310 Kniha čtvrtá. něvadž Uhři jsou dávno v nestálosti ku pánům svým zname- náni, to již sám bůh souditi bude. A kteříž jsou služebníci krále Českého tam byli, chtíce jich obhajovati, přinuceni byli moci a síle přílišné ustoupiti, a něco jich také zmordo- váno bylo. Potom takové veliké vojsko společné když vždy blíže k Budínu se přibližovalo, potiskalo těch lidí královských na Budín, a tam se zavřeli, dotud, až Budína postoupiti mu- sili. Ale Turci s Štefanem, zmocnivše se Budína, mnoho těch služebných zmordovali. Odtud se brali k jiným zámkům a městům uherským, jakožto k Ostřehomu, k Starým Hradům 10 atd., až naposledy vtrhli do Rakouské země; v kteréž pá- lili, mordovali, brali, až k Vídni přitáhli okolo času svatého Václava. Tu jsou ležali a velikou škodu činili. A král Ferdi- nand byl tehdáž v Linci s svým dvorem několik časův. Ale služební, kteříž toho času na Vídni byli z rozličných krajin, i Čechové, zavřevše se, bránili se mužsky. A když Turci chtěli mosty u města opanovati, tehdy nejednou stekli na ně z města a odehnali je odtud pryč, a harcem pobili jedni dru- hých nemalý počet. Potom Turci, nemohše mostův obdržeti, podkopávali zeď městskou jistým místem. Vídeňští poznavše 20 to, zdělali záporníky a štemfle u té zdi v těch místech v městě proti nim. A když se Turci nadáli, že ji do města převrátí, a že tudy budou moci vskočiti do města, obrátila se na ně zpět, obořivši se, a zdávila jich v příkopích víc než na dva tisíce. Turci viděvše, že jsou oklamáni, nepospíchali víc 25 k útokům a k dobývání města. A v tom, tuším, když velikou nouzi měli v vojště, majíce dosti bídy a psoty na poli od dešťův a od zimy z božího dopuštění, odtrhli odtud zase a preč pospíchali nazpátek k Uherské zemi s nějakým stra- chem; a Vídeň město jest obráněno, u kteréhož jsou toliko 30 za tři neděle leželi. A těmi tálci krále Uherského a Českého o zemi Uherskou připravili. A v tom z Čech i z jiných okol- ních zemí několiko drahně tisícův přitáhli na pomoc k Vídni a kladli se u Znojma. Potom když Turci na prosto preč se obrátili, oni také z rozkázání královského zase se do svých 35 příbytkův navrátili, a tudy se ta vojna na ten čas rozešla. O tom mnozí lidé soudy vydávali rozličné, v tajemství boží sahajíce; nebo někteří pravili, že jest bůh dopustil ta- kové protivenství na krále Ferdinanda proto: když Jan Štefan 15 1529.