z 177 stránek
Titel
I
Jan Černý
1
2
3
Život Jana Černého
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Lékařské spisy Jana Černého
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
Přílohy
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
Resumé
175
176
Název:
Jan Černý a jiní lékaři čeští do konce doby jagellovské
Autor:
Gellner, Gustav
Rok vydání:
1935
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
177
Počet stran předmluvy plus obsahu:
I+176
Obsah:
- I: Titel
- 1: Jan Černý
- 4: Život Jana Černého
- 61: Lékařské spisy Jana Černého
- 113: Přílohy
- 175: Resumé
Strana 13
Jan Černý a jiní naši lékaři do konce doby jagellovské. 13
když jako Krasonický byl svým mladším bratrem Lukášem
vyzván, aby přišel za ním k Bratřím do Litomyšle. Stalo se to
u Krasonického »brzy po r. 1482«. Doklad, že se Jan Černý
také již na začátku let osmdesátých usídlil v Litomyšli, máme,
jak uslyšíme, v poloze domu »u Jana lékaře« v nejstarší části
bratrského Nového města litomyšlského, r. 1486 založeného,
jakož i v konsultaci Augustina Käsenbrota z Olomouce u Jana
Černého v Litomyšli, kterou nutno klásti do doby ještě dří-
vější. — Co se týče konečně statí z Gordonia a Bertrucia, které
jako přídavky byly připojeny překladatelem do Knihy vejkla-
dův, víme, že byly opsány, zřejmě ve snaze sebevzdělávací,
v Litomyšli r. 1496, tedy v době, kdy Černý byl tam již mnoho
let lékařem.
1493.
Mezi osoby, s nimiž si pan Vilém z Pernštejna28) dopi-
soval, patří též biskup Jan Filipec.29) Ten ve dvou listech, jež
poslal z Vratislavě 2. V. a 22. IX. 149330) pánu Vilémovi, píše
m. j. toto:
I. »Muoj najmilejšie pane kmotře, že se dobře máš, tohoť
z srdce věrně přeji; ale odnepadáníh) tvé časté, jistě věř mi, ne-
bezpečnéť jest, jakožť jsem o tom již ve dvou listech svých psal.
Psalť jsem při tom své zdání... — i ještět muoj oumysl na tom
jest —, žeť jest věc velmi nebezpečná, dáti se na ta lékařstvie roz-
ličná, kteráž pocházejí od lidí neumělých. Nebo ti, kteřiež dávají
lékařstvie, neučivše se, než od ledaskoho slyševše, i ovšem muože
25) Vilém z Pernštejna a na Helfenštejně, pán moravský,
který však od r. 1491 sídlil na Pardubicích, nejvyšší hofmistr krá-
lovství českého, znamenitý válečník a hospodář. Byl katolík, ale
takový, že mohl říci o sobě: »S Římany věřím, s Čechy (t. j. husity)
držím, s Bratřími umírám.« Jeho manželka byla Johanka z Liblic.
29) Jan Filipec, narozený v Prostějově r. 1431, byl za krále
Matyáše Korvína, jenž jako pán nad vedlejšími zeměmi českými
měl příležitost poznati jeho nevšední vzdělanost a vlohy, biskupem
velkovaradínským, kancléřem uherským a od r. 1482 administrá-
torem biskupství olomouckého. R. 1491, brzy po smrti Matyášově,
se Jan Filipec zřekl všech důstojenství a vstoupil jako prostý
mnich do kláštera bosáků ve Vratislavi. Zemřel r. 1509 v Uherském
Hradišti.
30) Originály v archivu lobkovickém v Roudnici, otisk v AČ.
XVI. 14—16.
31) Záchvat dny.