Jan Černý a jiní naši lékaři do konce doby jagellovské. 57 v Mladé Boleslavi, a Vavřinec Krasonický nastoupil na Luká- šovo místo v Litomyšli, patřil také Jan Černý již k bratrskému duchovenstvu, neznáme však v kterém stupni. Jako duchovní se zúčastnil v Jednotě bojů o »hojnější spravedlnost«, o ospra- vedlnění a novokřtění, ale v jiném táboře než jeho bratr Lukáš, který tehdy již dával směr straně pokrokové, kdežto Jan Černý lnul věrně k starým řádům, ustaveným zakladatelem Jednoty B. Řehořem. Plodem této polemické činnosti Černého jsou tři, dnes ztracené traktáty: první, připsaný Zachařovi z Chrudimě na Horách Kutných, vyzývá ke konání skutků křesťanské lásky; druhý ve formě dialogu dokazuje z Písma svatého, že křesťanu nenáleží přisahati; třetí dovozuje, že křesťanu není třeba nového křtu při vstupu do Jednoty. Uplatňuje se jako theologický spisovatel, Černý nikterak nezanedbával mediciny. Ve snaze dále se vzdělávati v kniž- ním lékařství, vypisoval si ještě roku 1496 jednotlivé stati z Gordoniova díla »Lilium medicinae« a Bertruciova Kolek- toria umění lékařského, kteréžto opisy sedmdesát let později bakalář Mikuláš Vrána přeložil do češtiny spolu s těmi ze stu- dentských let a vše pak spojil v jeden soubor »Knihy vejkla- dův na traktát devátý ... lékaře Rasysa k Almansorovi«. Teď však, po patnácti letech studia a praktické činnosti lékařské, cítil se Černý již dostatečně připraven, aby začal tvořiti samo- statně. Když r. 1495 viděl za rány morové v Litomyšli, jak nedostatkem pomoci, při strachu před nákazou, při nedostatku lékařů a ošetřovatelů, zmírají nemocní v opuštěnosti, předse- vzal si Černý, že napíše, až přijdou klidnější časy, pro bra- dýře, do jejichž oboru tehdy léčení dýmějového moru náleželo, a i pro širší obecenstvo návod, jak se chrániti před nákazou a jak léčiti mor. Aby spis vyplnil své poslání, nenapsal jej la- tinsky, nýbrž v řeči lidu, v své mateřštině. Svůj úmysl provedl r. 1496 nebo 1497, ještě pod čerstvým dojmem epidemie místně zažehnané. Když se pak r. 1506 morní povětří stahovalo nad zemí Českou opět, dal Černý svůj dlouho již hotový návod k vytisknutí Pavlovi z Meziříčí, bratrskému knihtiskaři v lito- myšlském Novém městě. O velikonocích 1499 zasedala Uzká rada Jednoty v prostě- jovské bratrské kolonii, která vznikla před Kosteleckou bra- nou teprve po r. 1496 (kdy se pan Vilém z Pernštejna stal po