428 A. IX. Dopisy pana Prokopa z Rabšteina r. 1444. mnoho mělo dobrého jíti, odtudto nebude. Neb ten člowěk sobě toho nesobí, a widí že jemu nenie, i nedbá. Pak byť i žádal, jehož toho nemním, aby TM k němu tu do Ebersperku neb jinde na cestu přijel, nezdá mi se, by to učiniti měl; cožby protráwil, bez tohoby byl, radše na swé dobré a užitečnějšie ty penieze nalož. O p. Janowi Hradeckém wiem, že TM“ tajno nenie. Jáť sem mluwil pilně i p. Jindřich, aby to WM“ bylo dáno wěděti; učinieliť, to TM uzří. Pak o Tábořích, že přes Waše sem jezdie oc. nic neslyším, by kto o tom co mluwil. Pak p. Hašek ten k tomu najprw mluwil, aby se král ještě s wámi se pány sjel we Znojmě, aby aspoň někak o Českém běhu zjednal. Toho otepřel, že to pro nic býti nemóž; než kdyžby se wrátil, někdeby se chtěl s wámi na podobném miestě sjeti, a o wěci potřebné té koruny jednati. A rozumiem tomu, byšte wšichni w jednotě byli a jeho prosili, aby přijel, že těžce tomu co učiníte. Než mohloby býti na týden žeťby se wážil příjezdy do Prahy, jakož sem to od něho slyšel, ale ještě aby nic tam činiti neměl. Potom dalť jest mnoho listów wěřicích k wám i k druhé straně p. Haškowi, a to k tomuž rozumu jako sem psal. A zdá mi se cele, pane, že dosti podobná cesta wám to bude, abyšte se někde sjeli, nemóžli býti walně, ale po krajích a o sobě sami powěděli. Máteli pro jednoho wšechni zahynúti, duch swatý skrze Kaifáše toho neradí. A mieníť p. Hašek najprw tudy ku p. Ptačkowi a k Trčkowi jeti, a odtud k TM“, zdaby oni swolili k sjezdu; ale tak mi prawil, že oni p. Ptaček a jiní pro nic do Prahy nechtie jeti. Rakúští páni ti pěkně mluwie swým obyčejem, řkůc: byloby dobré, bychom w jednotě byli oc. ale by kterým swým nákladem k tomu co pomohli, tohoť pro nic neučinie. A jsú roztrženi; jedni od něho úřady držie a druzí nic; ježto w nich nenie naděje. Pak w swém otjezdu učinilť jest anwalty, ježtoby měli zemi zprawowati na jeho miestě, jakož p. Jin- dřich šíře TM“ píše. A on král miení na wšaký den jeti odsud do Nowého Města, a odtad nahoru k Nuremberku. Eč wšeckeren ztratil i s Trientem; a opčt nynie přijeli sem Ečmanowé, žádajíc kněze Sigmunda, aby jim wrácen byl i s jeho po- kladem; a bojím se, neučinili toho, že nic dobrého z toho nepójde; ale bojím se, že ho nerád tam wrátí. A on by tam welmi rád, jakož mi sám prawil: ale biskup Brixinensis Jorg, tenť jest sám umřel, a bylť jest welmi proti králi, a on to naj- wiec zbúřil. ltem s králem Polským měloby příměřie býti za dwě létě: ale bojím se, že snad král Polský toho neučiní. Neb přieliš mnoho w to příměřie zachwá- ceno, Čechy, Morawa, Slezie, Rakúsy, Štyrsko, Jiskra; a najwiec bojím se pro- Jiskru. Neb opět jednají jiezdu do Turek, a položili daň na wšicku zemi Uherskú, aby wždy dwa sedláky zlatý dali. Pak Jiskra aby také tam tu daň zbieral, a na tu daň aby žoldowán na Turky byl; anebo aby tu daň položil, a což lidi powede, žold jemu z té dani sebrané dán bude. Ale on toho nepřijel, než toho podal, že chce swoliti, aby ta daň zbierána byla w krajích jemu příležících, a kamž jemu ji