270 — 800. A. d. MCCCCLXIII. v ten pátek před sv. Petrem na sto- lici povýšení (18. ún.) za purkrabí Epika (jako 799.) Já Petr sla- dovník přistúpil sem [forma] a zapisuji půl lánu, jakož sám v držení mám, a k tomu dvor i sladovny i všecko, což mám neb míti budu, movitého i nemovitého, zapisuji Jankovi, svému bratranu. A z toho statku Janek svrchupsaný aby byl dlužen kop XXX vydati, komužby on Petr kázal. A Kačena, manželka má, nemohla-li by s ním sbýti, aby jí vydával po VI kopách na každý rok Janek svrchupsaný do její živnosti. A pak-li by ji bůh neuchoval Kačenu, tehdy nebude povinovat Janek svrchupsaný platiti žádnému jinému. A nad tím nade vším najvyšího poručníka Jana Vajtečku činím po své smrti, a to s dotazem panským i synu jeho Pavlovi túž moc dává ku po- ručenství, dokudž by Janek svrchupsaný k letom nedošel. A pakli by v tom Janka pán boh neuchoval, aby spadlo na máteř (Jankovu a sestru)1 Ančku a na Martu, sestru jeho. A nad tím nade vším moc sobě pozostavuji až do mé smrti." Zápis Jana nebožcě Antoše hernikáře. 801. A. d. MCCCCLXIII. ten pátek po sv. Matěji apoštolu (25. ún.) za purkrabí Epika (jako 799.). Já Jan, syn nebožcě An- toše hernikáře, předstúpil sem [forma] (p. 450.) zapisuji pět pru- tov Nekolovských podle Kalúska Blažkovým (Hlavovým)i dětem, bratra svého, kteréž má neb míti bude. A pakli by bůh dětí neuchoval, aby Hlava požíval již jako svého a učinil, jakž sě jemu zdáti bude. A k tomu tajmž dětem dvě jitře, kteréž sú mezi Prokopovými lukami, zapisuji. Zápis jiný. Item. Týž Jan před týmiž pány zapisuje Jankovi z Ze- chovic, Haškovu synu, půl čtvrti v týchž mezech podle těch pěti prutov a to po své smrti. Item. Týž Jan zapisuje čtvrt, kteráž leží podle Brože záměst- ského, k záduší kostela Matky Boží a to na potřeby kostelní, na víno, vosk, volej i jiné potřeby kostelní, a to aby nebyla prodána, leč pro velkú potřebu kostela, a to nic víc než půl čtvrti aby uprodali, a půl zachovali. A tu čtvrt mocně dávám po své smrti purgmistru i konšelom, aby to zpravovali k svrchupsanému záduší. A nad tím nade vším moc sobě pozostavuji až do své smrti.* 802. A. d. MCCCCLXIII. v středu před Matky boží zvěsto- váním (23. břez.) za rycht. Epika a podrychtáře Jana Kozla, a za purgm. Jana Děda, Havla Kalomína, Vanka Pakostila, Šimona Smi- dárského, Jana Nedostrčila, Matějka ševce, Mikuláše zaklášterského, Havlíka súkenníka, Matěje Vosáhly, Mikuláše kožišníka. Já Dorota nebožcě Antošě hernikáře přistúpila sem [forma] zapisuji muži svému 1) Uzávorkované jest přeškrtnuto.