Strana I
ČASOPIS ARCHIVNÍ ŠKOLY REDIGUJÍ GUSTAV FRIEDRICH, BEDŘICH JENŠOVSKÝ A JAROSLAV PROKEŠ ROČNÍK XV.—XVI. (1937—1938) V PRAZE 1940 NÁKLADEM ARCHIVNÍ ŠKOLY PRAHA IV.

Strana 1
Antonín Haas: Archiv Karlovy university v Praze. (Poznámky k jeho inventarisaci.) Archivní nauka stejně jako archivářova práce se rozděluje ve dvě složky, na část teoretickou a praktickou. Jestliže nejvyš- ším ideálem jest nejrychlejší a při tom nejspolehlivější orientace po obsahu archivních fondů, nelze tohoto konečného praktického cíle dosáhnouti bez podrobné znalosti skutečností, za nichž pí- semnosti, archiv tvořící, vznikaly. Tím pak, že každý archiv jest písemnou pozůstalostí fysické či ještě častěji právnické osoby, jest nutné podrobně se seznámiti s organisací instituce, z jejíž činnosti příslušné písemnosti vznikly, aby se mohly uspořádati podle provenienční zásady, která jest uznávána za základní prin- cip pro pořádání archiválií. Novější archivní fondy vcházejí do archivu zpravidla v tom pořádku, v jakém byla uspořádána registratura, jejíž skartací povstaly. U starších archivů, které svým původem sahají hluboko do středního věku, tomu tak není, neboť tehdy nebylo ještě tak rozvinuté kancelářské a písařské agendy jako v nové době, čímž poznání jejich vzniku a praktické uspořádání vyžaduje daleko hlubšího studia. Do této skupiny patří též archiv pražské univer- sity Karlovy, jehož dějinám jest věnován tento článek, vychá- zející především z kritického rozboru inventářů universitního archivu, jichž se zachovalo, ať již v originálu či v opisech, do konce 18. stol. celkem pět. Nejstarší z nich pochází z doby kolem r. 1545, druhý z r. 1609,1) třetí z r. 1622, čtvrtý nedatovaný z dva- cátých až třicátých let 17. stol. a konečně pátý z r. 1755—1756. Nejdříve pojednám o vnějších osudech tohoto archivu, abych 1) Otiskl jej Fr. Dvorský v „Pamětech o školách českých“, str. 477 až 487.

Strana 2
Antonín Haas: na tomto základě upozornil na několik skutečností všeobecného rázu, které jasně ukáží rozdíl mezi středověkým a novověkým archivem.1) Počátky archivu a jeho osudy do prvního zinventování. O počátcích universitního archivu není žádných zpráv. Byly proto vyslovovány četné domněnky, především v souvislosti se zakládací bullou. V. Hrubý, vydávaje druhý díl edice „Archivum coronae regni Bohemiae“, v níž se pokouší o rekonstrukci tohoto důležitého archivu, otiskuje tam mezi listinami, které vydal Karel IV. na sněmě v Praze 7. dubna 1348, také diplom o zřízení vysokého učení pražského.2) Rubní poznámka „Registrata per Johannem de Glacz“ dokazuje prý provenienci korunního archivu. Mendl3) a Vojtíšek4) přijímají názor Hrubého a soudí, že za po- čátečních poměrů nově založeného učiliště, než se toto zkonso- lidovalo, nalézalo se základní jeho privilegium na bezpečném místě, v schráně archivu české koruny v blízkosti hrobu sv. Vác- lava, pod jehož ochranu Karel IV. postavil nové učení. Výklad Hrubého však nepřesvědčuje. Pouhá poznámka na rubu listiny není důkazem, že listina patří do korunního archivu. 1) Za laskavou pomoc a podnětné rady děkuji upřímně panu univ. prof. Dr. V. Vojtíškovi, archiváři hlavního města Prahy a inspektoru universitního archivu, panu radovi Dr, J. Berglovi, správci téhož archivu, panu vrch. radovi Dr. B. Jenšovskému, řediteli archivu země České, Dr. Z. Kristenovi, vrch. komisaři téhož archivu, Dr. E. Urbánkové (v Národní a universitní knihovně v Praze), Dr. V. Husovi (archiv ministerstva v Praze) a Dr. J. Charvátovi (archiv Národního musea v Praze). 2) V. Hrubý, Archivum coronae regni Bohemiae, tomus II. Pragae 1928, p. 67, n. 62. 3) B. Mendl, O založení a podstatě university Karlovy (Časopis ar- chivní školy, roč. IX.—X., v Praze 1933), str. 83. 4) V. Vojtíšek, Karolinum, statek národní (v Praze 1936), str. 42.

