z 177 stránek
Titel
I
Jan Černý
1
2
3
Život Jana Černého
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Lékařské spisy Jana Černého
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
Přílohy
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
Resumé
175
176
Název:
Jan Černý a jiní lékaři čeští do konce doby jagellovské
Autor:
Gellner, Gustav
Rok vydání:
1935
Místo vydání:
Praha
URL:
sources.cms.flu.cas.cz
Česká národní bibliografie:
aleph.nkp.cz
Počet stran celkem:
177
Počet stran předmluvy plus obsahu:
I+176
Obsah:
  • I: Titel
  • 1: Jan Černý
  • 4: Život Jana Černého
  • 61: Lékařské spisy Jana Černého
  • 113: Přílohy
  • 175: Resumé
Strana 155
Jan Černý a jiní naši lékaři do konce doby jagellovské. 155 doktor Vít jako starší obecní a konšel a r. 1513 jako purkmistr staroměstský.3) Byl lékařem vysoce váženým. O tom svědčí čtyři epigramy Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic,4) z nichž se týká Vítovy lékárny tento: »Dum metuit Vitus, ne Cois Praga medelis atque Machaonia destituatur ope, condidit has aedes, ubi succos, gramina et herbas civibus exigue distrahit aere suis.«5) Vít zemřel po r. 1520.6) V svém kšaftu pamatoval na kolej Karlovu: odkázal jí svou knihovnu, obsahující na 100 svazků.7) O Vítově literární činnosti je známo jen to, že sepsal historický kalendář, z něhož čerpal Lupáč pro své Efemeridy. Vnukem doktora Víta byl profesor filosofie M. Mikuláš Sa- lius S. J., jenž zemřel v Č. Krumlově r. 1596.8) Jan Ondřejů v příjmím Šindel. Narodil se kolem r. 1375 v Hradci Králové, studoval v Praze, po sv. Michalu (29/9) 1495 se stal bakalářem a 24/2 1399 mistrem svobodných umění (LD. I. 305, 338). Než se stal mistrem, byl rektorem školy u sv. Mikuláše v Praze, po dosa- ženém magisteriu, podle svědectví Jiřího Tannstettra,1 profe- ) Staří letop. čeští 295, 342. 4) Farragines poematum, ed. T. Mitis, 287, 288. (V. V. Tomek, Děj. m. Prahy IX. 235, pozn. 38). 5) J. Špott, Lékařství a lékařové od r. 1438—1500, Čas. lék. čes. 1: 1883, 544. 6) Doktorův dům »U stolice královské« byl r. 1525 prodán za 500 kop. (V. V. Tomek, Děj. m. Prahy, VIII., 66). 7) Joan. Campanus, Calendarium beneficiorum academiae Pragensis collatorum, 1616; B. Balbín, Boh. docta I. 41. ) J. Jireček, Rukověť II., 208. 1) Jiří Tannstetter se narodil r. 1482 v bavorském městečku Rainu (Limes, z toho Tannstettrovo příjmení Collimitius), studo- val v Ingolstadtu. Hned po dosažení mistrského gradu byl na do- poručení poety Konrad Celtesa povolán r. 1503 za profesora mate- matiky a hvězdářství do Vídně. V svých pracích šel ve šlépějích dvou starších vídeňských hvězdářů, Jiřího Payerbacha a Jana de Monte regio (Regiomontana), odmítaje učeni Kopernikovo. Astro- logie přivedla jej k medicině a v ní dosáhl ve Vídni r. 1509 gradu doktora. Rok potom si ho vyvolil císař Maxmilián I. za svého lékaře; jím pak zůstal i při osobě Ferdinanda I. Před r. 1514 pře-