Jan Černý a jiní naši lékaři do konce doby jagellovské. 121 ciátské zkoušky, a to opět jako primus, a byl za tři neděle potom promovován na mistra. Nepochybně vzhledem k zna- menitému výsledku zkoušek byl ještě v témže roce povolán do profesorského sboru a přijat do koleje Karlovy. Již k 10/10 1522 se připomíná jako mistr fakultní ve funkci dispensá- tora lectionum (extraordinariarum). Jsa kolegiátem, přivydě- lával si lékařskou praxí. Dokladem toho jest, že r. 1524 vymá- hal před právem Starého města Pražského smluvený honorář na vdově svého bývalého pacienta, bohatého měšťana Nastojte; při tom svůj nárok opřel před soudem o svědectví svého famula Jiříka, jehož výpověď je zapsána v Knihách svědomí archivu pražského.1) A opět r. 1525 žaloval u městského soudu, že mu Barbora ze Všehrd nechce zaplatiti smluvenou odměnu za léčení.2) Od října 1526 do října 1527 byl děkanem fakulty artistů. Nastupuje úřad, zval, jak bylo zvykem, zvláštní dě- kanskou intimací k svému čtení logiky »ex Porphyrii libello De quinque vocibus«.3) Než odevzdal dekanát svému nástupci, učinil o svých poznatcích a zkušenostech v uplynulém školním roce do Knihy děkanské záznam, jenž dobře osvětluje jeho vědeckou a církevně politickou osobnost: »Solebant... ante me majores nostri in hoc facultatis volumine primo statum conditionemve rei literariae nostrae memoriae prodere, deinde quoque regni hujus eventus fortunasque et praeclara seu pacis seu belli facinora praesentibus paginis mandare. Quod pro- fecto, ut ego arbitror, cum prudenter tum provide, posteritatis rationem habentes, factitarunt. Certum enim est, absque hi- storiis totum orbem quasi mutum, vacuum et vanum esse. Ho- mines vero sine historiis quid sunt, nisi — ut quidam inquit — columnae et statuae mutae?« Pro Berku jakožto ctitele musy Klio je však krušno, že může jen zaznamenati, jak na pražské fakultě upadá věda a s ní vážnost profesorského stavu: »De augmento semper desideratissimo literariae facultatis hoc anno 1527 quid dicam scribamve, nihil habeo. Etsi ipse in votis ha- buerim, ut examen scholarium pro titulo baccalaureatus pu- blice promulgaretur, paucitas tamen alumnorum philosophiae 1) F. Křemen, O honorářích a jiných lékařských věcech před 400 lety, Čas. lék. čes. 1933, 1081. —2) Arch. pražský, č. 1129, 189. 3) Collectanea Marka Bydžovského, dříve v pražské lobko- vické, nyní v pražské universitní knih., 26.