XLI Item také jim tuto milost činíme, co se kněze dotýče, který nyní jest v Bydžově, kterýž tělo boží a krev rozdává pod obojí spůsobou, aby oni při takových kněžích zachováni byli a zůstali a ode mně ani od mých dědíců a budoucích potomkův aby jim v tom překáženo nebylo, k tej faře a při tom aby zachováni byli od mých dědicův i budoucích potomkův. A protož my svrchupsaný Vilém z Pernšteina i s dědici svými chtíce, aby to všecko, což se v tomto listu píše, pevně držáno bylo na budoucí časy, tímto listem jsme jim toho potvrdili a slibujem jim svrchupsaným lidem našim sami za se a za budoucí potomky naše, pány Bydžovské, to všecko, co se v tomto listu píše, zdržeti a je při všem zachovati beze všeho porušení. Tomu na svědomí a lepší utvrzení pečeť naši vlastní k tomuto listu rozkázali jsme přivěsiti. Jenž jest psán a dán na Pardubicích, ve čtvrtek po svatým Pavlu na víru křesťanskou obrácení. (29. ledna) 1. P. 1517. Rukopisy: 1. Vidimace Hradecká. 2. Vidimace Nymburská (orig. i opis)- 3. Liber memorabilium II. 4. Konfirmace Josefa II. 5. Opis v universitni kni- hovně v Praze XVII. E. 38. — Tištěno: Archiv český XVII. str. 240. an. 15. Jana z Pernšteina nařízení o židech z r. 1536. My purgmistr a rada města Nového Bydžova, oznamujem tímto zápisem všem tak nynějším jako i budoucím našim na potomní čas, že s radú a rozkazem JMti pána, pana našeho milostivého, pana Jana z Pernšteina toto jest židům zdejším uloženo a tímto zápisem utvrzeno pod pokutou X kop míšenských, který by se v tom na budoucí čas nezachoval. A to takto, že žádný žid, kterýž jest hospo- dářem nyní v této obci, že nemá u sebe v domě míti ani přechová- vati žádného podruha, ani žádného zetě pod žádným způsobem a ti, kteří nyní u sebe mají podruhy anebo zetě, ty aby konečně do IIII neděl odbyli a vybyli a jiných potom aby nepřijímali na časy bu- doucí pod túž pokutú, tak jakž jest nahoře zapsáno. A jestliže by který žid zde syna kterého oženil aneboli dceru vdal, tehdy též ve dvouch nedělích aby jich od sebe vybil, a to pod touž pokutou X kop, a také z přespolních žádného aby bez vědomí ouřadu u sebe nepřechovávali déle do třetího dne. A to pak jest velmi přísné rozkázání JMti pána, pana milostivého, aby to bylo držáno pevně na časy budoucí potomní. A to také, jestliže by kdy který žid chtěl dům svůj prodati, neb najíti jinému židu, tehdy ouřad nemá toho dopustiti, aby jiný žid mohl to od něho koupiti pod uvarováním hněvu JMti, než žid ten aby dům ten prodal křesťanům. Item umřel-li by z hospodářův který žid, tehdy nemá žid jiný v ten dům uveden býti, než aby též křesťanu byl prodán. Item též i toto JMti pánem, panem naším milostivým nařízeno, kterémuž by koli z hospo- dářův žena umřela anebo opět židovce muž umřel, tehdy židu nemá tomu dopuštěno, aby se mohl zase do toho domu voženiti, než aby