498 in perpetuum solvendarum ex innata sibi munificencia generosius nos absolvit, nosque et successores nostros quittavit pepetuo de eisdem. Nos quoque Johannes, miseracione divina abbas Welegradensis, ad consilium dictarum dominarum abbatisse, priorisse, suppriorisse et cellerarie tociusque conventus monasterii vallis sancte Marie in Osslavia antedicti, tamquam paterabbas necessario evocatus, visis et auditis racionibus, quas, ut augerentur commoda ipsius, monasterii, prefate virgines fortissime allegabant, quibusque mentes earum ad resignandum et assignandum juspatronatus seu presentacionem ecclesie sancti Jacobi ac ipsam ecclesiam supradicto domino marchioni propensius movebantur, consideratoque permaxime, ipsum monasterium posse immo debere ex gracia et munificencia ipsius domini marchionis status et commodi uberrima recipere incrementa, donacionem, assignacionem, resignacionem, descen- sionem quoad juspatronatus sive presentacionem ecclesie sancti Jacobi predicte ipsiusque cessionem consensus nostri exhibicione modis melioribus, quibus possumus, ratificamus et eciam approbamus. Et insuper nos Laczko dei et apostolice sedis gracia episcopus Olomu- censis, tamquam loci ordinarius, ad hoc per prefatos abbatissam et conventum necnon patrem abbatem prenominatum petiti specialiter et rogati, habito primum respectu ad resignacionem ac cessionem tam jurispatronatus sive presentacionis memorate ecclesie sancti Jacobi et aliorum premissorum, quorum pretextu sepefatum monasterium in Osslavia optime poterit per ipsius domini .. principis graciam promoveri, habentes deinde pre oculis, quod ex eo multe lites, rixe et discordie, que hincinde inter clerum occasione dicte ecclesie suborte, quieta pectora jurgiorum facibus accendebant in unionem spiritus et gratam amiciciam converti poterunt et mutari, sepedictam resignacionem, donacionem, assignacionem, cessionem et alia supra- dicta rata et grata habentes, de certa nostra sciencia auctoritate nostra ordinaria, sine qua contractus spiritualium ex sanccione canonum consummari nequeunt, laudamus, approbamus, ratificamus et presentis scripti patrocinio in dei nomine confirmamus. In quorum omnium et singulorum fidem et testimonium sigillum nostrum pontificale ad sigilla prefatorum abbatisse et conventus necnon domini abbatis Welegradensis presentibus duximus appendendum. Sub anno a nativitate domini millesimo quadringentesimo septimo, die duodecima mensis Februarii. (Orig. Perg. mit 4 gut erh. Sig. im Brünner Stadtarchive, Sig. N. I. 30.) 462. Markgraf Jodok gibt dem Johann Hlavác von Ronov die Burg Mitrov sammt Zugehör in erblichen Besitz. Dt. Brünn, 18. Februar 1407. My Jošt z boží milosti markrabě Bramburský a Moravský etc. vyznáváme tímto listem obecně přede všemi, že znamenavše službu urozeného Jana Hlaváče z Ronova, našeho věrného milého, kterú nám nejednú činil, činí a tím lépe na budúcí časy činiti bude moci: i dali sme jemu a jeho erbóm a mocí tohoto lista dáváme k pravému dědictví hrad náš Mitrov s novým i starým dvorem, s mestečkem Strážkem a s véskami Boleboře, Mezeboře, Janovice s mlýny, s lesy, s chrástinami, s potoky, s horami, s doly, s dědi- nami oranými i neoranými, s úroky, s poplatky i se vším svým příslušenstvím, jakož ten