obecní, r. 1418. 371 ten list zrušený. A kněz otpowěděl: Páni milí! Nechť toho swědomie ukáže, kdy mi jest on tu kopu platu splatil. A paní řekla: Páni milí! swědomie máte zřetedlně: když mu penieze dal, tehdy mu on list wrátil. Dále kněz žádal, byste litkupnie lidi slyšeli; a ti znali, že kněz prodal jim duom za šest kop grošów a kopu platu poostawil, než řkúc: My newieme potom splacenali jest nebo nic. A tak ste tázali kněze, jmělliby které jiné práwo nebo swědomie. A on řekl: Nemám jiného; než ufám bohu a práwu, že mě při prawém ostawíte. A strana druhá téhož žádala. A wy we jmě božie práwo ste řekli takto, že poněwadž kněz nižádného listu nejmá na ten plat, a druhá strana má list zrušený, aby kněz nechal jie u pokoje. A kněž tepruw stoje řekl, žeby Prokop Barwík list jměl na kopu platu. A wy ste jim kázali pryč jíti, řkúc: Toť se dobře shledá. Pak nynie ten jistý Prokop přišel s listem celým a neporušeným, i upomínal dřiewe řečenů wdowu z kopy platu a ze čtyř kuroptiwí. A ona otpierá řkúc: Páni milí! nejsem jemu nic powinowata. A on žádal, aby wedle listu celého byl držen a kněh. A ona otpowěděla řkůc: Páni milí! WM' wie, že jedna kopa grošuow platu byla, a ta jest splacena, než toto jest list zachowaný, a s kněhami se nesjednáwá, neb swědčí na kopu platu a na čtyři kuroptowi. A Prokop řekl: Páni! list mám dobrý bez poškwrny; trwám bohu a práwu, že mě při prawém ostawíte, a že zmienka w kněhách o koroptwách nenie, to bohdá mně škoda nenie; a také mně třeba nebylo ohražowati listu, neb mi jest placeno bylo do této chwíle. Ale ona sě neznala. Na to wám otpowěd dáwáme, a we jmě božie za práwo nalezujem: Tak jakž kněz prawil, že nemá jiného práwa ani swědomie než to, kteréž swrchupsáno stojí, a nižádného listu nemá na ten plat, a druhá strana má list zrušený, také že ten, ktož jie duom byl kúpil před šesti léty, w jedné kopě platu a nic wiece držel ten duom bez narčenie přes rok a den, a list na tu kopu platu jest zrušený a Prokopuow jest zatajeny, nesjednáwaje sè s knèhami, a rok a den minul: tedy ten list Prokopuow moci nemá, a tak ten duom má toho úroku prázden býti, a wdowa u pokoji ostati. Wyrčen a dán ortel w středu před swatým Valentinem, anno domini MCCCCXVIII. 33. Purkmistr a radda Starého města Pražského potwrzují nález Nowoměstských we při mezi Wáclawem tandléřem a Jirglem zlatníkem o kámen rubín. 1418, 1 Deo. Opatrní súsědé milí! Přišel před wás Wáclaw tandléř, wáš spoluměštěnín, tůže wám na Jirgle zlatníka, našeho súsěda, žeby rubín kámen swój u něho optal a práwem stawil, kterýž jest před šesti léty potratil. A Jirgl súsěd náš otpowěděl řka: Páni! kámen jest mój; toho jmám bohdá dobré swědomie. A Wáclaw řekl: Ne, pani! já chci lepšie swědomie pokázati, že jest kámen mój. A tak Jirgl wedl