Strana 40
40
G. Gelluer:
v Praze, že proslul v Čechách a na Moravě jako znamenitý lé-
kař, že složil morní spis, že byl Chocenskému v lékařství učite-
lem a otci Vojtěchovu, panu Vilémovi z Pernštejna, po mnohá
léta až do jeho smrti spolehlivým a uznaným lékařským
rádcem, a že zemřel, jak vyplývá z výrazu »paměti dobré«,
připojeného ke jménu Černého, před 1/11 1530.
Doktor Petr z Třebska připomíná v své, mnohem obsaž-
nější dedikační předmluvě, dané v Praze v sobotu po Naro-
zení Panny Marie r. 1530, že Jan Černý Pražský byl muž
vzdělaný v mnohých oborech vědních, ale zkušený zvláště
v lékařství, v němž nebylo u nás ani v jiných zemích nad něho
horlivějšího a svědomitějšího, a že napsal a vydal mnoho
knih, z nich bohoslovného obsahu zvláště tyto:
a) Trojí odpověď doktorovi Augustinovi na jeho ozdob-
né psání a široké.
b) Traktát, který Zachařovi z Chrudimě na Horách
Kutných81) jako k tovaryši věrnému psal, napomínaje k vě-
cem křesťanským.
c) Výklad utěšený na Ekleziastes82) knihy Šalamúnovy,
k urozené paní Johance z Liblic a na Pardubicích.
81) Zachař, též Jan Zach Chrudimský z Oujezda, písař dolů
královských v Kutné Hoře, byl od r. 1505—1534 v radě městské
jako starší, pán obecní nebo šepmistr. Jako zástupce města zúčast-
nil se několikrát sněmů zemských. Pamětihodné bylo zvláště jeho
vystoupení na sněmu 16/4 1528, kde se ohradil proti tomu, aby část
peněžní kvoty (na vydržování královského vojska proti Turkům).
připadající na stav městský, nesli také Kutnohorští, odvolávaje se
na privilegium z r. 1507, dané jim králem Vladislavem (A. Rezek,
Paměti Mikuláše Dačického z Heslova, v Praze 1878, 125; J. Šimek,
Kutná Hora v 15. a 16. stol., v Kutné Hoře 1907, 71).
82) Tento spis klade Blahoslav v Historii Bratří českých (P. J.
Šafařík, ČČM. 1862, II. 109) do r. 1500. Černý věnoval spis paní Janě,
své pacientce. Že jej však připsal právě r. 1500, stalo se proto,
že spis měl býti také holdem manželce prostějovského pána, když
Černý v jeho městě zahajoval lékařskou praxi. Slova Sirachova
byla palladiem starých lékařů, neboť posvěcovala jejich umění,
kázala ctíti lékaře a přijímati vděčně jejich léky z bylin, jež od
Boha jsou nadány mocí zaháněti choroby: »Honora medicum
propter necessitatem, etenim illum creavit Altissimus. A Deo est
enim omnis medela....Disciplina medici exaltabit caput illius et in
conspectu magnatorum collaudabitur. Altissimus creavit de terra
medicamenta, et vir prudens non abhorrebit illa. Nonne a ligno [t.
dulci, lekořice] indulcata est aqua amara [2. M. 15. 25] ad agnitio-
I
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176