Jan Černý a jiní naši lékaři do konce doby jagellovské. 29 a prostějovském. Přímý doklad o duchovním stavu Jana Čer- ného nalezneme ve čtvrtém listu Augustinově. V své odpovědi praví dále Černý, že k tomu, co Augustin žádá, aby nálezky lidské přijal jako rovnocenné se zjevenými pravdami, nemůže přistoupiti, že již navždy se vyprostil z těchto důmněnek, při nichž »velikou života svého částku na- darmo ztrávil.« Neboť, byv narozen a vychován ve víře pod- obojí, teprve po svém 26. roce, totiž »brzy po r. 1482« (jako jeho spolužák Vavřinec Krasonický) přišel v Litomyšli do bratrského prostředí a zde pak »po drahném času« byl přijat mezi Bratří. O třetím psaní Augustinově, jímž dopisování s Janem Černým prozatím končí, netřeba šířiti slov. Nerozeznává se ani formou ani obsahem valně od předešlých, jest jen výra- zové podstatně hrubší. Bylo napsáno v Budíně a 4/10 1501 odesláno do Prostějova. Odpověď Černého se nezachovala. Z téhož roku 1501 máme ještě tři zprávy o Janu Černém. První se týká prodeje jeho litomyšlského domu, o čemž je zá- znam ve »Velkých knihách pergaménových« (f. 41) litomyšl- ského archivu:56) »My Mikuláš Voldánek, purkmistr ... a konšelé města Lito- myšle známo činíme tiemto zápisem, kterak Martin Kabátník57) 36) A. Sedláček, Příčinky Litomyšlské k dějinám české lite- ratury, Pam. arch. 1871—3, v Praze 1874, 39. 37) Br. Martin Kabátník přistěhoval se jako Jan Černý do Litomyšle z Prahy. Když Bratří, »nechtíce rotníky ani sektáři býti«, činili si naděje, že na Východě, odkud křesťanství přišlo, budou ještě obce, které zachovávají týž »spůsob a řád první církve svaté« jako oni, ale již od pradávna, vyslali nákladem pana Bohuše Kostky v Postupic, pána na Litomyšli, a jiných Bratří několik souvěrců, mezi nimi i Martina Kabátníka, na výzvědy, každého jinam. Cesta, která byla nastoupena v říjnu 1491 a skončena návra- tem do Litomyšle v listopadu 1492, vedla Br. Martina přes Mo- ravu, Halič, Multansko, Cařihrad a dále přes Malou Asii do Pa- lestiny a do Egypta. Martin Kabátník, »jsa člověk v školním učení neumělý« (negramotný), ale vedený snahou, zachovati zprávu o své daleké cestě potomstvu, diktoval svůj cestopis bakaláři Adamovi z Litomyšle, jenž spis později vydal tiskem s titulem: »Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egipta Martina Kabátníka z Litomyšle, a na té cestě sepsání rozličných zemí, krajin, měst a zpuosobuov jich i také obyčejuov lidí.«