z 178 stránek
Titel
I
II
Praefatio
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Veneratio ad sanctos patronos
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
Catalogus ss reliquiarum 1
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
Catalogus ss reliquiarum 2
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
Catalogus ss reliquiarum 3
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
De reliquiis
131
132
133
134
135
136
Carlstein – Catalogus
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
Verzeichnis – Karlstein
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
Název:
I. Wenceslaus Coelestinus a Blumenberg: Devota ac debita veneratio ad sanctos Patronos in Sacra Metropolitana Ecclesia Pragensi. II. Catalogi ss. Reliquiarum, quae in Sacra Metropolitana Ecclesia Pragensi asservantur, Annis 1673, 1691 et 1721 typis editi
Autor:
Podlaha, Antonín
Rok vydání:
1931
Místo vydání:
Praha
URL:
sources.cms.flu.cas.cz
Počet stran celkem:
178
Obsah:
  • I: Titel
  • III: Praefatio
  • 1: Veneratio ad sanctos patronos
  • 45: Catalogus ss reliquiarum 1
  • 79: Catalogus ss reliquiarum 2
  • 89: Catalogus ss reliquiarum 3
  • 131: De reliquiis
  • 137: Carlstein – Catalogus
  • 151: Verzeichnis – Karlstein
Strana 84
84 vistníci, povězte kde jest zapovědíno, aby se kosti svatých a služebníkův Božích nectily? jichžto Pán Bůh jenž jest, dle svědectví sv. Davida, divný v svatých svých. Custodit Do- minus omnia ossa eorum, unus ex his non conteretur. Psal. 33. Že totiž Pán ostříhá kosti jich, a žádná z nich zmařená nebude. Žal. 33. Neniliž to samý patrný div, že přes tisíc let mnohé, ano vícejí, ostatky v celosti se nachází, jiné devět set, sedm set, šest set, a tak dále, vícejí neb ménějí času nezetlé, i ty šaty, pleny, sukna, bez porušení nejmenšího trvají. Z mnohých krev živá, jako z prstu svatého Mikuláše, biskupa Mirhenského, kdež se za času Karla 4°. rozpoltiti a rozdvo- jiti měl, aby polovice jeho v hlavním kostele, a druhá v Starém Městě u S° Mikuláše pozůstávala, hned krev čerstvá z něho jest srčkem týcti počala, což jest od mnohých tehdáž živých zaznamenáno, a v kronikách a pamětích položeno. Zda ne- víte, co někdy v Praze při slavnosti, když den Svátostí byl, že se na Novém Městě (kdež Svátosti ty doby u Božího Těla složené byly) osmdesát tisíc lidu přespolního k uctění svatých kostí a ostatkův scházelo, jímž se zdaleka z jedné pavlače kamenné (jejíž ještě podnes blízko střechy znamení jest) Svátosti nábožně ukazovaly, a mnozí jak zdraví duše tak i těla skrze jích horlivé vzývání nabývali. A což divu? nebo jestliže v Starém Zákoně kosti Elizea (4. Reg. 2.) jed- noho z mrtvých vzkřísily, když byl jeden mrtvý toliko ná- hodou vhozen a uvržen na kosti Elizea, hnedky obživ, a na nohy povstal, mnohem větší moc míti budou kosti těch, kteří na sobě zásluhy Kristové spolu i s svejmi nesou, více než Starého Zákona, který byl toliko stín, figura a obraz nyněj- šího. Jak mnozí velicí a vzáctní, vysoce učení, v duchu i mysli osvícení, dosti maličkou částečku některého svatého z kosti aneb z šatu dostati žádostiví byli! Co nyní mnozí bezbožní pro myslivost, zmrzlost a dobytek, čáry a kouzla při sobě vždycky nositi chtějí, aby tím sobě od zlého pomohli, aneb štěstí nějakého zjednali, a svou v tom vilnost provedli, ješto skuro vždycky s nemalým podvodem a bychem svým; to spravedliví z svatých ostatků a kostí snázejí dovedli, a k oučinku