Kritický rozbor a srovnání rukopisů. 39 Mezi dary vezenými tehdy do Polska byla také skvostná bible, kterou Kardinál k tomu cíli obci pražské daroval, začež mu r. 1423 konšelé věnovali bibli novou. V roztržkách o Zikmunda Korybuta byl spolu s mistrem Křišťanem z Prachatic a jinými zajat a uvěz- něn na radnici staroměstské. Po svém propuštění stal se Jan Kar- dinál officiálem arcibiskupským, v kteréžto funkci se uvádí 4. května 1428, rozhoduje spor Štěpána z Chotěšova, správce školy u sv. Valentina na Starém městě Pražském, s jeho ženou Reginou. Po roce 1429 všecky zprávy o něm mizí. V rukou tohoto vynikajícího mistra university Pražské byl tedy třeboňský rukopis Cancellarie regis Wenceslai, a to ještě před svázáním v jeden kodex, jak vysvítá z toho, že si označi jednotlivé složky, což by po svázání jich nebylo mělo účelu. Na otázku, jakým způsobem a proč si mistr Jan Kardinál tuto formu- lářovou sbírku opatřil, jest zajisté odpověď stejně pravděpodobná jako přirozená, že jsa členem právnické university, na níž se pě- stovala rhetorika s uměním skládati písemnosti v pěkném slohu, a maje také jako častý posel Václavův styky nejen s jeho dvo- rem a kanceláří, ale i s významnými osobnostmi cizími, zejména s kurií papežskou, mohl takové pomůcky s prospěchem použíti v různých oborech praktické potřeby. Možná tedy, že na svou žá- dost obdržel od některého známého příslušníka královské kance- láře tyto výpisy pořízené na základě kancelářského materiálu a psané na volných složkách, jež si pak pro pohodlnější užívání a pro větší bezpečnost před možným roztracením jednotlivých složek dal svázati v knižní formu a na prázdné listy připsal sám dodatečně dle nějaké předlohy, jež se mu dostala do rukou, oněch 6 formulářů z let 1401—1402, jež svým pestrým, emfatic- kým slohem s reminiscencemi antického klassicismu se zamlou- valy jeho vkusu. Při tom, jak patrno, pozměnil částečně adressy a oslovení, nepochybně proto, aby formulářům stylisovaným jako speciální listy královské vtiskl charakter obecných listů druha dru- hovi a tak je přizpůsobil širší praktické potřebě občanského ži- vota Ve 2 z těchto kusů (č. 71 a 73) pak nahradil vlastní jméno předlohy začátečními slabikami svého vlastního jména (Jo. Card. de Re.) — jediný to případ fingovaných jmen v celé sbírce. Z jeho