z 177 stránek
Titel
I
Jan Černý
1
2
3
Život Jana Černého
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Lékařské spisy Jana Černého
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
Přílohy
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
Resumé
175
176
- s. 57: … tři, dnes ztracené traktáty: první, připsaný Zachařovi z Chrudimě na Horách Kutných, vyzývá ke konání skutků křesťanské lásky; druhý ve formě dialogu…
- s. 153: … dvou jeho přátel (Zachara z Chrudimě, písaře dolů královských na Horách Kutných, a Jiřího Háši 154 G. Gellner: z Oujezda, statkáře v…
Název:
Jan Černý a jiní lékaři čeští do konce doby jagellovské
Autor:
Gellner, Gustav
Rok vydání:
1935
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
177
Počet stran předmluvy plus obsahu:
I+176
Obsah:
- I: Titel
- 1: Jan Černý
- 4: Život Jana Černého
- 61: Lékařské spisy Jana Černého
- 113: Přílohy
- 175: Resumé
Strana 57
Jan Černý a jiní naši lékaři do konce doby jagellovské. 57
v Mladé Boleslavi, a Vavřinec Krasonický nastoupil na Luká-
šovo místo v Litomyšli, patřil také Jan Černý již k bratrskému
duchovenstvu, neznáme však v kterém stupni. Jako duchovní
se zúčastnil v Jednotě bojů o »hojnější spravedlnost«, o ospra-
vedlnění a novokřtění, ale v jiném táboře než jeho bratr Lukáš,
který tehdy již dával směr straně pokrokové, kdežto Jan
Černý lnul věrně k starým řádům, ustaveným zakladatelem
Jednoty B. Řehořem. Plodem této polemické činnosti Černého
jsou tři, dnes ztracené traktáty: první, připsaný Zachařovi
z Chrudimě na Horách Kutných, vyzývá ke konání skutků
křesťanské lásky; druhý ve formě dialogu dokazuje z Písma
svatého, že křesťanu nenáleží přisahati; třetí dovozuje, že
křesťanu není třeba nového křtu při vstupu do Jednoty.
Uplatňuje se jako theologický spisovatel, Černý nikterak
nezanedbával mediciny. Ve snaze dále se vzdělávati v kniž-
ním lékařství, vypisoval si ještě roku 1496 jednotlivé stati
z Gordoniova díla »Lilium medicinae« a Bertruciova Kolek-
toria umění lékařského, kteréžto opisy sedmdesát let později
bakalář Mikuláš Vrána přeložil do češtiny spolu s těmi ze stu-
dentských let a vše pak spojil v jeden soubor »Knihy vejkla-
dův na traktát devátý ... lékaře Rasysa k Almansorovi«. Teď
však, po patnácti letech studia a praktické činnosti lékařské,
cítil se Černý již dostatečně připraven, aby začal tvořiti samo-
statně. Když r. 1495 viděl za rány morové v Litomyšli, jak
nedostatkem pomoci, při strachu před nákazou, při nedostatku
lékařů a ošetřovatelů, zmírají nemocní v opuštěnosti, předse-
vzal si Černý, že napíše, až přijdou klidnější časy, pro bra-
dýře, do jejichž oboru tehdy léčení dýmějového moru náleželo,
a i pro širší obecenstvo návod, jak se chrániti před nákazou
a jak léčiti mor. Aby spis vyplnil své poslání, nenapsal jej la-
tinsky, nýbrž v řeči lidu, v své mateřštině. Svůj úmysl provedl
r. 1496 nebo 1497, ještě pod čerstvým dojmem epidemie místně
zažehnané. Když se pak r. 1506 morní povětří stahovalo nad
zemí Českou opět, dal Černý svůj dlouho již hotový návod
k vytisknutí Pavlovi z Meziříčí, bratrskému knihtiskaři v lito-
myšlském Novém městě.
O velikonocích 1499 zasedala Uzká rada Jednoty v prostě-
jovské bratrské kolonii, která vznikla před Kosteleckou bra-
nou teprve po r. 1496 (kdy se pan Vilém z Pernštejna stal po