z 177 stránek
Titel
I
Jan Černý
1
2
3
Život Jana Černého
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Lékařské spisy Jana Černého
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
Přílohy
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
Resumé
175
176
Název:
Jan Černý a jiní lékaři čeští do konce doby jagellovské
Autor:
Gellner, Gustav
Rok vydání:
1935
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
177
Počet stran předmluvy plus obsahu:
I+176
Obsah:
- I: Titel
- 1: Jan Černý
- 4: Život Jana Černého
- 61: Lékařské spisy Jana Černého
- 113: Přílohy
- 175: Resumé
Strana 142
142
G. Gellner:
nad národem českým, ode všech téměř lékařův opuštěným«,15)
zapomněl dřívějších projevů nevděčnosti. Což by pro »kolikosi
osob tlachání všickni jiní při svém zdraví měli opuštěni býti
a nedostatek trpěti?« Vyhovuje přání spřátelených dvou pí-
sařů radních, Sixta z Ottersdorfu ze Starého a M. Jana Karla
z Nového města Pražského, »aby více k obecnému dobrému...
nežli těch lehkých lidí k zbytečnému pomlúvání prohlédal«
(»žádný se nemuož všechněm líbiti«), sepsal Kopp »Knížku
o nakažení morním«,16) sice s použitím stati o moru v 5. roz-
mlouvání svého Regimentu, ale nicméně tenkráte již, jak se
zdá, zcela bez pomoci překladatelů. V těch čtrnácti letech totiž,
která ztrávil v Praze, naučil se česky, a nejen to, tak se asimi-
loval, že v dedikaci, mluvě o sobě, říká »My Čechové«. Svou
Knížku o nakažení morním již nevěnoval králi, nýbrž rytíři
Petrovi Bohdaneckému z Hodkova, »panu kmotru svému
milému«.
Pro výdaje spojené s překladem a tiskem obrovského
Regimentu zdraví »a živnosti obmeškání« Kopp upadl do
dluhů. Aby věřitelé nemohli zabaviti jeho dům, učinil podle
rady pražské měšťky Anny Karlíkové, že za půjčku 500 kop17)
na oko postoupil svůj dům její matce, paní Elišce z Běšin, ro-
zené Kutnauerové, a že tento fingovaný prodej dal pro forma
219, 235. F. J. Kozdera: (Pestium regni Bohemiae historia, Vindob.
1825) napsal: »Anno 1542 mense Augusti pestis magna et valida
Pragae aliisque in Bohemiae locis grassari coepit, duravitque ad
finem anni usque. Propterea rex Ferdinandus I. Pragae venire
noluit. Ex ea lue sublati tunc inter ceteros Ioannes et Theodorus
Lupacii, Procopii Lupacii fratres (Lupáč, Ephemeris k 11/9, 1/10;
Veleslavín, Kalendář historický k 29/8; Hammerschmied, Prodro-
mus 671).«
15) Kopp tu nenadsazuje. Z pražských studovaných lékařů byl
Petr z Třebska mrtev, M. Jan z Chocně vzdal se praxe a Koppův
kolega mistr Oldřich Lehnar, posílaje r. 1542 panu Hendrychovi
staršímu ze Švamberka léky proti morním bolestem s poučením,
jak jich má užívati, bez obalu doznal: »Také oznamuji Vám, že
v tyto nebezpečné časy tak obecně nehojím, ani k nemocným ne-
chodím.« (Čas. lék. čes. 1864, 255.)
16) Jak zněl celý titul, není známo, poněvadž na jediném vý-
tisku, který se zachoval v pražské mus. knih., sign. 28 G 26, schází
titulní list.
17) To odpovídá kupní hodnotě dnešních 70.000 Kč.