z 177 stránek
Titel
I
Jan Černý
1
2
3
Život Jana Černého
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Lékařské spisy Jana Černého
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
Přílohy
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
Resumé
175
176
- s. 40: … též Jan Zach Chrudimský z Oujezda, písař dolů královských v Kutné Hoře, byl od r. 1505—1534 v radě městské jako starší, pán…
- s. 40: … Mikuláše Dačického z Heslova, v Praze 1878, 125; J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., v Kutné Hoře 1907, 71).…
- s. 40: … J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., v Kutné Hoře 1907, 71). 82) Tento spis klade Blahoslav v Historii Bratří…
- s. 46: … se jménem Jan, na př. v Praze doktor Livištein, v Kutné Hoře doktor Švank a bakalář Berka Choceňský, v Jáchymově dok- tor…
- s. 48: … (podle písemného sdě- lení pana městského archiváře J. Fialy v Kutné Hoře). 89) Lékárnictví doktorů bylo vynuceno poměry. Doktoři mu- sili tehdy…
- s. 48: … Jan Švank, již od r. 1494 majitel velkého domu v Kutné Hoře, jenž si tu r. 1500 přikoupil od Johan- ky, dcery…
- s. 48: … v kutno- horském archivu uložen pod č. 187 (J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., Kutná Hora 1907, 59). —…
- s. 48: … 187 (J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., Kutná Hora 1907, 59). — Jiný doktor lékárník byl Vít Salius (viz…
- s. 49: … On však měl své hlavní statky (Malešov, Křesetice, Úmonín) u Kutné Hory. Zemřel r. 1540. 91) Máme v Registrech obsélacích z archivu…
- s. 50: … 1517? Z trojice mecenášů Petrových bydlil tehdy Zach Chrudimský v Kutné Hoře a Jiřík Háša v okrese kutnohorském. O třetím v spolku,…
- s. 51: … fragra Dei irati complura ...« O moru r. 1521 v Kutné Hoře je záznam v Starých letopisech českých, 440. 34) Viz Palacký…
- s. 60: … z Chocně, se po svém vyučení usadil jako lékař v Kutné Hoře, brzy však, asi r. 1520, odešel do Prahy, tam nejprve…
- s. 71: … tak zle, že, kdo mohl, prchl, úřady se přemístily do Kutné Hory a všechny pražské školy byly zavřeny (Hammerschmied, Prodr. 672/3; Zap,…
- s. 120: … jako lékařský učeň B. Jana Černého, jednak po vyučení v Kutné Hoře činný jako praktický lékař. Kolem r. 1520 se však vrátil…
Název:
Jan Černý a jiní lékaři čeští do konce doby jagellovské
Autor:
Gellner, Gustav
Rok vydání:
1935
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
177
Počet stran předmluvy plus obsahu:
I+176
Obsah:
- I: Titel
- 1: Jan Černý
- 4: Život Jana Černého
- 61: Lékařské spisy Jana Černého
- 113: Přílohy
- 175: Resumé
Strana 50
50
G. Gellner:
dvanácti letům. Odečteme-li je od r. 1526, dostaneme léta
1514—1516, v kterých byl Petr z Třebska vypraven do Italie,
a léta 1513—1515, v kterých byl žákem Jana Černého. Teď jde
o to, kde Petr z Třebska ztrávil svou dobu učňovskou. Bylo
to v Prostějově, kde je přítomnost Černého naposled dosvěd-
čena r. 1509, či v Litomyšli, kde byl Černý usazen r. 1517?
Z trojice mecenášů Petrových bydlil tehdy Zach Chrudimský
v Kutné Hoře a Jiřík Háša v okrese kutnohorském. O třetím
v spolku, Janu Černém, hádáme, že byl asi tam, kde učeň Petr
mohl snáze vzbuditi zájem jeho kutnohorských přátel a kde
on sám mohl snáze na ně působiti, aby jej přiměl k peněžním
obětem na studie Petrovy v Italii. Obé bylo spíše možno v Li-
tomyšli než v Prostějově. Kutná Hora byla asi ještě v obvodu
litomyšlského lékaře, jsouc od Litomyšle vzdálena kolem
dvacíti hodin pěšky nebo desíti koňmo, ale téměř nedosaži-
telná pro zaměstnaného lékaře prostějovského. Je proto do-
volena domněnka, že Černý přišel zpět do Litomyšle před r.
1513—1515, kdy měl u sebe Petra z Třebska jako učně.
Slyšeli jsme, že Spis o nemocech morních »již v předešlé
mory dvakrát jsou tlačili«. Před trojletím 1529—1531, kdy
v Čechách vystřídal mor epidemii »potu anglického«,92) byly
liké summy peněz na tobě zasloužil; kdež pak po mnohém jednání
k šedesáti kopám míšenským jsi svolil, že jemu za tu práci, nežle
by z Prahy odjel, dáti chceš, a až dosavad že od tebe té summy
jmíti nemóže, proše nás v tom za milostivé opatření. Protož zna-
jiece my [král Ludvík] jeho potřebného a slyšíce také o tom, žeť
jest dobře v nemoci tvé prospěl, žádáme tebe, že jemu tu summu,
jakž nahoře dotčeno, dáš a bez dalších odtahuov na den svaté Mar-
kéthy najprv příščí [13/8], rok od datum listu tohoto, v šestnácti
dnech pořád zběhlých [24/71, aby před námi a radami našemi na
hradě Pražském stál a jemu doctorovi z toho práv byl. Datum na
hradě Pražském v úterý po svatém Prokopu léta etc. XXII“«
(8/7 1522). Odebral-li se pan Zděnek tehdy k doktoru Livišteinovi
do Prahy již jako nemocný, je téměř vyloučeno, že by doktor Petr
z Třebska byl býval jako lékař již usazen v Litomyšli.
92) O tehdejší epidemii potu anglického viz Tomkův Dějep.
m. Prahy XI. 121—4, 127—8, Wintrův Kulturní obraz č. měst II.
202, Václava Schulze Příspěvky k dějinám moru v zemích českých
z let 1531—1746 (Hist. arch. Č. akad., č. 20, v Praze 1901), o moru
z r. 1530/1 F. J. Kozdery Dissertatio inauguralis medico-historica
exhibens brevem pestium regni Bohemiae historiam (Vindob. 1825).
Morní spisy pro český lid byly vydávány, kdykoli se blížila