A. IX. Dopisy pana Prokopa z Rabšteina r. 1448. 443 14. Další nowiny, a omluwa ohledem na řeči, které s posly Českými do Říma jdaucími w městě Rovigo měl (Srown. akta sněmu swatojirského 1448, 20 Máje w Praze, Archiv II, 233). We Widni, 1448, 8 Aug. (Z originálu.) Pánu mému milému, panu O. z Rosenberga. Urozený pane milý! Píše mi TM', žebych TM“ zapomenul oc. TM“ já za- pomenůti nemohu, jako swého milého pána a otce a zwláštnieho dobrodějce, w němž já i s swým bratrem w Čechách najwětší naději k našemu dobrému máme. Než že sem TM“ nic nepsal tak dlúho, toť jest činilo, že sem nic nowého tak k psaní hodného newěděl, a že sem s králem we Štyrsku byl. Ihned když kardinál odjel k wám do Čech, tehdy sem ihned za králem jel, a tepruw po S. Margretè sme do Nowého Města přijeli ze Štyrska. Pak nynějších nowin o příměří s Uhry, od božieho těla, ježto přijde, do dwú let, i také kterak papež má w roce někoho poslati, aby smlúwu s králem jednal a s Uhry, i o smlůwě Pangracowě na IV tisí- cích zlatých, to wiem že kardinál Paumgartnera dosti zprawil; i netřeba mi toho psáti široce, neb Paumgartner TM' zprawí toho z ust. Pak že TM' se na mě tieže, kterak se mám, z toho TM“ děkuji. Dobře se ještě mám, a KM' se pěkně a po- ctiwě ke mně má, ježto sem toho proti JM“ ještě nezaslúžil; neb JM' mě poctiwě drží, a wiem že TM' mi toho přeje. Také milý pane srozuměl sem, že ti poslowé někaké artikule na mě čtli. Owšem shledali sme se w Lampartech w jedné ho- spodě; tu někaká hádanie byly mezi námi o tu wieru. Oni swú při welmi chwálili, a já naši; a w těch hádaních mnoho řečí proskočí, jakož TM' wie; a jáť sem se do nich nenadál, by oni to tak pilně znamenali. Pak něcoť jest prawda, a něco půhý klam, ježto sem nikdy na to nepomyslil. Než móž snad býti, že snad biskup Tristský mistr Eneas s nimi také mluwil; neb my oba s nimi sme se hádali, cho- diece okolo přékopów toho města a dlúho, až byla wečeře hotowa. TM' widí, kterakť sú mi byli změnili lonskú mú řeč, kterú sem k wám w Hradci mluwil, a křiwě po mně psali, a to ten Kuče; nenieť pak diw, žeť sú i tuto změnili. Porú- čiem se TM“, a rádbych widěl, by se dobře měl i s mladými pány i se pannami, jimž wšem službu swú wěrnu wzkazuji. Datum Viennae, ſeria quinta ante Lau- rentii martyris, anno oc. XLVIII. Prokop. Poslali sme Folkestorfera a mistra Ulricha Ridrera a maléře welmi mistrného, aby nám ženu ohledali do Portigale králowu dceru Portigalského. Také tíž do Říma jeli o některé wèci ku papeži, a odtud dále. Basilienses se rozprchali jako lipowy kliny sem i tam. Diwný a nepoctiwý konec to koncilium wzelo; pomysl na to milý pane někdy hluboce. Již po TM“ tůžím, to buoh wie, žeťbych tě s prawú wěrů rád widěl. 56*