Jan Černý a jiní naši lékaři do konce doby jagellovské. 59 slavovi z Boskovic a jeho sodálům v Moravské Třebové. Po- něvadž tyto zastávky zabraly dobu šesti měsíců a dalších pěti měsíců potřeboval Černý k obšírnému odpovědění Augustinova listu v latinské řeči, mohla býti Černého odpověď na list Augu- stinův z 10/6 1500 odeslána až 5/4 1501. Osm neděl poté (2/6) psal doktor Augustin, meškaje právě v Olomouci, do Prostě- jova Janu Černému znova. Na tento druhý list, který, vyjímajíc tiskárnu, prošel týmiž instancemi jako list první a proto byl dodán Černému v Prostějově až po měsíci (3/7), odvětil Černý čtvrtého dne po dodání. V své replice prohlašuje, že marné jsou Augustinovy snahy přiměti ho k návratu do římské církve (českého ritu), jejíž lidské nálezky měl možnost posuzovati po stránce spasitelnosti od svého šestadvacátého až osmadvacá- tého roku, než totiž přestoupil k církvi bratrské. Po této odpo- vědi natáhl Augustin hrubší struny v třetím listě, který odeslal z Budína 4/10 1501. I na tento list Černý ještě odepsal, nevíme však co a jak. Bylo to však naposled. Neboť když se po vy- dání královského mandátu proti Bratřím (z 5/7 1503) Augustin ozval po čtvrté a v své škodolibosti si dobíral »kněze« Jana Černého, že prý on (Černý), nebýti onoho mandátu, jižjiž se chystal do Říma, aby jako apoštol Jednoty obracel papeže a kardinály na víru bratrskou (k čemuž prý tělesně podle řím- ského práva se lépe hodí než Vavřinec Krasonický, nejsa jako tento kleštěncem, což osvědčil nedávným svým sňatkem), zůstal Černý zticha a udělal tím vášnivé korespondenci s něk- dejším pacientem konec. Ze čtyř listů Augustinových se ne- ztratil žádný (ba první z nich máme ve dvojím tiskovém vy- dání), ale z »Trojí odpovědi« Jana Černého se nedochovalo nic než chatrný český překlad prvních dvou odvetných listů, který byl pojat do VI. svazku Archivu bratrského. Zatím r. 1501 rozvázal Černý pouto, které jej ještě pojilo s jeho prvním působištěm. 5/9 toho roku byl totiž v Litomyšli, aby provedl prodej svého domu »u Jana lékaře«, jenž stál v nejstarší části Nového města. Dům koupil od něho tamní měšťan B. Martin Kabátník z Prahy, týž, jenž v letech 1491 a 1492 pátral v Syrii, Palestině a Egyptě po náboženských obcích, které se tam snad ještě udržely na stupni prvotního křesťanství. Martin Kabátník si při koupi Janova domu vy- volil Černého za jednoho ze tří poručníků své manželky, kdyby