Strana 3
Archiv Karlovy university v Praze. 3 Rada listin Karla IV.1) obsahuje stejné registraturní znaménko a přece nikdo nevyslovil ani domněnku, že by patřily do svatovác- lavského archivu. Naopak právě ony pomůcky, podle nichž Hrubý podnikal rekonstrukci, mluví proti němu: míním tím kopiáře ko- runního archivu, vzniklé brzy po roce 1358,2) v nichž zakládací listina universitní zapsána není. Také celkový ráz a určení ko- runního archivu, schrány písemností pro českého krále a později též pro české stavy, nepodporuje závěry Hrubého. Proč nebyla ostatně pod ochranu sv. Václava uložena pro universitu stejně důležitá bulla papeže Klimenta VI. ze 26. ledna 1347,3) svolující k zřízení vysokého učení v Praze? Naproti tomu vypráví kronikář František Pražský, že učení Karlovo bylo s počátku v úzkém styku s pražským kostelem.*) V archivu pražské metropolitní kapituly se nalézá druhý, méně honosnější exemplář zakládací listiny Karlovy,5) jakož i řada nej- starších písemností, university se týkajících.*) Zdá se mi tudíž správnějším názor Tomkův,7) že zakládací bulla byla snad ode- vzdána pražskému arcibiskupu jakožto kancléři university. Pře- svědčující a uspokojující řešení bude lze podati teprve tehdy, až budou známy počátky nejdůležitějších archivů pražských, především arcibiskupského a metropolitního. První zmínka o uložení universitních privilegií se čte teprve v universitních statutech, jejichž jádro vzniklo roku 1360 nebo brzy poté na základě tehdejších zvyklostí.3) Podle nich privilegia jsou uložena společně s pečetí a penězi v pokladnici universitní 1) Na př. listina Karla IV. pro Mělník ze dne 19. září 1372 a pro Beroun z 20. října téhož roku (Archiv země české, Parisova sbírka, č. 1 a 2) mají také dorsální poznámky „Reg. Johannes de Geilnhüsen“ a „Reg. Johannes Saxo“, s nimiž se setkáváme na listinách archivu české koruny. 2) R. Koss, Archiv české koruny, díl 1., str. 85 a další. 3) L. Klicman, Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustran- tia, tom. I. (Pragae 1903), p. 495, n. 845. 4) Prameny dějin českých, díl IV. (v Praze 1884), str. 452. 5) V. Hrubý, Archivum, p. 67. 6) W. W. Tomek, Děje university pražské, díl 1. (v Praze 1849), str. 11 a 14. 7) Tamže, str. 10. 8) Tamže, str. 19—21.

Strana 4
Antonín Haas: (archa universitatis). Péči o ni má rektor, který vedle dvou jiných, k tomu účelu zvolených osob vlastní třetí klíč k pokladně.1) Osudy universitního archivu se tak spojují s osudy jeho fišku. Vedle pokladnice pro celé učení mluví o fišku fakulty arti- stické statuta její z r. 1390,2) kde se chová vedle peněz a kvitancí kniha se jmény všech jejích mistrů a bakalářů. Také právnická fakulta, po určitý čas na vlastní universitě nezávislá, měla svou archu s třemi klíči „pro pecuniis et rebus dictae universitatis conservandis.“3) Zde všude vykonává hlavní dozor nad poklad- nicí děkan. Hmotným základem každé středověké university byly koleje. Zdali měly v Praze své vlastní archivy, o tom současné zprávy mlčí. Avšak inventáře universitního archivu, jakož i zmínka o čás- tečném zničení privilegií koleje krále Václava, jež dále poznáme, ukazují, že byly vskutku archivy jednotlivých kolejí. Ve 14. stol. tvořily tedy archiv universitní i všechny jeho složky, totiž archivy fakultní a kolejní, součást pokladu, o nějž pečoval rektor, na fakultách děkan a v kolejích probošt. Avšak vlastní správu nevedli zajisté oni sami, jsouce zaneprázdněni jinými úkoly. To platí především o rektoru celé university, méně o děkanech. Proti těmto universitním hodnostářům, měnícím se každého roku nebo dokonce dvakrát za rok, povstává osoba stálá, v písemné agendě zkušená — universitní notář. O něm mluví zmí- něná již statuta, že vedle vyřizování běžné universitní písemné agendy musí zapisovati do register všechny písemnosti, univer- sitou vydané.4) Později opisuje „in librum“ též listiny došlé.“ Notář byl zajisté nejschopnějším a nejpovolanějším mužem, aby vedl v evidenci a udržoval v pořádku i universitní archiv. Nej- starší statuta se sice o tomto úseku jeho práce nezmiňují, ale pozdější ustanovení tento přirozený stav a vývoj uzákonila.“) 1) Monumenta historica universitatis Pragensis, tomus III., p. 9. 2) Ibidem, tomus I. (Pragae 1830), p. 98. 3) Ibidem, tomus II., pars 1. (Pragae 1834), p. 25. 1) Ibidem, tomus III., p. 11—12. 5) Ibidem, tomus III., p. 43—44. 6) F. Dvorský, Paměti o školách českých, str. 515.

