z 177 stránek
Titel
I
Jan Černý
1
2
3
Život Jana Černého
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Lékařské spisy Jana Černého
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
Přílohy
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
Resumé
175
176
- s. 40: … též Jan Zach Chrudimský z Oujezda, písař dolů královských v Kutné Hoře, byl od r. 1505—1534 v radě městské jako starší, pán…
- s. 40: … Mikuláše Dačického z Heslova, v Praze 1878, 125; J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., v Kutné Hoře 1907, 71).…
- s. 40: … J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., v Kutné Hoře 1907, 71). 82) Tento spis klade Blahoslav v Historii Bratří…
- s. 46: … se jménem Jan, na př. v Praze doktor Livištein, v Kutné Hoře doktor Švank a bakalář Berka Choceňský, v Jáchymově dok- tor…
- s. 48: … (podle písemného sdě- lení pana městského archiváře J. Fialy v Kutné Hoře). 89) Lékárnictví doktorů bylo vynuceno poměry. Doktoři mu- sili tehdy…
- s. 48: … Jan Švank, již od r. 1494 majitel velkého domu v Kutné Hoře, jenž si tu r. 1500 přikoupil od Johan- ky, dcery…
- s. 48: … v kutno- horském archivu uložen pod č. 187 (J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., Kutná Hora 1907, 59). —…
- s. 48: … 187 (J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., Kutná Hora 1907, 59). — Jiný doktor lékárník byl Vít Salius (viz…
- s. 49: … On však měl své hlavní statky (Malešov, Křesetice, Úmonín) u Kutné Hory. Zemřel r. 1540. 91) Máme v Registrech obsélacích z archivu…
- s. 50: … 1517? Z trojice mecenášů Petrových bydlil tehdy Zach Chrudimský v Kutné Hoře a Jiřík Háša v okrese kutnohorském. O třetím v spolku,…
- s. 51: … fragra Dei irati complura ...« O moru r. 1521 v Kutné Hoře je záznam v Starých letopisech českých, 440. 34) Viz Palacký…
- s. 60: … z Chocně, se po svém vyučení usadil jako lékař v Kutné Hoře, brzy však, asi r. 1520, odešel do Prahy, tam nejprve…
- s. 71: … tak zle, že, kdo mohl, prchl, úřady se přemístily do Kutné Hory a všechny pražské školy byly zavřeny (Hammerschmied, Prodr. 672/3; Zap,…
- s. 120: … jako lékařský učeň B. Jana Černého, jednak po vyučení v Kutné Hoře činný jako praktický lékař. Kolem r. 1520 se však vrátil…
Název:
Jan Černý a jiní lékaři čeští do konce doby jagellovské
Autor:
Gellner, Gustav
Rok vydání:
1935
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
177
Počet stran předmluvy plus obsahu:
I+176
Obsah:
- I: Titel
- 1: Jan Černý
- 4: Život Jana Černého
- 61: Lékařské spisy Jana Černého
- 113: Přílohy
- 175: Resumé
Strana 71
Jan Černý a jiní naši lékaři do konce doby jagellovské.
71
ptáme se, k svému počtu Jan Milichtaler, když mezi jeho vy-
dáním, t. zv. šestým, a Aorgovým, t. zv. třetím, je v řadě,
pokud známo, jen jedno vydání, Nigrinovo z r. 1582? O tom,
že Milichtaler pokračoval v počtu Aorgově, nelze pochybovati.
Můžeme to odvoditi předně ze shody nepatrných změn, které
proti prvním třem vydáním byly provedeny v titulu a textu
a které ukazují, že vydání z r. 1544, 1556, 1604 a 1609 patří
dohromady; za druhé z toho, že všechna tato čtyři vydání
vyšla tiskem v jednom a témž knihtiskařském podniku (pů-
vodně Güntherově, jenž pak byl veden v Prostějově dále
Aorgem jako faktorem Güntherovým a později, po přesídlení
do Olomouce a po smrti Jana Günthera, jeho nástupci Milich-
talery). Totožnost závodu vyjadřovala se v nakladatelské čin-
nosti vydáváním týchž knih dále. Pokračoval-li však Jan
Milichtaler v počtu Aorgově, měl označiti svá vydání vzhle-
dem k Nigrinovu z r. 1582 jako páté a šesté. On je však po-
čítal za šesté a sedmé, z čehož nutno souditi, že v 48letém
období mezi r. 1556 a 1604 vyšlo kromě Nigrinova ještě jedno
vydání, a to nejspíše před Nigrinovým. Bylo by podivné, že
by spis, jenž dosud v 16. věku byl vydáván téměř při každé
velké ráně morové, nebyl vyšel právě v letech šedesátých,
v nejstrašnějším snad morním období celého století.27) Pravdě-
podobnost, že Spis o nemocech morních byl vydán též v těchto
letech, je tím větší, že naším písemnictvím o moru z té doby
jest, nepřihlížíme-li k latinským a německým traktátům olo-
mouckého lékaře Vavřince Spana ze Spanova z roku 1561
a 1564,28) Petra Sibyllena, městského lékaře chebského z roku
27) R. 1562 dolehl mor na Moravu a na Čechy (na Prahu od
svátku Stětí sv. Jana Křtitele (29/8) do vánoc) tak těžce, že mnohá
městečka a vesnice zpustly a že nebylo lidí k obdělávání polí
(Veleslavín, Kalendář hist., k 29/8; Balbín, Epitome 596). Ještě r.
1564 bylo mnoho případů moru v Praze i jinde. R. 1568 řádil mor
znova, nejdříve na Moravě, pak v Čechách. V Praze bylo tak zle, že,
kdo mohl, prchl, úřady se přemístily do Kutné Hory a všechny
pražské školy byly zavřeny (Hammerschmied, Prodr. 672/3; Zap,
Českomor. kronika IV. 211).
25) »Laurentii Span a Sspanow D. M. De pesti libri duo,
heroico carmine conscripti.« X »Olomucii excud. Joannes Gunthe-
rus.« S. a. 8. 23 listů. Dedic. Serenissimo et potentissimo. Principi
ac D. D. Maximiliano regi Bohemiae, archiduci Austriae, ddo. Pra-
gae Calendis Maiis 1561.