154 Kniha druhá. kona božího na kázaní svém mluvíval, a v tom ho žádný ne- přemohl: ale však, že jest toho časně nečinil, ale kvapně, i protož se to u mnohých v jed obrátilo, pro nezvyklost a mdlobu jich. Nebo nápoj některý, ač jest výborný a uzdravi- tedlný, však když se ho podává nemocnému krom času pří- hodného, proti žaludku nezvyklosti, že ztěžka k úžitku jemu půjde, nebo i vývratek po něm učiniti musí; a mnohého ta- kového lékárnickými drahými věcmi spíše umoří, nežli mu spomůž. A tak, že jest on kněz Martin mnohokrát se vy- střelil napřed v některých věcech podlé pravého smyslu Kri- 10 stova, mimo obyčej zvyklý lidský, neprohlédaje k okolkům; ale že administrator s svými jemu toho spůsobu, ačkoli pra- vého, nepřál, neb jest o něm to i na radnici vyznával, že nic bludného nevede: i z té příčiny odpory mezi sebou mnohé majíce, zlostí se proti sobě rozpalovali, a světští lidé potom 45 se k tomu přiměšovali, dotud, až se pozdvižení obce stalo. Neb když jest jeden hrdý a pyšný, druhý zpurný a neústupný, řídko se v jednom stání snésti mohou. A po některém času okolo roku zběhlého, kněz Martin oženiv se, složil z sebe kněžství a bydlil v Novém Městě za 20 Hradcem Králové, pod panováním pana Jana Černčického z Ká- cova. Tu jest pak již osadil se, řemeslo tkalcovské dělal i jiné obchody jako jiný člověk vedl. 5 1525. 25 Hlava 13. V níž se vypisuje život mistra Jana Rokycany, jak pro čest a mar- nou chválu světa tohoto znamenitě pracoval, a jako Cahera nápo- dobně také tak dělal. 20 Ale poněvadž jsem tuto počal se dotýkati mistra Jana z Rokycan, správce někdy kněžstva českého i moravského pod obojí spůsobou, zlé a nehodné paměti; umyslil jsem šíře tuto o něm oznámiti, aby i to vědomo bylo na budoucí časy, jaký jest křesťan byl, a co jest působil v České zemi, půvo- 35 dem-li Ducha svatého, čili duchem oněch prorokův Achabo- vých. Neb se ze spisův, kteříž se nalézají v knihách nějakého pana Václava Valečovského řečeného, kteréž byl sepsal za času krále Jiřího, jsa tehdáž podkomořím měst královských