z 177 stránek
Titel
I
Jan Černý
1
2
3
Život Jana Černého
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Lékařské spisy Jana Černého
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
Přílohy
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
Resumé
175
176
Název:
Jan Černý a jiní lékaři čeští do konce doby jagellovské
Autor:
Gellner, Gustav
Rok vydání:
1935
Místo vydání:
Praha
URL:
sources.cms.flu.cas.cz
Česká národní bibliografie:
aleph.nkp.cz
Počet stran celkem:
177
Počet stran předmluvy plus obsahu:
I+176
Obsah:
  • I: Titel
  • 1: Jan Černý
  • 4: Život Jana Černého
  • 61: Lékařské spisy Jana Černého
  • 113: Přílohy
  • 175: Resumé
Strana 55
Jan Černý a jiní naši lékaři do konce doby jagellovské. 55 valém sídle B. Lukáše, v Mladé Boleslavi, kde již slavná pa- mátka tohoto biskupa-reformátora musila udržovati živou i vzpomínku na jeho bratra, slavného v jiném oboru. Pro toto hořké opominutí marně hledáme vysvětlení. Shrneme-li vše, co jsme o Janu Černém zvěděli, dosta- neme tento životopis: Jan Černý se narodil v Praze kolem r. 1456 z rodičů kališnických. Vstoupiv na pražskou univer- situ, byl alumnem Rečkovy koleje. 27/2 1479 podrobil se zkoušce bakalářské (s ním zároveň Vavřinec z Krasonic, po- zdější správce litomyšlského sboru bratrského, a Viktorin z Chrudimě, pozdější humanista a právník M. Viktorin Kornel ze Všehrd) a 26/4 1479 se stal bakalářem. Zůstal pak ještě v Rečkově koleji ve zřejmém úmyslu, získati též magisterium. Chtěje se však věnovati lékařství, obětoval část svého času k tomu, aby praktikoval u lékařského mistra Václava, nyní ne- zjistitelného, a že si osvojoval též theoretické znalosti medi- cinské. To při nedostatku lékařské fakulty v Praze dělal tím způsobem, že si učebnou látku prvního ročníku mediciny, vý- klady na traktát 9. Razesovy knihy k Almansorovi opisoval z díla jednoho a (když s touto prací byl 1/2 1480 hotov) potom ještě i z druhého, načež přistoupil k opisování výkladů na Razesovu chirurgii, jež se čtly v ročníku následujícím. Zatím mladší bratr Janův, jménem Lukáš, z něhož později se stal biskup Jednoty bratrské, přišel také na universitu a 2/10 1481 byl tu povýšen na bakaláře. Lukáš, jenž již jako student se znamenati, že byly, když se jáhen Vít ženil, ve věcech celibátu bratrských duchovních již vlivem biskupa Lukáše jiné řády než r. 1503, kdy svobodný kněz Černý vstoupil ve stav manželský.) — O Vítovi, lékaři v Přerově, je též zmínka v Olomouckých půho- nech (v Zem. arch. v Brně, XI, f. 160a) k r. 1520 (termín březnový): »Anna ze Stvolové pohání Jana z Pernštejna z 20 kop grošů čes- kých a tu jemu vinu dává, že Víta, lékaře z Přerova, poddaného svého, před panem hejtmanem [na soudě zemském] k potřebě její postaviti nechce ...« Todtenbuch, 232: »Téhož léta [1546] umřel B. Mareš v Bělé ..., lékař znamenitý a vznešený, jemuž velice v tom Pán Bůh žehnal a skrze to i Bratřím z mnohých přátely vzdělal.«