z 177 stránek
Titel
I
Jan Černý
1
2
3
Život Jana Černého
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Lékařské spisy Jana Černého
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
Přílohy
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
Resumé
175
176
Název:
Jan Černý a jiní lékaři čeští do konce doby jagellovské
Autor:
Gellner, Gustav
Rok vydání:
1935
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
177
Počet stran předmluvy plus obsahu:
I+176
Obsah:
- I: Titel
- 1: Jan Černý
- 4: Život Jana Černého
- 61: Lékařské spisy Jana Černého
- 113: Přílohy
- 175: Resumé
Strana 137
Jan Černý a jiní naši lékaři do konce doby jagellovské. 137
čas morní« živa nepřestála, mají její podíl převzíti obě jmeno-
vané paní, aby z něho udílely podpory »nuzným a chudým do
žateckého kraje a jinde«. Místním Bratřím chudým má nále-
žeti dvůr v Odicích u Mladé Boleslavě.3) O dluzích podotýká
Klaudyan v svém kšaftu, že za papír nezanechává žádných.
Jsou-li nějaké nedoplatky, jdou na vrub »nebožtíka Němce,
kterýž jest se mnú spolek měl z Normberka«.10) Klaudyan do-
končil svůj činorodý život — uplatnil se jako lékař, lékárník,
korektor, nakladatel a tiskař, mimo to ještě v hospodářství
bratrského sboru a ve finanční správě města Mladé Boleslavě
(byl 1518 jedním z osmi volenců, kteří s obecními staršími
spravovali městský fiskus) — před 24/11 (pondělkem před sv.
Kateřinou) 1522, kdy jeho kšaft byl zapsán do boleslavských
knih dědických, jimiž kdysi obdařil město.
Boleslavskou knihtiskárnu převzal Jiří Styrsa. Vdovu
Klaudyanovu Markétu pojal za manželku nový lékař bole-
slavský Jan (jenž zemřel r. 1537). Syn Klaudyanův Jan pře-
sídlil do Starého města Pražského, kde se připomíná k r. 1533.
Tehdy byla jeho matka již nebožkou.
Literatura: B. Balbín, Bohemia docta II. 225; III. 188.
Ch. G. Jöcher, Allg. Gelehrten-Lexicon, 1750, II. 350. J. P. Cer-
romi, Analecta literaria, rkp. v zem. arch. v Brně, sign. I. 5., f.
141; Scriptores regni Bohemiae, rkp. tamže, sign. I. 109, f. 180. J. Ji-
reček, Rukověť I. 346. J. Špott, Příspěvky k staré literatuře lé-
kařské v Čechách, Čas. lék. čes. 1882, 622; Lékařství a lékařové XVI.
stol., tamže 1883, 608. F. Dvorský, Dodatky a opravy k biogra-
fiím starších spisovatelů českých a k starší české bibliografii,
ČČM. 1884, 301. F. Bareš, Paměti města Ml. Boleslavě, 1921, I. 29,
34. Č. Zíbrt, Staročeská tělověda a zdravověda, Praha 1924, 29.
J. Volf, Dějiny českého knihtisku až do r. 1848, v Praze 1926, 112.
Müller-Bartoš, Dějiny Jednoty bratrské I. 251, pozn. 156. J.
Th. Müller, Gesch. der böhm. Brüder, 1931, II. 4.
Jan Kopp.
Kopp se narodil kolem r. 1487. V svém »Gruntovním a
dokonalém regimentu« udává, že je domovem nedaleko od
9) Dvůr Odice nebo Vodice koupilo město Boleslav r. 1525.
16) Snad přísluší tomuto společníku Klaudyanovu v Norim-
berce značka K V, jež vedle Klaudyanových písmen N C je na mapě
království Českého z r. 1518. Či nesl spolu s Klaudyanem náklad
na vydání této mapy primas boleslavský Vaněk kovář?