134 B. VII. Akta mezi králem Jiřím swatému měli státi, nežby sě nám posel zase wrátil, a rozwáženo bylo, zisk-li či ztrátu ta wěc na sobě má, žebychom snad obojieho neseznali. Kudy my opět, w takowé newuoli jsúce, muožem kterú práci podstúpiti, kteráž útratu nese, strach tento před očima majíc, a wědúc, coby z toho pojíti mohlo, a jaké nástrahy a osidlé se nám připrawují? jakož i toho breve wám přípis posieláme. A protož milí páni bratřie a dobří přátelé, ráčíteli w čem našie práce požiti, račtež o to státi před Otcem Swatým, ať jsme k swobodě dřewnie nawráceni. Za to my s pilností prosíme; neb k JS“ wyprawiti mieníme, a proti řečem, kterýmiž sme osočeni, newinu swů JSw“ ohlasiti. A wám wěříme, že w tom naši swědci budete psaním swým, žeť sme křesťanského zlého bohdá nic nejednali, a wšem wuobec, pokudž sme najdále rozuměli, při JM“ jakožto pánu našem milostiwém dobře činili. Toho JM' i wy swědomi máte býti. Také kostel náš jest na oce, ochudililiť sme jej, či co jiného. Týmž my wám modlitbami našimi a přátelskú dobrú wuolí, dáli nám pán buch živu býti, wěrně oplatiti se mieníme. Dán na Wýškowě, w pon- dělí u vigilii Swatých Šimona a Judy apoštoluow božích, annorum domini oc. Tas z božie milosti biskup Olomucký. Sexagesimo Sexto. 24. Páni jednotníci napomínají pana Jana z Rosenberka, aby dle žádosti papežowy a legatowy, i také dle zápisu swého, k jednotě panské skutečně se připojil. W Jindř. Hradci, 1467, 9 Febr. (Orig.) Urozenému pánu, p. Janowi z Rosenberka, příteli a zápisníku našemu. Službu swú wzkazujem, urozený pane, příteli a zápisníče náš! Teď posie- láme přípis ortele a odsudku najswětějšieho Otce swatého, a list duostojného kněze legáta JM“, kterýž tobě i nám swědčí; jimž srozumíš. I napomínámeť tě a žádáme wedle powinnosti wiery křesťanské, i také podlé zápisu twého a pečetí twé, aby tomu dosti učinil, a tak sě k nám měl, aby nám potřebie nebylo šíře toho ohla- šowati a na tě najswětějšiemu Otci swatému i Jeho Swatosti wšem kardináluom, ciesaři Římskému, i jiným králuom, kniežatuom a pánuom křesťanským žalowati. Toho žádáme od tebe konečné odpowědi listem twým po tomto poslu. Neb bychom wždy ještě nepřáli, by měl w takowé škodné wěci dále wpadnúti, jakož jim rozumíš, leč sě sám toho chceš dopustiti. Ex Novadomo, ipso die S. Apol- loniae martyris, anno oc. LXVII°. Zdeněk ze Šternberka najwyšší purkrabie Pražský oc. Jan z Hazmburka a s Kosti, najwyšší sudie dworu král. po Čechách, Oldřich z Hazmburka a s Kosti, Bohuslaw ze Šwamberka, Wilém z Ilburka, Heinrich Starší z Plawna, Děpolt z Rismberka, Jaroslaw ze Šternberka, Jindřich ze Hradce, Burian z Gutšteina a na Nečtinách, Henrich mladší z Plawna, Linhart z Gutšteina a na Klenowé, a Dobrohost z Romsperka.