z 177 stránek
Titel
I
Jan Černý
1
2
3
Život Jana Černého
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Lékařské spisy Jana Černého
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
Přílohy
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
Resumé
175
176
Název:
Jan Černý a jiní lékaři čeští do konce doby jagellovské
Autor:
Gellner, Gustav
Rok vydání:
1935
Místo vydání:
Praha
URL:
sources.cms.flu.cas.cz
Česká národní bibliografie:
aleph.nkp.cz
Počet stran celkem:
177
Počet stran předmluvy plus obsahu:
I+176
Obsah:
  • I: Titel
  • 1: Jan Černý
  • 4: Život Jana Černého
  • 61: Lékařské spisy Jana Černého
  • 113: Přílohy
  • 175: Resumé
Strana 33
Jan Cerný a jiní naši lékaři do konce doby jagellovské. 33 1509. Doktor Augustin se radoval z protibratrského mandátu více, než mandát ten zasluhoval. Aby byl vskutku účinný a aby jeho platnost sahala dále než jen na města královská, k tomu bylo třeba sněmovního usnesení. Ale sněm pražský, svolaný na den sv. Jeronyma (30/9) 1503, odolal ještě poku- šení. Zato sněm obecný r. 1508 již ne; ten uzákonil to, co nový mandát kázal: pronásledování Bratří a rušení jich sborů v českých zemích. Když však ani tento uzákoněný mandát svatojakubský do roka nevyplenil sektářství, naléhali někteří nedočkavci strany podjednou na sněmě, který se sešel 19. listo- padu 1509 na hradě Pražském, na ostřejší postup. Šlo jim o to, aby celou tíhu zákona pocítili především bratrští kněží a z těch nejdříve ti, o nichž bylo známo, že jsou vůdci Jednoty. Jako tací byli označeni tři bakaláři, totiž Vavřinec z Krasonic, jenž bydlil v Litomyšli, Lukáš Pražský, jenž sídlil v Mladé Bo- leslavi, a Jan Černý, lékař. Podle sněmovního usnesení měli tito mužové býti postaveni od svých vrchností v den sv. Jana evangelisty (27/12) 1509 před shromáždění mistrů a kněží obou uznaných církví a zde pod hrozbou trestu přinuceni, aby přestoupili k straně podjednou nebo podobojí. Když však při- šel stanovený den, neposlali pánové na Litomyšli, Boleslavi a Prostějově žádané bratrské kněží, nýbrž za každého tři jiné Bratří laiky.68) Z této zprávy vyplývá nejen, že Jan Černý podržel své kněžství po r. 1503, kdy vstoupil jako asi 47letý ve stav man- želský, nýbrž i že svým sňatkem neztratil nic z bývalé své vážnosti v církvi bratrské. V počtu kněží, od jejichž obrácení si pánové katoličtí slibovali největší účinek na celou Jednotu bratrskou, objevuje se totiž prostějovský lékař Jan zase ve spolku s týmiž muži (pokud r. 1509 byli ještě na živu), kteří byli doktorem Augustinem uznáni za hodny, aby byli bra- trskými apoštoly. nosti zůstalo však i potom ustanovení z r. 1498, že kněží mohou býti voleni i z Bratří ženatých (Müller-Bartoš I. 186). 8s) F. Palacký, Děj. národu čes., 1878. V/2, str. 196; V. V. To- mek. Dějep. m. Prahy, 1894. X. 291. 3