z 177 stránek
Titel
I
Jan Černý
1
2
3
Život Jana Černého
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Lékařské spisy Jana Černého
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
Přílohy
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
Resumé
175
176
Název:
Jan Černý a jiní lékaři čeští do konce doby jagellovské
Autor:
Gellner, Gustav
Rok vydání:
1935
Místo vydání:
Praha
URL:
sources.cms.flu.cas.cz
Česká národní bibliografie:
aleph.nkp.cz
Počet stran celkem:
177
Počet stran předmluvy plus obsahu:
I+176
Obsah:
  • I: Titel
  • 1: Jan Černý
  • 4: Život Jana Černého
  • 61: Lékařské spisy Jana Černého
  • 113: Přílohy
  • 175: Resumé
Strana 49
Jan Černý a jiní naši lékaři do konce doby jagellovské. 49 ztrávil u Jana Černého, uče se u něho praktickému lékařství, »na vysoké učení do vlaských zemí vypraven« společným ná- kladem Zachaře z Chrudimě, svého mistra a pana Jiříka Háši,90) aby tam vystudoval na doktora mediciny. Je důležité věděti, kde a kdy měl Černý u sebe Petra z Třebska jako učně., resp. kdy byl Petr po vyučení poslán na studie do ciziny. Poněvadž těchto údajů v předmluvě doktora Petra není, jsme odkázáni na dohady. K absolvování lékařské fakulty samotné bylo obyčejně třeba kvinkvennia, ale celé uni- versitní studium trvalo déle. Neboť, jak to zdůraznil Pavel Žídek z Prahy r. 1470 ve své Spravovně (vydání Tobolkovo 57), byl »řádně doctorovaný« jen ten, »ješto ... se učil... v lé- kařstvie po mistrovství pět let«. Podmínkou totiž pro chápání výkladů ke spisům hlavně Galénovým, Razesovým a Avicennovým byla znalost latiny a Aristotela, což muselo býti před přijetím na lékařskou fakultu prokázáno diplomem mistra neb aspoň bakaláře svobodných umění. Nejprve jako aspirant, potom znova jako novopečený doktor praktikoval medik u nějakého staršího lékaře. Praxi samostatnou začínali pak naši Eskulapové v menších městech s méně neskromným obyvatelstvem. Teprve když se tam v svém umění zdokonalili, směli doufati, že najdou důvěru i u náročnějších nemocných ve větších městech, zvláště v Praze, k níž se upíraly zraky našich doktorů nejvíce. U Petra z Třebska nebylo tomu asi jinak. Počítáme-li dvě až tři léta do jeho bakalariátu, které- hožto gradu dosáhl nejspíše též v Italii, pak pět let až do doktorátu mediciny, jeden rok na praktikování po promoci, konečně po návratu do Čech dvě až tři léta maloměstské praxe, kterou si odbyl do r. 1526 v Litomyšli,91) dojdeme k desíti až 90) Jiřík Háša z Oujezda (jako Zach Chrudimský) pocházel ze staré rodiny vládycké, usedlé ještě za jeho otce v Kolíně. On však měl své hlavní statky (Malešov, Křesetice, Úmonín) u Kutné Hory. Zemřel r. 1540. 91) Máme v Registrech obsélacích z archivu Českého musea, sign. XVI B 22, č. 936, str. 48 (AČ. XXXII. 256) nepřímý doklad, že doktor Petr v první polovici r. 1522 ještě nezahájil v Litomyšli svou praxi. Je to tento záznam: »Urozenému Zdenkovi z Postupic na Lithomyšli. Urozený věrný náš milý, vznesl na nás poctivý Jan Livištein, v lékařstvie doctor, kterak tobě z daru pána boha všemohúcího z veliké nemoci uměním svým pomohl a proto ve- 4