z 177 stránek
Titel
I
Jan Černý
1
2
3
Život Jana Černého
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Lékařské spisy Jana Černého
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
Přílohy
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
Resumé
175
176
Název:
Jan Černý a jiní lékaři čeští do konce doby jagellovské
Autor:
Gellner, Gustav
Rok vydání:
1935
Místo vydání:
Praha
URL:
sources.cms.flu.cas.cz
Česká národní bibliografie:
aleph.nkp.cz
Počet stran celkem:
177
Počet stran předmluvy plus obsahu:
I+176
Obsah:
  • I: Titel
  • 1: Jan Černý
  • 4: Život Jana Černého
  • 61: Lékařské spisy Jana Černého
  • 113: Přílohy
  • 175: Resumé
Strana 127
Jan Černý a jiní naši lékaři do konce doby jagellovské. 127 mezi dvěma rozvaděnými mistry, kolegiáty u Všech svatých.4) Nakloněn jsa k humanismu, byl ve spojení s Konrádem Cel- tesem.5) Od 26/10 1513 byl konšelem staroměstským,6) 1514 purkmistrem.7) Zemřel 14/12 1515. Ke dni jeho smrti pozna- menal Prokop Lupáč v svém historickém kalendáři: »Mortuus est Johannes Albus, patria Pragensis, honesta claraque natus familia, vir dignitate consularis, professione medicus.« Václav Fabri. Narodil se v Č. Budějovicích na konci let padesátých 15. století. Studoval svobodné umění a pak lékařství na lipské universitě, kdež od r. 1483 do r. 1508 byl profesorem hvězdářství, jsa do r. 1488 kolegiátem Knížecí koleje menší, poté koleje větší. V zimním běhu školního roku 1488/9 byl rektorem, o rok později děkanem fakulty artistů. Co se s ním stalo po roce 1508, zda opustil Lipsko či zemřel, není v se- znamech lipských kolegiátů1) řečeno. V Regimentu zdraví Jana Koppa (1. 166b), dokončeném r. 1533, je uveden Fabri mezi vynikajícími hvězdáři, kteří zemřeli teprve před nedáv- nem, což však nevylučuje časový odstup i 25 let. Od Fabra máme tyto spisy: a) M. Joannis de Sacro busto [Bosco] opusculum per venera- bilem virum Venc. Fabri de Budweyss, Med. candidatum. Cum figu- ris. S. 1. n. t. et a.2) V druhém a třetím vydání má spis tyto tituly: »Iohannis de sacro busto opus spericum cum notabili commento, a Magnifico viro domino M. Wenceslao Fabri de Budweysz ... 1) Monum. hist. Univ. Prag. III. 64. 5) J. Volf, 1. c. 16. 6) Staří letop. čeští 352 (904), 379 (930, 933). 7) Tamže 363 (918), 368 a 370 (923). 1) Č. Zíbrt (Staročeská tělověda a zdravověda, Praha, 1924, 60) napsal, neudávaje však pramen, že Fabri byl městským léka- řem v Brně. Ale již udaná léta 1500—1506 se neshodují, poněvadž Fabri v té době byl jistě v Lipsku. Ale ani pro usídlení Fabrovo v Brně po r. 1508 mení dokladů v brněnské Hlavní knize berní se záznamy do r. 1510 a v příslušném Berním rejstříku (Arch. m. Brna, rkpy 9 a 26); také v brněnských listinách z té doby se nevyskytuje jméno budějovického doktora Václava Fabra. 2) Výtisk tohoto nejstaršího vydání je zachován ve svazku D. IV. 5 v knih. dominikánského kláštera v Praze. (J. Spott, Čas. lék. čes. 1883, 640).