. Ludvík Domečka a Jos. V. Jelínek. Rozumí se, že i tyto přepisy všecky bedlivě byly mnou zkollacionovány. Dosti veliký nalezl jsem počet kusů nedatovaných. I dal jsem sobě upřímnou práci, abych kusy tyto vročil. Kde vročení takové z obsahu samého, anebo z jiných povědomých okolností, jest na jevě, stalo se tak bez poznámky; jinde oznámil jsem ve krátké poznámce, proč k tomu neb onomu datum ten který kus kladu. Vročení archivu Třeboňského ponechal jsem beze změny jen u těch kusů, kde za to mám, že jest správné, anebo tam, kde pochybnosti moje, někdy dosti vážné, nepostačovaly aniž dovedly k resultatu jinému. V těchto případech učinil jsem, mimo obvyklé označení, jestě také znamení otázky u příslušného roku. U kterých listů zde uveřejněných není poznamenáno, ze kterého archivu pocházejí, ty všecky jsou vzaty z archivu Třeboňského; u nemnohých listů, ježto pochodí z archivů jiných, jest ten původ vždy zvláště označen. — Ostatek ve příčině formální, co vydání i poznámek se týče, řídil jsem se docela jednak dle pravidel od Palackého zachovávaných, jednak dle toho, co nově bylo ve příčině dalšího vydávání A. Č. ustanoveno. K věcnému porozumění vydaných dopisů postačí říci několik slov. Dopisy rodu Hradeckého dotýkají se doby, kdy na Hradci vládl mohutný pán Jindřich ze Hradce, jeden z nejčinnějších stranníků Matyašových v Čechách, od r. 1485 nejvyšší ko- morník a od r. 1503 až do smrti své (1507, 17. Jan.) nejvyšší purkrabí král. Českého. Pán tento byl čtyřikráte ženat: 1. s Eliškou, dcerou Zdeňka ze Šternberka; 2. s Anežkou, dcerou Adama Tovačovského z Cimburka (od 25. Jan. 1484—1485); 3. s Magdalenou z Gleichen (od 1486—2. Mai 1492); a konečně 4. s Annou z Minsterberka (od r. 1493), kteráž ho životem přečkala. Děti měl jen s touto čtvrtou manželkou, a sice: syna Adama a dceru Annu. Adam z Hradce po krátké poručnické vládě (poručníky byli: babička jeho, matka, Petr z Rosenberka a Jiřík Hrobský ze Sedlce) ujal se statků po otci zděděných, a nabyl rovněž velké váhy v po- litických bězích doby své. Od r. 1523 byl nejvyšším kancléřem království Českého. Zemřel 25. Jun. 1531, jakožto zvláštní oblíbenec krále Ferdinanda. Manželkou jeho byla Anna z Ro- žmitála, dcera pana Zdeňka Lva a Kateřiny Švihovské. Přes to však ubíral se pan Adam ně- kolikráte cestou docela jinou, než všemocný jeho tchán. — Sestra Adamova Anna provdána byla třikráte: 1. r. 1511 za Hynka Bočka z Kunstatu; 2. r. 1520 za nejvyššího kancléře La- dislava ze Šternberka a na Bechyni; 3. 1522 za Jindřicha z Rosenberka, syna páně Vokova, jehož živobytím přečkala. — Genealogická tabulka rodu Hradeckého najde se v Rullově Mo- nografii města Hradce Jindřichova a v Sedláčkových Hradech IV. 34. Dopisy rodu Rosenberského dotýkají se z částky ještě starého pána Oldřicha z Rosen- berka († 1462, 28. April.), pak synů jeho: Jindřicha († 1457, 25. Mart., manželka: Anežka