XIV kop31 a uvázal se v nich kolem r. 1397. v část Bydžova,32 takže po smrti Čenkově (r. 1396.), byl Bydžov částečně v ruce Smilově, částečně pod panstvím obou synů nebožtíka, Jana a Čenka.33 K tomu po smrti Čenkově vystoupil ještě s nároky na Bydžov Johánek Ulman, měšťan Většího města pražského, z titulu rukojemství za nebožtíka Čenka. Ve sporu, který se vlekl až do r. 1419., ještě r. 1400., vy- stupuje Smil, jenž zemřel 14. srpna 1403., jako pán Bydžova.“ Na počátku r. 1403. má v Bydžově biskup Litomyšlský t. č. Jan příjmím Železný jurisdikci.35 Po smrti Jana Vartmberka36 spojil r. 1405. mladší jeho bratr Čeněk, když byl zaplatil dluhy, všechny části ve své ruce a dobrým hospodařením nejen zvelebil panství své, ale nabyl velkého jmění i vysokých hodností (nejvyšší purkrabí pražský a j.). Týž r. 1407. prodal Bydžovu (Priv. č. 2.) právo měst králov- ských, jmenovitě jaké měl Hradec Králové, a tím zvláště mu zabez- pečil volnost převodu vlastnictví, intestátní posloupnost, možnost testamentem zříditi poručníky, volnost stěhování, sprostil je všech robot, potvrdil propuštění řek, a stvrdil právomoc soudní. Tím začal svobodnější život a hospodářský rozkvět v obyvatelstvu Bydžovském. Roku 1409. vydal týž pán ve sporu obce s rychtářem roz- hodnutí, že rychtář má víno, med a svidnické pivo šenkovati až do vůle měšťanů a obce, a stanovil přesně poplatky, které rychtář má bráti za svou funkci soudní (Priv. č. 3.). Konečně r. 1415. vymohl 31 Ve při, kterou měl r. 1406. Čeněk z Vartmberka s plebanem Janem v Lompnici, prohlašuje prokurator Čenkův: . . . quod huiusmodi bona, que ipse tenet et presertim opidum Bidzow sunt extenuata et exhausta per certa credita, primo videlicet per sex milia sex. gr., in quibus pater ipsorum b. m. dominus Czenco obligabatur et ipsi fratres obligantur d. regi Boemie, et iterum per tria milia in qu bus dicta bona fuerunt et sunt obnoxia orphanis b. m. nobilis Smylonis, ita et in tantum, quod prefatus d. Czenco ex pretensa successione fratris sui non tenet illa bona, sed ex causis premissis, nec eisdem eciam utitur in aliqua parte; et premissa offert se pro- baturum et petit admitti si opus fuerit . .. (Tadra Soud. akta k. V. 231). 32 Od roku toho byl zde Smilův purkrabí Příbek z Hlušec. Lib. consc. p. 281. a 296. 23 Lib. consc. p. 296. 34 Desky dvorské XVIII. fol 63. a násl. V processu tom namítá totiž Smil, že Bydžov nemůže nic ztratiti: Smylo de Rychmburgka, dictus Flaska, prothono- tarius tabularum regni Boemie, defendit contra hanc acticationem et jus obtentum, dicens, quod magister civium, consules totaque communitas civium Bydzowien- sium nichil perdere posunt, quia sui sunt censuales et purchrechtnyczy. 35 Lib. consc. p. 299. Ze které příčiny biskup Jan jurisdikci v Bydžově a r. 1405. i v Jičíně (Menčik, Soudní kniha m. Jičína str. 314.) vykonával, není nám známo; snad jako poručník některých sirotků. 28 Lib. consc. p. 320. (dne 2. řij. 1405.) mluví se o Janu jako o nebožtiku a p. 323. (30. řij. t. r.) uvádí se Čeněk sám pánem (Srov. Tadra, Soud. akta k. V. 66. a 231.).