z 177 stránek
Titel
I
Jan Černý
1
2
3
Život Jana Černého
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Lékařské spisy Jana Černého
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
Přílohy
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
Resumé
175
176
- s. 40: … též Jan Zach Chrudimský z Oujezda, písař dolů královských v Kutné Hoře, byl od r. 1505—1534 v radě městské jako starší, pán…
- s. 40: … Mikuláše Dačického z Heslova, v Praze 1878, 125; J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., v Kutné Hoře 1907, 71).…
- s. 40: … J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., v Kutné Hoře 1907, 71). 82) Tento spis klade Blahoslav v Historii Bratří…
- s. 46: … se jménem Jan, na př. v Praze doktor Livištein, v Kutné Hoře doktor Švank a bakalář Berka Choceňský, v Jáchymově dok- tor…
- s. 48: … (podle písemného sdě- lení pana městského archiváře J. Fialy v Kutné Hoře). 89) Lékárnictví doktorů bylo vynuceno poměry. Doktoři mu- sili tehdy…
- s. 48: … Jan Švank, již od r. 1494 majitel velkého domu v Kutné Hoře, jenž si tu r. 1500 přikoupil od Johan- ky, dcery…
- s. 48: … v kutno- horském archivu uložen pod č. 187 (J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., Kutná Hora 1907, 59). —…
- s. 48: … 187 (J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., Kutná Hora 1907, 59). — Jiný doktor lékárník byl Vít Salius (viz…
- s. 49: … On však měl své hlavní statky (Malešov, Křesetice, Úmonín) u Kutné Hory. Zemřel r. 1540. 91) Máme v Registrech obsélacích z archivu…
- s. 50: … 1517? Z trojice mecenášů Petrových bydlil tehdy Zach Chrudimský v Kutné Hoře a Jiřík Háša v okrese kutnohorském. O třetím v spolku,…
- s. 51: … fragra Dei irati complura ...« O moru r. 1521 v Kutné Hoře je záznam v Starých letopisech českých, 440. 34) Viz Palacký…
- s. 60: … z Chocně, se po svém vyučení usadil jako lékař v Kutné Hoře, brzy však, asi r. 1520, odešel do Prahy, tam nejprve…
- s. 71: … tak zle, že, kdo mohl, prchl, úřady se přemístily do Kutné Hory a všechny pražské školy byly zavřeny (Hammerschmied, Prodr. 672/3; Zap,…
- s. 120: … jako lékařský učeň B. Jana Černého, jednak po vyučení v Kutné Hoře činný jako praktický lékař. Kolem r. 1520 se však vrátil…
Název:
Jan Černý a jiní lékaři čeští do konce doby jagellovské
Autor:
Gellner, Gustav
Rok vydání:
1935
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
177
Počet stran předmluvy plus obsahu:
I+176
Obsah:
- I: Titel
- 1: Jan Černý
- 4: Život Jana Černého
- 61: Lékařské spisy Jana Černého
- 113: Přílohy
- 175: Resumé
Strana 51
Jan Černý a jiní naši lékaři do konce doby jagellovské. 51
naše země postiženy ranou morovou v letech kolem r. 1520,93)
předtím v letech kolem r. 1507.94) Jsou-li výrazem »předešlé
mory« míněny mory přímo předcházející před epidemií z roku
1530, vyšla ona starší vydání Spisu o nemocech morních ve
vzpomenutých dvou obdobích. Skutečně známe z dochovaných
výtisků jedno vydání z r. 1506 a jedno z r. 1518. Jsou-li to ona,
jež měl Petr z Třebska na mysli, musí býti »bez titule a jména«
autorova, což se úplně shoduje. Spis o nemocech morních byl
tedy vydán tiskem po prvé r. 1506, po druhé r. 1518, po třetí
r. 1530.95)
nebo již vypukla epidemie, aby se vědělo, jak se chrániti před ná-
kazou, a aby každý pro sebe a zvláště lidoví lékaři — u dýmějo-
vého moru ex officio bradýři (»Pestbarbiere«) — znali tradiční
způsob léčení. Tak tomu bylo i v morním trojletí 1529—1531. Po-
něvadž tehdy byly Čechy postiženy po sobě dvojím morem, vyšly
nejprve traktáty o potu anglickém: »Zpráva, kterak jse každý za-
chovati má v té nové Englicské pocené nemoci« (snad od M. Jana
z Chocně), v Starém městě Pražském, 1529 (Č. Zíbrt, B. č. h., I. 1437)
a »Lékařství výborné a správa, kterak se člověk před novou ranou
a nemocí jistě, od Boha na nás seslanou, jménem Anjelský pot,
opatřiti a, bude-li kdo s tou postižen, kterak se zachovati má, skrze
Enricium Cordum, v lékařství doctora a professora, ku potěšení
chudým lidem sepsané v Marpurce, v řeč českou s pilností vylo-
ženo. V Prachaticích léta 1529. U Václava písaře městského«
(v mus. knih. v Praze, sign. 28 G 33). Potom r. 1530 vydal Petr dok-
tor z Třebska Černého »Spis o nemocech morních« a r. 1531 M. Jan
z Chocně své »Kniežky o morních příčinách«.
83) Literaturu o tomto moru podává Schulz (Palacký, Děj. V.
463; Tomek, Praha X. 473, 475; Winter, Kult. obr. II. 202). Kozdera
čerpal své zprávy z Lupáče a J. F. Hammerschmieda (Prodromus
gloriae Pragenae, 1723, 670) : »Anno 1520 ingens pestis in Bohemia,
praesertim Pragae, saeviit...« »Amno 1522...pestilentia aliaeque
plagae et fragra Dei irati complura ...« O moru r. 1521 v Kutné
Hoře je záznam v Starých letopisech českých, 440.
34) Viz Palacký II. 314; Tomek X. 242. U Kozdery: »Anno
1506 ... lues contagiosa, ad Austriam Misniamque pervagata,
grassabatur ...« (Lupáč, k 11/4; též Pavel z Meziříčí v doslovu
k vydání Spisu o nemocech morních r. 1506). »Anno 1508 Pragae
fuit pestis ...« (Hammerschmied, Prodr., 670). Staré letopisy české
(284) zaznamenávají mor toliko k r. 1507.
95) Zd. V. Tobolka (České prvotisky do r. 1500, Sbírka pra-
menů ku poznání literárního života v Čechách, na Moravě a v Slez-
sku, č. 7, v Praze 1910, 55) vyslovil mínění, že Spis o nemocech mor-
ních vyšel tiskem již r. 1495. Svůj předpoklad zakládá na nálezu
4*