Strana 4646
G. Gellner:
dvakrát jsou tlačili,« ale »vždy bez titule a jména« autorova,
a že nyní on, »traktát tento zkorigovav a zpraviv jej«, vý-
deficit, ut patet in laborantibus
et sudantibus superflue.
Secundo modo propter debili-
tatem cordis naturalem et frigi-
ditatem.
Tertio vero propter fumos ve-
nenosos percutientes cor, sicut
fit post sumptionem rei vene-
nose.
Est autem triplex venenum,
ut ponit Auerroys V. Colliget:
Quoddam est a proprietate et
forma specifica, ut napellus et
sputum vipere; quoddam est a
qualitate, et hoe dupliciter, quia
vel à frigida mortifieante spi-
ritus — ut est opium, iusquia-
mus, mandragora —, vel ealida
adurente et resolvente — ut ar-
senicum, calx viva, realgar, auri-
kosti nedostatek trpi a zemdliva,
jakož i při lidech pracovit$ch
a příliš mnoho potících se zjev-
né jest.
IL Pro mdlobu a pfirozenü
studenost srdce.
III. Pro d$my jedovaté, bijíci
na srdce, jakož po přijímání vě-
ci jedovaté bývá.
Jed pak podlé položení Auer-
rois v kni. 7 Colliget v rozdílu
trojím nachází se. Některý hned
z vlastnosti a spůsobu svého,
jako bylina Éalomünek řečená
a slina ještěrky; jiný jed jest
od složení živelného, a to
dvojnásobně: neb od studenosti
umrtvující duchy — jako jest
opium, blén, mandragora —, neb
od horkosti připalující a rozrá-
pigmentum...« Zejíci, jako hutrejch, nehasSené
vápno, realgar, auripigment...«
b) O tom v části 2.
c) Ve svazku rukopisných traktátů alchymických v pražské
univ. knihovně, sign. III. H. 11, je na str. 443—454 (stránky 449—452
scházejí) spis s tímto úvodem a zakončením: »Anno Domini 1519
od Jana lékaře tento kus dán za pravý mně, Petrovi Klenovskému
s Stradovic, toho času bytem v Praze na Zderaze« X »Soli Deo
gloria. Pánu Bohu budiž čest, chvála nyní i na věky vzdávána.
Amen.« J. Ruda (Mistr Jan Černý a jeho herbář z r. 1517, str. 77)
jmenuje Jana Černého autorem tohoto alchymického spisu, a to
jedině z toho důvodu, že »Černý byl toho času jménem Jan lékař
vůbec znám«. To v udávané obecnosti nelze obhájiti. Lze leda sou-
hlasiti v tom s Rudou, že Černý byl znám pode jménem Jana lé-
kaře v Jednotě bratrské nebo v Litomyšli a v Prostějově, ale nelze
si mysliti, že též v jiných městech, kde r. 1519 působili také slavní
lékaři se jménem Jan, na př. v Praze doktor Livištein, v Kutné
Hoře doktor Švank a bakalář Berka Choceňský, v Jáchymově dok-
tor Kopp atd., by bylo mohlo býti jméno Jan lékař vyhrazeno pro
Jana Černého. Chceme-li se pustiti do řešení otázky o autorství
spisu, musíme se především tázati, zabýval-li se Jan Černý alchy-
mií, a ne-li, kdo z jiných Janů lékařů z té doby byl zároveň alchy-
mistou. Stran první věci víme, že na synodě v Rychnově r. 1494
I
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176