Strana 5
Archiv Karlovy university v Praze. 5 Počátek 15. stol. přinesl však i zde změny. Za husitských válek byl úřad notáře zrušen a jeho práce vykonávali sami mistři.1) Universita se omezila na jedinou fakultu, artistickou v Karolinu a v letech 1420—1423 veškerá její činnost přestala.2) V neklid- ných těch dobách dotkly se Karlova učení nejzhoubněji nepokoje při smrti Želivského. Tehdy vybila pražská luza mnohé univer- sitní koleje a zničila jejich knihovny.3) Také několik písemných památek koleje krále Václava přišlo ke zkáze.*) Větší díl uni- versitních listin, především vlastní universitní archiv, unikl zhoubě proto, že se nalézal v soukromých rukách, které jej uschovaly na bezpečné místo.5) Když nastaly pokojnější doby, obnovila universita činnost a s ní též péči o své dokumenty. Tak již r. 1429 posílá pražský arcibiskup universitě dvě listiny o své kancléřské moci.6) Dalšího obohacení se dostalo jejímu archivu od papežů Evžena IV. a Mikuláše V., jejichž bully byly ode- vzdány r. 1445,7) příp. 14478) rektorovi. Také řada zachovaných listin z 30tých let téhož století o koleji Rejčkově2) spolu s kon- firmací císaře Zikmunda z r. 1437 svědčí o návratu k normálním poměrům. Ztraceno bylo ovšem také dosti písemností. Kromě zmíněných již listin koleje Václavovy sluší zaznamenati list ví- deňské university Karlovu učení o bludech, rozšiřovaných praž- skými mistry, který se zachoval pouze v opisu,10) jakož i dopis, jímž se Hus rozloučil se svou universitou.11) Rovněž list poslů basilejského koncilu ze dne 28. ledna 1434,12) jímž se nařizuje 1) V. Vojtíšek, Karolinum, str. 82. 2) Monumenta universitatis, tomus I., pars 2. (Pragae 1832), p. 4. 3) F. Palacký, Staří letopisové čeští (v Praze 1829), str. 51 a násl. 4) Bohuslai Balbini Bohemia docta (ed. Raphaël Ungar), pars I. Pragae 1776, p. 28. 5) Fr. Dvorský, Paměti, str. 453. 6) Monumenta universitatis, tom. I., pars 2., p. 7. 7) F. Palacký, Staří letopisové, str. 140. 8) Tamže, str. 145 a 149. 2) Monumenta universitatis, tomus II., pars 1., Codex diplomaticus universitatis Pragensis, n. LXXII, LXXIV—LXXVIII, LXXXIV, LXXXIX. 10) Tomek, Děje, str. 227. 11) Tamže, str, 236. 12) Tamže, str. 287.

