O VLIVECH VALDSKÝCH. Nikterak není našim úmyslem znovu na pamět uváděti dosud známá svědectví o Valdenských v našich zemích. Našim úmyslem jest podati nová, dosud neznámá dokumenta, jež by existenci této sekty u nás netoliko dokázala, nýbrž zároveň i dokumento- vala její vliv na učení husitské a bratrské. Předně nutno něco předeslati o methodě badání v tomto směru. Palacký označil za první požadavek prozkoumání všech rukopisů, v nichž by se daly nalézti některé valdské prvky. V tom směru si získal velkých zásluh jmenovitě Zeschwitz1) a Goll.2) Pro nedostatek vnějších svědectví obrátil se Preger3) k svědectvím vnitřním, nastoupiv cestu srovnávacího studia učení táborského s valdenským. Poněvadž ale v pramenech o nejstarších Táborech slovo valdenství se nikde nevyskytovalo, a jiných pramenů do té doby nebylo, tedy byl výsledek jeho badání pouze pravdě- podobným, jak nejlépe vysvítá z kritiky Loserthovy,4) který zase dokazoval na základě podobnosti myšlenek, že Táboři jsou žáky Viklefa, nazývaje myšlenku o vlivech valdských fantomem. Chybou Pregerovou byla jednostrannost pramenů, neboť, kdyby se býval při svém srovnávání obrátil též k inkvisitorským zprávám o val- denských, pak by býval docílil zcela jiného výsledku. Chtějíce konečně přivésti trochu světla do této temné kapi- toly českých dějin náboženských, seznamujeme naše badatele s novými prameny vnějšími a novou methodou, totiž se srovnáním českých pramenů se záznamy inkvisitorskými. Inkvisitor Jindřich Institoris, který působil na konci XV. století na Moravě píše o Petru Valdovi, jako otci českých sektářů. Totéž praví Jakub Lilienštajn, kdysi člen téže sekty a Jan Vodňanský. Krofta sice prohlašuje Jakuba a Jana za žvanile, ale námitka sama o sobě ničeho nedokazuje. Neznámý a důležitý příspěvek o Valdenských u nás podává starý katalog farní knihovny u sv. Jakuba v Brně.5) Obsahuje výtahy ze ztracených již nyní inkvisičních aktů Petra Celestina. Dle jejich obsahu inkviroval Petr Celestin v letech 1399—1404, v Bavořích, Severních Uhrách a na jižní Moravě. Pomocníky jeho byli: Martin, oltářník při kostele týnském v Praze, Jan von Damm a Dominikán Jindřich z Olomouce. Roku 1399 odehrával se in- kvisiční process v Bavorsku. Později, roku 1403, působil Petr v Horních Uhrách a na moravském Slovácku. Zpráva o této inkvisici jest přese všechnu kusost velmi důležitá. Jindřich z Olo- mouce byl v Uherském Brodě, kde u jeho přítomnosti konvertovala 1) Die Katechismen der Waldenser und Böhmischen Brüder, etc. (Er- langen, 1863.). 2) Jednota bratrská v XV. století (Č. Č. M. 1883—1886). Quellen und Untersuchungen zur Geschichte d. Böhm. Brüder. (Prag, 1878, 1882.). Chelčický a Jednota v XV. století. (Praha, 1916.). 3) Ueber d. Verhältnis der Taboriten zu d. Waldesiern des XIV. Jahrdts. (Abh. hist. Clas. Bayr. Akad., 1887.). 4) Podána v „Göttingische gelehrte Anzeigen,“ 1889. 5) Zem. archiv moravský, Cerroni II., 351. 8