z 177 stránek
Titel
I
Jan Černý
1
2
3
Život Jana Černého
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Lékařské spisy Jana Černého
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
Přílohy
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
Resumé
175
176
- s. 40: … též Jan Zach Chrudimský z Oujezda, písař dolů královských v Kutné Hoře, byl od r. 1505—1534 v radě městské jako starší, pán…
- s. 40: … Mikuláše Dačického z Heslova, v Praze 1878, 125; J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., v Kutné Hoře 1907, 71).…
- s. 40: … J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., v Kutné Hoře 1907, 71). 82) Tento spis klade Blahoslav v Historii Bratří…
- s. 46: … se jménem Jan, na př. v Praze doktor Livištein, v Kutné Hoře doktor Švank a bakalář Berka Choceňský, v Jáchymově dok- tor…
- s. 48: … (podle písemného sdě- lení pana městského archiváře J. Fialy v Kutné Hoře). 89) Lékárnictví doktorů bylo vynuceno poměry. Doktoři mu- sili tehdy…
- s. 48: … Jan Švank, již od r. 1494 majitel velkého domu v Kutné Hoře, jenž si tu r. 1500 přikoupil od Johan- ky, dcery…
- s. 48: … v kutno- horském archivu uložen pod č. 187 (J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., Kutná Hora 1907, 59). —…
- s. 48: … 187 (J. Šimek, Kutná Hora v 15. a 16. stol., Kutná Hora 1907, 59). — Jiný doktor lékárník byl Vít Salius (viz…
- s. 49: … On však měl své hlavní statky (Malešov, Křesetice, Úmonín) u Kutné Hory. Zemřel r. 1540. 91) Máme v Registrech obsélacích z archivu…
- s. 50: … 1517? Z trojice mecenášů Petrových bydlil tehdy Zach Chrudimský v Kutné Hoře a Jiřík Háša v okrese kutnohorském. O třetím v spolku,…
- s. 51: … fragra Dei irati complura ...« O moru r. 1521 v Kutné Hoře je záznam v Starých letopisech českých, 440. 34) Viz Palacký…
- s. 60: … z Chocně, se po svém vyučení usadil jako lékař v Kutné Hoře, brzy však, asi r. 1520, odešel do Prahy, tam nejprve…
- s. 71: … tak zle, že, kdo mohl, prchl, úřady se přemístily do Kutné Hory a všechny pražské školy byly zavřeny (Hammerschmied, Prodr. 672/3; Zap,…
- s. 120: … jako lékařský učeň B. Jana Černého, jednak po vyučení v Kutné Hoře činný jako praktický lékař. Kolem r. 1520 se však vrátil…
Název:
Jan Černý a jiní lékaři čeští do konce doby jagellovské
Autor:
Gellner, Gustav
Rok vydání:
1935
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
177
Počet stran předmluvy plus obsahu:
I+176
Obsah:
- I: Titel
- 1: Jan Černý
- 4: Život Jana Černého
- 61: Lékařské spisy Jana Černého
- 113: Přílohy
- 175: Resumé
Strana 40
40
G. Gelluer:
v Praze, že proslul v Čechách a na Moravě jako znamenitý lé-
kař, že složil morní spis, že byl Chocenskému v lékařství učite-
lem a otci Vojtěchovu, panu Vilémovi z Pernštejna, po mnohá
léta až do jeho smrti spolehlivým a uznaným lékařským
rádcem, a že zemřel, jak vyplývá z výrazu »paměti dobré«,
připojeného ke jménu Černého, před 1/11 1530.
Doktor Petr z Třebska připomíná v své, mnohem obsaž-
nější dedikační předmluvě, dané v Praze v sobotu po Naro-
zení Panny Marie r. 1530, že Jan Černý Pražský byl muž
vzdělaný v mnohých oborech vědních, ale zkušený zvláště
v lékařství, v němž nebylo u nás ani v jiných zemích nad něho
horlivějšího a svědomitějšího, a že napsal a vydal mnoho
knih, z nich bohoslovného obsahu zvláště tyto:
a) Trojí odpověď doktorovi Augustinovi na jeho ozdob-
né psání a široké.
b) Traktát, který Zachařovi z Chrudimě na Horách
Kutných81) jako k tovaryši věrnému psal, napomínaje k vě-
cem křesťanským.
c) Výklad utěšený na Ekleziastes82) knihy Šalamúnovy,
k urozené paní Johance z Liblic a na Pardubicích.
81) Zachař, též Jan Zach Chrudimský z Oujezda, písař dolů
královských v Kutné Hoře, byl od r. 1505—1534 v radě městské
jako starší, pán obecní nebo šepmistr. Jako zástupce města zúčast-
nil se několikrát sněmů zemských. Pamětihodné bylo zvláště jeho
vystoupení na sněmu 16/4 1528, kde se ohradil proti tomu, aby část
peněžní kvoty (na vydržování královského vojska proti Turkům).
připadající na stav městský, nesli také Kutnohorští, odvolávaje se
na privilegium z r. 1507, dané jim králem Vladislavem (A. Rezek,
Paměti Mikuláše Dačického z Heslova, v Praze 1878, 125; J. Šimek,
Kutná Hora v 15. a 16. stol., v Kutné Hoře 1907, 71).
82) Tento spis klade Blahoslav v Historii Bratří českých (P. J.
Šafařík, ČČM. 1862, II. 109) do r. 1500. Černý věnoval spis paní Janě,
své pacientce. Že jej však připsal právě r. 1500, stalo se proto,
že spis měl býti také holdem manželce prostějovského pána, když
Černý v jeho městě zahajoval lékařskou praxi. Slova Sirachova
byla palladiem starých lékařů, neboť posvěcovala jejich umění,
kázala ctíti lékaře a přijímati vděčně jejich léky z bylin, jež od
Boha jsou nadány mocí zaháněti choroby: »Honora medicum
propter necessitatem, etenim illum creavit Altissimus. A Deo est
enim omnis medela....Disciplina medici exaltabit caput illius et in
conspectu magnatorum collaudabitur. Altissimus creavit de terra
medicamenta, et vir prudens non abhorrebit illa. Nonne a ligno [t.
dulci, lekořice] indulcata est aqua amara [2. M. 15. 25] ad agnitio-