Strana 6
6 Antonín Haas: všem věřícím, aby mistry pražského učení ve všech věcech svět- ských i duchovních přijali ve své obcování jako pravé syny církve, jest znám pouze z opisu. Konečně připojuji ještě zmínku o listu papeže Jana XXIII. ze dne 1. června 1410, v němž ozna- muje pražské universitě, že k ní vysílá své posly.1) V 2. pol. 15. stol. nastává sice pomalý, avšak jistý úpadek pražského vysokého učení, které, věnujíc se především nábožen- ským otázkám, ustrnulo v ostatním duchovním vývoji.2) Trudné poměry finanční způsobily zase hmotný úpadek. Další nepřízni- vou okolností byla konečně reformace, která podřizovala veškerý duchovní život světské moci. Na sněmu se ozývaly začasté hlasy po nápravě, ale marně, neboť jakákoliv reforma narážela na ne- překonatelný odpor konservativních mistrů, kteří se obávali, aby polepšení se nestalo na újmu jejich privilegií.3) S opravnými sna- hami se spojovalo totiž zpravidla úsilí o revisi privilegií, k níž došlo teprve v polovině 16. stol. z příčiny pravděpodobně zcela vnější a náhodné. Katastrofální požár hradu Pražského r. 1541, který zničil zemské desky, vyvolal větší péči o písemné památky Opsání zemských privilegií, uložených v korunním archivu,4) jakož i první známé zinventování a uspořádání archivu pražské uni- versity má v tom jistě svou příčinu. II. První známý inventář universitního archivu. Na obecním sněmu v únoru r. 1545 se ozvaly opět hlasy po zvelebení pražského učení,5) Ferdinand I. však odpověď na příslušný sněmovní artikul odložil na dobu pozdější.3) V sněmov- ním usnesení ze 17. srpna t. r. se již čte, že král ráčí vybrati 1) Ruk. Národní knihovny ve Vídni č. 4937, fol. 214 v. — 215 v. Opis v archivu země České. 2) Z. Winter, Děje vysokých škol pražských od secessí cizích ná- rodů po dobu bitvy bělohorské (1409—1622), v Praze 1897, str. 26—27. 3) Tamže, str. 29. 4) R. Koss, Archiv české koruny, díl 1., str. 176 a další. Sněmy české, díl I. (v Praze 1877), str. 618. Tamže str. 625. 6) 5)

Strana 7
Archiv Karlovy university v Praze. osoby učené a vhodné k tomu, aby nahlédly v statuta a důchody university i kolejí a podaly návrhy, směřující k nápravě.1) Řadou královských listů ze dne 26.—28. září jmenováni byli komisaři Arnošt Jílemnický z Újezda a Petr Bechyně z Lažan ze stavu panského a rytířského, z konšelů pražských pak Tomáš z Javo- řice a Václav Medek z Krymlova, kteří spolu s oběma admi- nistrátory pražského arcibiskupství měli nařízenou práci vyko- nati.2) Současně se nařídilo mistrům a kolegiátům učení Karlova, aby před jmenované osoby „s všemi svobodami, statuty a po- řádky najíti se dali.“ 3) Podle sněmovního usnesení z následujícího roku, v němž se opakuje žádost o napravení a vyzdvižení uni- versity,4) soudil Tomek5) i Winter,*) že královské dekrety z pod- zimu roku 1545 neměly kladných výsledků. Avšak dvě práce z té doby pocházející ukazují, že nařízení královská nezůstala bez účinku. V kvaternu červeném desk zemských od r. 1542 se nalézá přehled universitních vesnic a důchodů z nich plynoucích, jakož i jiných příjmů pražského učení.) Druhou památkou pak jest soupis universitního archivu se stručným výtahem z jeho nejdůležitějších listin. Nejstarší tento známý inventář se zachoval pouze v nedato- vaném opisu, který jest zapsán v papírovém rukopisu kvartového formátu, uloženém v archivu Národního musea v Praze mezi aktovým materiálem, odevzdaným tam z universitního archivu Millauerem roku 1827.8) Zmíněný musejní kodex jest vlastně ona nezvěstná předloha rukopisu Národní a universitní knihovny 1) Tamže str. 633. 2) Archiv ministerstva vnitra v Praze, Missiven 1545—6, 34. Band, fol. 128 p. v. a 130 p. v. (Opisy v archivu země České.) — W. W. Tomek. Dějepis města Prahy, díl XI. (v Praze 1897), str. 282. 3) Archiv ministerstva vnitra v Praze, Missiven 1545—6, 34. Band, fol. 129. (Opis v archivu země České.) 4) Sněmy české, díl II. (v Praze 1880) str. 27. 5) W. W. Tomek, Dějepis města Prahy, díl XI., str. 297. 6) Z. Winter, Děje vysokých škol pražských, str. 40. 7) Tato konsignace se zachovala v dvou opisech rukopisů universitní knihovny pražské, zn. VI. F 131 a XIX. A 44. 8) Níže str. 30.

