z 177 stránek
Titel
I
Jan Černý
1
2
3
Život Jana Černého
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Lékařské spisy Jana Černého
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
Přílohy
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
Resumé
175
176
Název:
Jan Černý a jiní lékaři čeští do konce doby jagellovské
Autor:
Gellner, Gustav
Rok vydání:
1935
Místo vydání:
Praha
URL:
sources.cms.flu.cas.cz
Česká národní bibliografie:
aleph.nkp.cz
Počet stran celkem:
177
Počet stran předmluvy plus obsahu:
I+176
Obsah:
  • I: Titel
  • 1: Jan Černý
  • 4: Život Jana Černého
  • 61: Lékařské spisy Jana Černého
  • 113: Přílohy
  • 175: Resumé
Strana 61
Jan Černý a jiní naši lékaři do konce doby jagellovské. 61 nákladem B. Mikuláše Klaudyana, lékaře v Mladé Boleslavi. Dvě léta potom, bezpochyby koncem r. 1519, přestal Jan Černý býti litomyšlským lékařem. Musil se vrátiti do Prostějova, aby tam řídil lékařský dům bratrského sboru v předměstí vně Ko- stelecké brány. V tomto bratrském sanatoriu léčil pak Jan Černý v únoru a březnu a zase v září a říjnu 1520 a konečně v únoru 1521, zprvu s malým zdarem, na konec však s plným úspěchem, prastarého pana Viléma z Pernštejna. Černému bylo tehdy asi pětašedesát let. Co se s ním stalo dále, nevíme. Jisto je jen to, že v září 1530 byl již nebožtíkem. Zemřel bezpo- chyby v Prostějově. Jeho žák Petr z Třebska, když se kolem r. 1523 jako doktor mediciny vrátil z Italie, zaujal bývalé mi- strovo místo v Litomyšli, a zůstal tam do r. 1526. Část II. Lékařské spisy Jana Černého. 1. Spis o nemocech morních. Posmrtná sláva Jana Černého je založena na obou jeho spisech lékařských. Vznikly ze snahy, poskytnouti lidem s niž- ším vzděláním (bez znalosti latiny) lékařské rádce, od nichž by se lidoví lékaři a lékárníci mohli obeznámiti s praktickou stránkou knižní mediciny a lid se mohl poučiti, jak si pomá- hati v nemocech každý pro sebe a jeden druhému. Černý na- psal proto obě knihy jazykem českým a prostým slohem, při tom však, podávaje látku populárně, neobětoval nic základ- ního z toho, k čemu se znala tehdejší věda. Jestliže je herbář knihou rodinnou, zastupující domácího lékaře a lékárníka, je Spis o nemocech morních v léčebné části knihou lidí opuště- ných. Odkázán jen na sebe byl přemnohý nemocný při cho- robě, která byla kdysi jednou z nejčastějších a nejzhoubněj- ších, při moru dýmějovém. Jemu byly vydány všanc pře- vážně chudší vrstvy obyvatelstva postižených krajů. Pro lidi bohaté byl mor již daleko méně nebezpečný, jednak že se sám vyhýbal lidem s vyšší bytovou kulturou, jednak že se mu lidé bohatí s úspěchem vyhýbali tím, že prchali z oblasti jedovatého povětří. S lidmi bohatými opouštěli také studovaní lékaři svá