z 177 stránek
Titel
I
Jan Černý
1
2
3
Život Jana Černého
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Lékařské spisy Jana Černého
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
Přílohy
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
Resumé
175
176
- s. 40: … též Jan Zach Chrudimský z Oujezda, písař dolů královských v Kutné Hoře, byl od r. 1505—1534 v radě městské jako starší, pán…
- s. 40: … Mikuláše Dačického z Heslova, v Praze 1878, 125; J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., v Kutné Hoře 1907, 71).…
- s. 40: … J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., v Kutné Hoře 1907, 71). 82) Tento spis klade Blahoslav v Historii Bratří…
- s. 46: … se jménem Jan, na př. v Praze doktor Livištein, v Kutné Hoře doktor Švank a bakalář Berka Choceňský, v Jáchymově dok- tor…
- s. 48: … (podle písemného sdě- lení pana městského archiváře J. Fialy v Kutné Hoře). 89) Lékárnictví doktorů bylo vynuceno poměry. Doktoři mu- sili tehdy…
- s. 48: … Jan Švank, již od r. 1494 majitel velkého domu v Kutné Hoře, jenž si tu r. 1500 přikoupil od Johan- ky, dcery…
- s. 48: … v kutno- horském archivu uložen pod č. 187 (J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., Kutná Hora 1907, 59). —…
- s. 48: … 187 (J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., Kutná Hora 1907, 59). — Jiný doktor lékárník byl Vít Salius (viz…
- s. 49: … On však měl své hlavní statky (Malešov, Křesetice, Úmonín) u Kutné Hory. Zemřel r. 1540. 91) Máme v Registrech obsélacích z archivu…
- s. 50: … 1517? Z trojice mecenášů Petrových bydlil tehdy Zach Chrudimský v Kutné Hoře a Jiřík Háša v okrese kutnohorském. O třetím v spolku,…
- s. 51: … fragra Dei irati complura ...« O moru r. 1521 v Kutné Hoře je záznam v Starých letopisech českých, 440. 34) Viz Palacký…
- s. 60: … z Chocně, se po svém vyučení usadil jako lékař v Kutné Hoře, brzy však, asi r. 1520, odešel do Prahy, tam nejprve…
- s. 71: … tak zle, že, kdo mohl, prchl, úřady se přemístily do Kutné Hory a všechny pražské školy byly zavřeny (Hammerschmied, Prodr. 672/3; Zap,…
- s. 120: … jako lékařský učeň B. Jana Černého, jednak po vyučení v Kutné Hoře činný jako praktický lékař. Kolem r. 1520 se však vrátil…
Název:
Jan Černý a jiní lékaři čeští do konce doby jagellovské
Autor:
Gellner, Gustav
Rok vydání:
1935
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
177
Počet stran předmluvy plus obsahu:
I+176
Obsah:
- I: Titel
- 1: Jan Černý
- 4: Život Jana Černého
- 61: Lékařské spisy Jana Černého
- 113: Přílohy
- 175: Resumé
Strana 60
60
G. Gellner:
ovdověla. Když vskutku ovdověla, odebral se Černý v únoru
1503 znova do Litomyšle, aby se v pozůstalostním řízení zastal
práv vdoviných. Zvlášť významný je však rok 1501 proto, že
přinesl po bojích o řády Jednoty ideové usmíření mezi rod-
nými bratry, knězem Janem lékařem a biskupem Lukášem.
Dokladem, že Jan se podřídil, je bratrský kancionál, jenž
podle zprávy z r. 1562 M. Matouše Kolína z Chotěřiny vznikl
společnou redakcí obou bratrů (vedle celkem neznámého M.
Machka).
Jak tomu již jednou bylo podle usnesení sněmu českého,
svolaného na den sv. Jeronyma (30/9) 1503, nařídil sněm obec-
ný, jenž se — po vydání královského mandátu svatojakub-
ského z r. 1508 proti pikartům — sešel 19/11 1509 na hradě
Pražském, že tři vůdčí kněží bratrští z Čech a Moravy mají
býti postaveni v den sv. Jana evangelisty (27112) 1509 před
mistry a kněží podjednou a podobojí, aby se zde pod hrozbou
trestu uvolili přestoupiti k jedné z obou uznaných církví. Jako
ti kněží, od jichž napravení si zvláště páni podjednou slibovali
největší účinek na celou Jednotu, byli jmenováni tři bakaláři:
Jan Černý v Prostějově, jeho bratr Lukáš v Ml. Boleslavi a
Vavřinec Krasonický v Litomyšli. Že Černý byl pojat do této
trojice, je znamením, jak význačnou úlohu v církevním životě
Jednoty měl. Ale k napravení ani jeho ani ostatních dvou ne-
došlo, poněvadž jejich páni je nevydali, ale za každého z nich
poslali po třech jiných Bratřích laických.
Zdá se, že prostějovský pobyt Jana Černého trval jen
málo více než deset let a že pak došlo k jeho zpětnému přemí-
stění do Litomyšle. Zde mezi r. 1513 a 1515 byl jeho žákem
Petr z Třebska a od konce r. 1516 bakalář Jan z Chocně, pří-
jmím Berka. Prvního z obou poslal Černý po »nemalém čase«,
který u něho ztrávil jako lékařský učeň, na náklad svůj a
dvou kutnohorských přátel studovat filosofii a medicinu na
vlašských universitách. Druhý, Jan Berka z Chocně, se po
svém vyučení usadil jako lékař v Kutné Hoře, brzy však, asi
r. 1520, odešel do Prahy, tam nejprve dostudoval na mistra a
pak jako profesor a kolegiát v koleji krále Václava pokra-
čoval v lékařské praxi. V Litomyšli dokončil Černý hlavní své
dílo, český herbář, plod to knižního studia i bohaté vlastní
zkušenosti. Kniha vyšla tiskem v Norimberce r. 1517 redakcí a