Strana 8
8 Antonín Haas: v Praze, zn. XV. A 1, který se nalézal v knihovně novoměstského kancléře Zeberera, autora četných slovníkářských a právnických spisů.1) Podle starého Müllerova inventáře pražské universitní knihovny pokládal Truhlář rok 1545 za termín vzniku zmíněného původního rukopisu,2) což potvrzuje též vnitřní kritika. Po stránce obsahové se v něm nenalézá žádná z těch písemností, které uni- versita obdržela v 2. pol. 16. stol. a které se uvádějí v mladších inventářích,3) naopak opisy z desk z r. 1542 jsou nejmladšími dokumenty zde zaznamenanými. V oddílu privilegií koleje krále Václava se mluví o ztrátách, které tato kolej utrpěla „infelici hoc incendio tabularum regni.“ Konečně skutečností, že druhá smlouva učení pražského s pražskou obcí z r. 1547 ve věci pro- fesora řeckého jazyka,4) zde zapsána není, přicházíme k letům 1542—1547 jakožto době vzniku tohoto inventáře. Avšak písmo i umělecká výzdoba ukazují spíše na sklonek 16. stol., takže vskutku ani Truhlářem předpokládaný rukopis není originálem, nýbrž jedním z těch sborníčků, které si pořizovali universitní úřed- níci a mistři k vlastní potřebě či k pojištění práv university jako celku i jednotlivých kolejí.5) Zachoval se tedy tím způsobem alespoň v opisu snad právě onen soupis, který měli předsta- vitelé university a jejích kolejí předložiti komisi, jmenované krá- 1) J. Jireček, Rukověť dějin literatury české, II. díl (v Praze 1875), str. 353; Časopis českého musea, roč. 1855, str. 141. 2) J. Truhlář, Catalogus codicum manu scriptorum latinorum, qui in c. r. bibliotheca publica atque universitatis Pragensis asservantur, pars posterior (Pragae 1906), n. 2680, sign. XV. A 1. — Jiný opis v arci- biskupském archivu v Praze, odd. Universitas Carolo-Ferdinandea, f. I. nr. 6. 3) Na př. listina o prodání domu Štětského na Koňském trhu (Z. Win- ter, Děje vysokých škol pražských, str. 68) a privilegium Rudolfa II. z r. 1593 (F. Dvorský, Paměti, str. 479). 4) V rajhradském rukopisu, zn. H. h. 25, fol. 166—169. 5) Vedle tohoto rukopisu musejního, který si dal poříditi pedel Hlaváč zmiňuji se ještě o kodexu knihovny benediktinského kláštera v Rajhradě, zn. H. h. 25, na který mě laskavě upozornil prof. Dr. V. Sokol; tento rukopis pochází z r. 1593 a jest autografem m. Marka Bydžovského z Flo- rentina (viz V. Sokol, Příspěvek k dějinám kaple Betlemské, Časopis Ná- rodního musea, ročník XCVII. 1923, str. 24 a d.).

Strana 9
Archiv Karlovy university v Praze. 9 lem Ferdinandem I. podle dekretu ze dne 26. září 1545.1) Tak lze i vysvětliti názor Tomkův a Wintrův: královští komisaři i sněm k nápravě university nepřispěli, ale vynutili zájem o privilegia a majetek universitní u mistrů a kolegiátů učení pražského, kteří uvedli své finanční věci i archiv do pořádku. Tehdejší stav archivu se jeví celkem příznivě. Inventář po- pisuje listiny podle principu věcného, nikoliv chronologického. První skupinu tvořila „privilegia universitatis Pragensis,“ skláda- jící se z 29 originálních listin a opisů. Většina z nich se týká celé university a jest známa z inventáře z r. 1609,2) tvoříc jeho první oddíl. Obsahuje však o 11 písemností více. Z nich první jest kopie privilegia, které obdrželo učení boloňské prý od císaře Theodosia II. r. 433,3) napsaná v bílé knize universitní („liber albus“).4) Z téže knihy pocházel opis Václavova majestátu o ná- rodech. Následují pak dvě originální listiny o potrestání mistrů, jednajících proti statutům a o tom, že jejich odvolání ve věcech soudních patří před krále.5) K nim se druží narovnání mezi Rai- mundem z Capuy, generálem řádu dominikánského, se strany jedné a rektorem university pražské se strany druhé ze dne 8. prosince 1383, dosud zachované v originálu,3) list boloňské university o spálení knih Vyklifových ze srpna 1410, bohužel již ztracený, jakož i tři písemnosti o vydržování řeckého profesora. Dvě z nich, listinu Ferdinanda I. a první smlouvu pražské uni- versity se Starým městem pražským z r. 1541, zná ještě soupis archivu z 1. pol. 17. stol., vlastní poslední vůle zakladatele této nadace Jana France byla však již záhy ztracena, neboť není o ní později žádné zmínky.) Závěr tvoří listina, rovněž v originálu až podnes zachovaná, Augustina, biskupa sankturienského ze 1) Výše str. 7. 2) F. Dvorský, Paměti, str. 477—487. 3) L. Heyrovský, Počátky učení bolognského (Athenaeum, roč. VI. 1889), str. 32. 4) Knihovna universitní v Praze, zn. XIV. D 25. 5) Obě jsou dnes již ztraceny. 6) Monumenta universitatis, tom. II. pars 1., n. XVIII. 7) Odd. F, č. 1 a 2. — Viz též rajhradský ruk. H. h. 25, fol. 110 a d., jakož i fol. 165 a d. — Z. Winter, Děje vys. škol praž., str. 36.

