Při tak úzkých vztazích mezi Begardy a Adamity porozumíme zcela dobře zprávě Vavřince z Březové, dle které přijaly kněze Korandu zvláště nadšeně pražské Bekyně. 1) Magdeburská kronika2) pak o nich vypráví, kterak v bouřich po smrti Václava IV. na- stalých připojily se k Husitům, pomáhajíce páliti kláštery, kostely a pronásledovati osoby duchovní. Jan Vodňanský nám zaznamenal vypravování jisté ženy, která měla mezi Adamity sestru. Svědčí o jejich sexuelních výstřednostech.3) Na jednom místě v Povltaví pobili asi čtyřicet mužů a přepadli Rosice,4) při čemž povraždili všechno, ani žen a dětí nevyjímaje. Na to vytáhl proti nim Žižka. V otevřeném boji s Naháči bránila se zvláště udatně žena zvaná Marie, která ohánějíc se zuřivě mečem, pobila prý dosti lidí. Její společník Rohan (Cornutus) padl, poset jsa šípy. Ostatní byli pochytáni a žádáni za odvolání bludů. Kteří tak neučinili, byli upáleni na dvoře fary v Klokotech.5) Na to prý se zbytky Ada- mitů pečlivě skrývaly. Když pak vypukly bratrovražedné boje mezi stranami husitskými, počali opět zbylí členové navazovati mezi sebou styky.6) Dle mínění Bosákova byla prý v pozdější době mezi nimi i manželka Bedřicha ze Strážnice.7) Stoupenci Loquisovi skutečně nevyhynuli. Důkazem toho a to důkazem klassickým — ideová totožnost s Begardy — jsou Be- kyněmi inkvirované Rokycanou v Hradci Králové roku 1443. Ty se v názoru eucharistickém zcela ztotožňovaly s Martinkem a Kánišem, tvrdíce, že Tělo Páně jest skutečně přítomno pouze na nebesích.8) Pokud tedy souviselo učení Martinkovo s Begardy, tedy mělo dvojí směr: první obracel se od Eucharistie k mravně dokonalému člověku, druhý od Krista na oltáři ku Kristu na nebesích. BEKYNĚ. 10) LOQUIS.9) ...cum Martinus, dictus Lo- quis, blaspheme reponderet di- cens, corpus Christi fore in celo, racionem assignans, quoniam nisi unum corpus habuit et non plura, sicut plures fiunt hostie in altari. ...vetule quedam in picardico errore comperte, que eciam pu- blice in Hradecz super Albea de anno domini 1443°... suos er- rores revocarent, fasse sunt, quod licet in ecclesia genu flectebant et adorabant, sed nunquam ipsi Christo hoc, qui est in sacra- mento, faciebant, sed eum, qui in celis esset... 1) F. R. B., V., 424. 2) Chroniken der deutschen Städte, Magdeburg, I., 348. 3) „Locustarium, fol. 52b. 4) L. C. 5) O. c., 53a. 6) Ibid. 53 b. 7) O. c., 54b. 8) Nejedlý, Prameny k synodám etc., 136. 9) F. R. B., V., 493. 16) Nejedlý, O. c. 136. 32