z 272 stránek
Titul
I
II
III
IV
Předmluva
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
XIII
XIV
XV
XVI
XVII
XVIII
XIX
XX
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
Ukazatel
239
240
241
242
243
244
245
246
247
Obsah
248
249
250
251
Chyby
252
Název:
Listy Husovy
Autor:
Mareš, Bohumil
Rok vydání:
1891
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
272
Obsah:
- I: Titul
- V: Předmluva
- 1: Edice
- 239: Ukazatel
- 248: Obsah
- 252: Chyby
Strana 36
36
sovy, kteří r. 1408 Zbyňka u papeže žalovali. 27) Viz list 14. pozn. 6.
28) Čtverky, listy na čtyřikrát složené. 29) Církevním. 30) Vyobcování
z cirkve. 31) Obročí, roční příjmy, důchody s některým duchovním
úřadem spojené. 32) Jakási výhoda. 33) Knihy Viklefovy nebohoslovné.
34) Skut. ap. 17/28. 35) Řecký mudrc r. 384 př. Kr. naroz. 36) Arabský
filosof ve Španělsku r. 1126—1198 po Kr. velký vykladač (kommen-
tator) spisů Aristotelových. 37) Petrns Lombardus, círk. učenec a arci-
biskup Pařížský † 1164, hlavní spis jeho, o němž 250 výkladů jest na-
psáno: „Seutentiarum libri quatuor — Moudrostí čtyři knihy“ způsobil,
že mu dáván čestný titul: Magister sententiarum = mistr moudrostí.
Možno, že zde týž titul se přikládá Origenovi, a on že jest zde míněn.
38) Círk. otec v Egyptské Alexandrii, příjmím „ocelivý“, velice učený,
který prý 6000 spisů sepsal, nar. 185, pro své odchylky v učení
pronásledovaný. 39) Viz list 77. pozn. 4. 40) Jistá opatrovnická práva
zakladatele kostela k tomuto, zejména právo navrhovati k potvrzení
kazatele. 41) Arcibiskup tehdejší Jan z Jenštejna. 42) Jemuž z příjmů
kaple v náhradu mělo dáváno býti ročně 90 grošů, což později na tři
kopy zvýšeno. 43) Církevně, zvláště papežským potvrzením. () Pohanou.
10. Lounským.1)
(Kolem r. 1410.)
Hus psal zbožným občanům Lounským, kterýchž osobně
neznal, poněvadž o nich slyšel chvalitebné věci v příčině víry,
poslušenství ke slovu Božímu a v tom jednomyslnosti. Zdá
se, že Lounští hned na počátku husitského hnutí k Husovi
a jeho zásadám byli přilnuli, a že již v r. 1410, ovládaném
spory o Viklefovy knihy, Husovi do klatby danému byli se
naklonili. Nepochybně následovaly i v Lounech podobně jak
v Praze, bouře na prohlášení klatby nad Husem. To jest
jisté, že po smrti Husově Louny náležely k nejvěrnějším
husitským (táborským) městům a že na počátku třicetileté
války držely se stavy evangelickými, načež ihned po bitvě
na Bílé Hoře 1620 jsou vypáleny. V přítomném listé Hus
Lounské chválí a povzbuzuje je, aby setrvajíce u vzájemné
lásce a svornosti hleděli spíše mstíti křivdy proti Bohu, než
proti sobě samým spáchané a povždy života věčného dbalí
byli, který na světlo vyvede, kdo z církve vyobcován jest.