Praeter haec animam ratio- nalem, qua rationalem humani corporis esse formam negabant, apostolos nonnisi secundum literalem, non vero iuxta spiri- tualem sensum evangelium prae- dicasse docebant. In baptismo neque gratiam neque virtutes theologicas infundi affirmabant. Christum adhucviventem lancea perforatum esse blaterabant... 2. quod anima rationalis, in quantum racionalis, non estforma corporis ... 1. quod in baptismo parvulis gracia et virtutes non conferuntur. . .. asserit, Dominum Jesum Christum in cruce fuisse vivum et nondum in cruce mortuum lanceatum. a) I listiny vratislavské dávají tomuto pramenu za pravdu. V jedné z roku 1330 se dočítáme o tamějších Bekyních, jak lají Janu XXII. — protože rozpustil begardská společenstva. Trvají prý však při svém dále, jenom oděv změnily.1) Co pak se jejich vzniku týká, praví pramen z doby Nankerovy, že tam přišli „e proxima Bohemia.“2) Tim jest tedy prokázána existence Frati- cellů i v Čechách. Odkud ale přišli k nám? I na tuto, ač ne- snadnou otázku, lze také odpověděti. Před lety otiskl Wattenbach3) přiznání Jana z Brna, dokazující existenci Begardů na Moravě. Tito Begardové pak nebyli ničím jiným, nežli Fraticelli, neboť na dotaz jeho, kterak se možno státi dokonalým, doporučil mu spoluobčan Mikuláš „fratres de paupere vita Ecclesiae.“4) Jak jsme již nahoře napsali, byl to název, jaký sobě dávali Fraticellové sami. Mikuláš ho pak na to zavedl do Kolína nad Rýnem, kde vstoupil do domu chudých bratří. Kolín pak zaujímal již asi od počátku důležité postavení pro hnutí františkánské. Již roku 1309 odsoudil tamní koncil františkánské la) Döllinger, II., 291. 1) Cod. dipl. Siles. V., 60—61. 2) Heyne, o. c. „Rege Joanne ad eum, quem diximus modum, in epis- copum Nankerum et reliquôs ecclesiasticos debacchante, pervaserat e pro- xima Bohemia Petri Johannis Piranensis, qui postea ex sententia Clementis VII., Pontificis maximi exhumatus est et flammis exustus fuerat, Wratislaviam impius error nefandaque heresis contra Ecclesiam catholicam eiusque sacros hierarchas. Namque connivente rege preter alias blasphemias in compitis et circo profani homines suggestibus excitatis Babylonis, magnaeque mere- tricis nomine intelligendam esse katholicam Romanam Ecclesiam, conten- dentes, illam etiam ecclesiam carnalem bestiam et sathanae synagogam, summum vero Pontificem Antichristum vocabant. Preter hac animam ratio- nalem, qua rationalem, humani corporis esse formam negabant. Apostolos nonnisi secundum listeralem, non vero iuxta spiritualem sensum evangelium predicasse, docebant. In baptismo neque gratiam, neque virtutes theologicas infundi affirmabant, Christum adhuc viventem lancea perforatum esse, blaterabant. Super omnia vero ecclesiasticos cane peius „et angue oderant et quibusvis iniuriis impune posse affici, publicabant." 3) Uber die Brüder vom freien Geiste. (S. B. Berliner Akad., 1887), 517, sq. 4) O. c., 524. 22