368 A. V. Dopisy Táborské od r. 1441. Také ste nám jali Rudolta spolulamfrida našeho i jemu pobrali; a wždy sme pak na wás anižto na waše žádné péče neměli. A pak w tomž jakés kusé omluwy béřete sobě k pomoci, a wždy kakýchs příčin hledáte zbůřenié této země. Protož nedbajíce my těch omluw a kusých wýmluw, propusťte nám našeho lamfridníka, jakž wám wěříme, poněwadž sme na wás ani na waše žádné péče neměli; a pakli na wás máme péči jmieti, to nám dajte wěděti; aneb bychom se wás již mušili odwážiti a pomysliti na to, s boží pomocí i s přátel našich, aby se nám od wás rowné stalo, a brániti se wám. Datum feria VI. post festum Ascensionis domini. Circumspectae providentiae magistro civium ac consulibus civitatis Hradiště Tábor. *) 15. Jan Čabelický ze Sautic we gménu pana Hynce Ptačka z Pirkšteina pjše panu Oldři- chowi z Rosenberka o Táborských, a proti nim geho popauzj. Na Ratagjch, 27 Mai. 1441. Urozenému pánu, p. Oldřichowi z Rosenberka, na mne laskawému. Služba má napřed, urozený pane milý! Rač wěděti, žeť jest pán nemohl w tak krátké chwíli odpowědi dáti pane na twé listy: než psal mi, žádaje abych TM obeslal a dal wěděti, co Táborští píší, jichž listu přiepis posielám; w němž pane porozumieš, coť mienie. I prosí pán, aby TM ráčil ku poli bez meškánie býti hotow, a p. Krušinu s Plzáky i p. Hanuše aby ráčil k témuž s pilností obe- slati, i jiné wšecky přátely swé. Neb jestliže sie neráčíte přičiniti spěšně k tomu swů snažností, žeť w tom wšie této koruny i waše zkaženie záležie. A na to pane sám rač šíře pomysliti: nebť sem neměl času o tom široce wypsati, maje na koně wsedati; jakožť již dnes na pole táhnemy. Datum Ratay, Sabbato post ascen- sionem Domini. Jan z Sútic. 16. Táborštj pišjce Mikuášowi Trčkowi z Lipy, zastáwagj sebe a p. Koldy proti důtkám geho. Na Táboře, 27 Mai. 1441. Statečnému rytieři p. Mikulášowi z Lipy, seděním na Lipnici, přieteli nám milému. Službu naši napřed, statečný přieteli milý, wzkazujeme. Listu twému ač- koli skrytě psanému porozuměli sme; w němž píšeš mezi jinú řečí, kteraks neslýchal *) We přjpisu psanj tohoto, p. Oldřichowi z Rosenberka z Tábora poslaném, dodána gsau pro něho tato slowa: »O Srlinowi wězte, žeť jest jistě žiw, ale newládneť ni- čímž; a tak prawí Kozka dnes, žeťby ho rádi dali na rukojmě.«