Hlava 7. 223 mála na dvě neděle za Pražany až k Starým Hradům. A tu 1526. uslyšavše zlou novinu o králi, o kteréž se doleji psáti bude, obrátili se zase. Pan Jindřich také z Rožmberka osobně ne- táhl, ale poslal na svém místě několik set lidu zbrojného. Ale pan Jakoubek, podkomoří, z vůle královské táhl prvé s ně- kterými městy, totiž: s Žateckými, Lounskými, Kadaňskými, Mostskými, Táborskými a s některými málo víc, za Budín, podlé zprávy mnohých, na 25 mil, k městečku Moháč řeče- nému blízko k vojsku tureckému. Ale Pražané, naposmívavše se jiným, kteříž jsou byli vytáhli, ač jsou po jiných a za jinými, pod nějakou barvou, a podlé nich Plzeňstí, Berounští, Slanští, Litoměřičtí, Měl- ničtí, Ústští a jiní někteří se vypravili a vytáhli z Čech za Budín deset mil: tu se zastavili, a dále netáhli, majíce k tomu 15 dosti času; ne aby dotáhnouti nemohli, neb jsou tak táhli, aby nedotáhli. Neb vytáhli byli z Prahy v sobotu po svatém Jakubu čtvrtého dne, jakož o tom o všem jiným jest vědomo. Ale sama nedbánlivost a nemilost k králi pánu toho jim brá- nila učiniti, totiž těm, kteříž jsou vrchnost držali, a ne těm, 20 kteříž jsou rozkázání jich činili a hejtmany podnikali. A v tom nějaký Jan, Pastucha řečený, od Tří korun (kterýž hodně pasením stáda za mladších let skutečným to jmeno obdržel) a Blažek z Týna s jakous vokotrčí nenapravi- tedlnou, spolusousedé z Prahy, byli postaveni za hejtmany a 25 za správce nad některými Pražskými, a tak i z jiných měst služebnými, i nade vší výpravou toho jich tažení. A přitáhše k místu nadepsanému, jeli odtud ti jistí hejtmané k králi do vojska. A mluvil týž Pastucha k němu, oznamuje těmi slovy: „že jest on jeden z pánův Pražanův s tím lidem ku pomoci 30 J. Král. Msti, maje dosti potřeb, koření i jiných věcí s sebou,“ a otázku učinil pastuší: „kamby měl s nimi táhnouti?“ — Král uslyšav to, podivil se té otázce, jakožto posměšné a ovšem bláznivé, a odpověděl: „že o tom vědí dobře, aby jinam, než do vojska k němu, netáhli.“ — Pastucha vyslyšav krále, však 35 proto rozkázání J. Msti v nic obrátil a k svým zase přijel, nikam se s lidem nehýbaje. A mezi tím páni Čechové, kteříž při králi byli, za to majíce, že Pražané k králi dotáhnou s jinými, radili králi, aby prodlil s bitvou, dokudž jiní nepřitáhnou. Král to slyšav, chtěl 10 28. Čer- vance.