56 Kniha první. a spravedlivého s hodnou příčinou nic jiného, než klevety žen- ské; a což jsou sobě koli za příčiny hodné brali, to jim potom všecko s párou a s dýmem preč vycházelo a mizelo, žádná jim podstata pravá nezůstávala, leč nevěra, zlost, ne- návist a lest, pojímajíce za sebou moc a násilé bezprávně. Ale abych snad ze vší pravdy těch, kteříž jsou to mlu- vili, neobloupil a neobnažil, věz, co se okřiku o zapiso- vání s knězem Martinem výše položeným v Betlémě dotýče, že jest tu nic jiného nebylo, než když jsou některé osoby žádaly nejednou přijímati svátost těla a krve Kristovy pod obojí spůsobou z rukou téhož kněze Martina: tehdy on maje při tom vážnost, nechtěl jináč rozdávati, leč jest prvé zkusil svědomí vnitřního jednoho každého člověka a zeptal se na obcování jeho, a potom všecky ze jmena spisoval, staré i mladé, víc ženského než mužského pohlaví, a tak těm toliko 15 rozdával. Nebo jinak shodovati se to mohlo, jako ona zeď kři- volaká okolo Marheku, aby se spisovaly takové osoby s dětmi nějakým úmyslem zlým a úkladem, chtíce snad mordovati všecko jiné množství lidí v Praze, též jako konšelé vězňové, o kterých brzo bude mluveno. Protož ti kněží poznavše to, že žádného prospěchu učiniti nemohou, a že dábel nedím všecku obec, ale některé osoby vždy víc zaslepoval a ke zlému ponoukal, odešli brzo těch dní z města dobrovolně; a jiní kněží též potom také brzo, o kterýchž skůro mluveno bude, jsouce vypovědíni. 25 odešli po takové již vzniklé nesnázi. 10 20 1524 Hlava 15. V níž se oznamuje, kterak jeden člověk přišel k purkmistru oznamuje, že na Malé Straně se sbírají zbrojně, a kterak Pašek a Zíka řezník jsa obeslán přijíti nechtěli. 30 8 Srp. V takových již rozličných začátcích stalo se, když bylo v pondělí před svatým Vavřincem léta již psaného 1524, 35 k večerému při zvonění na klekání, za úřadu purkmistrství mistra Brikcího, tak řečeného, učení Pražského, tehdáž spolu- radního; nejprvé služebníci jeho oznámili jemu mezi jinou řečí, že jest byl přišel soused jeden, Jiřík Kulíšek řečený