Jan Černý a jiní naši lékaři do konce doby jagellovské. 13 když jako Krasonický byl svým mladším bratrem Lukášem vyzván, aby přišel za ním k Bratřím do Litomyšle. Stalo se to u Krasonického »brzy po r. 1482«. Doklad, že se Jan Černý také již na začátku let osmdesátých usídlil v Litomyšli, máme, jak uslyšíme, v poloze domu »u Jana lékaře« v nejstarší části bratrského Nového města litomyšlského, r. 1486 založeného, jakož i v konsultaci Augustina Käsenbrota z Olomouce u Jana Černého v Litomyšli, kterou nutno klásti do doby ještě dří- vější. — Co se týče konečně statí z Gordonia a Bertrucia, které jako přídavky byly připojeny překladatelem do Knihy vejkla- dův, víme, že byly opsány, zřejmě ve snaze sebevzdělávací, v Litomyšli r. 1496, tedy v době, kdy Černý byl tam již mnoho let lékařem. 1493. Mezi osoby, s nimiž si pan Vilém z Pernštejna28) dopi- soval, patří též biskup Jan Filipec.29) Ten ve dvou listech, jež poslal z Vratislavě 2. V. a 22. IX. 149330) pánu Vilémovi, píše m. j. toto: I. »Muoj najmilejšie pane kmotře, že se dobře máš, tohoť z srdce věrně přeji; ale odnepadáníh) tvé časté, jistě věř mi, ne- bezpečnéť jest, jakožť jsem o tom již ve dvou listech svých psal. Psalť jsem při tom své zdání... — i ještět muoj oumysl na tom jest —, žeť jest věc velmi nebezpečná, dáti se na ta lékařstvie roz- ličná, kteráž pocházejí od lidí neumělých. Nebo ti, kteřiež dávají lékařstvie, neučivše se, než od ledaskoho slyševše, i ovšem muože 25) Vilém z Pernštejna a na Helfenštejně, pán moravský, který však od r. 1491 sídlil na Pardubicích, nejvyšší hofmistr krá- lovství českého, znamenitý válečník a hospodář. Byl katolík, ale takový, že mohl říci o sobě: »S Římany věřím, s Čechy (t. j. husity) držím, s Bratřími umírám.« Jeho manželka byla Johanka z Liblic. 29) Jan Filipec, narozený v Prostějově r. 1431, byl za krále Matyáše Korvína, jenž jako pán nad vedlejšími zeměmi českými měl příležitost poznati jeho nevšední vzdělanost a vlohy, biskupem velkovaradínským, kancléřem uherským a od r. 1482 administrá- torem biskupství olomouckého. R. 1491, brzy po smrti Matyášově, se Jan Filipec zřekl všech důstojenství a vstoupil jako prostý mnich do kláštera bosáků ve Vratislavi. Zemřel r. 1509 v Uherském Hradišti. 30) Originály v archivu lobkovickém v Roudnici, otisk v AČ. XVI. 14—16. 31) Záchvat dny.