Strana 10
10 Antonín Haas: 6. května 1484 o úmluvách mezi členy university a pražskou obcí.1) Seznam pečetidel university jako celku, jednotlivých fakult a koleje Karlovy, krále Václava, národa českého a nazaretské tvoří přechod k druhému oddílu, v němž jsou zaznamenány „litte- rae in arca facultatis inventae, pertinentes ad varia loca,“ totiž k pražským kostelům na Vyšehradě, sv. Štěpána Většího, sv. Apo- lináře, sv. Jiljí, sv. Havla, k Betlému a ke kapli Božího těla, blíže však neurčené.2) Shodují se patrně s některými z těch, které uvádí inventář, k této práci připojený jako příloha, pod rubrikou Y „Investitura et varia.“ Stejným způsobem byly popsány písem- nosti „ad universitatem pertinentes in eadem arca repertae," pre- devším Husa a jeho procesu se týkající, jakož i skupina „ad multas et diversas personas pertinentes,“ kde se činí určitější zmínka pouze o písemném svědectví českých pánů pro mistra Jana Husa z 12. května r. 1415.3) To vše bylo složeno „in arca facultatis, t. j. v archivu fakulty artistické. Poté se přikročilo k soupisu privilegií na kolej Karla IV., jichž bylo nalezeno 33 kusů, z nichž výslovně připomínám pouze ta, která inventář z r. 1609 neuvádí. Jest to více než 20 rozmani- tých písemností, týkajících se buď vesnic ke Karlově koleji pa- třících nebo osob, které s ní přišly do styku.4) Mnohé z těchto listin a listů se dostaly později do archivu Národního musea.*) Třetí oddíl tvoří listiny a listy koleje Rejčkovy. Mimo vlastní zakládací listiny Rejčkovy a potvrzení nadání těch českými králi nalézalo se tam ještě mnoho posledních vůlí jednotlivých dárců, několik listin obcí města Prahy vydaných a jiné drobnější listy. 1) Monumenta universitatis, II. 1., n. LXXXVII. 2) I zde odkazuji na citovaný již rukopis rajhradského kláštera H. h. 25, který si podrobně všímá veškerého majetku universitního a jeho práv, uváděje mnohé doklady dnes již ztracené (V. Sokol, Časopis Ná- rodního musea 1923, str. 24 a d.). 3) Monumenta universitatis II. 1., n. LXX. 4) Inventář z r. 1622, o němž bude dále řečeno více, shoduje se v tomto oddílu téměř doslova se soupisem z r. 1545, v soupisu zde oti- štěném jsou uvedeny příslušné písemnosti na různých místech pod růz- nými rubrikami. 5) Níže str. 30.

Strana 11
Archiv Karlovy university v Praze. 11 Všechny je pěkně a výstižně popisuje ještě inventář z 20tých až třicátých let 17. stol. v poslední své části „Collegium Rzeckonis“ kdežto zmíněný již soupis z r. 1609 jich zaznamenává pouze deset. Po listinách a listech na kolej Rejčkovu se přikročilo k pro- hlídce privilegií koleje národa českého. První tři z nich se shodují s těmi, které zaznamenává konsignace s poč. 17. stol., ostatních jedenáct pak se vztahuje na majetek ve vesnicích Bubnech, Děča- nech, Semči, Kozmicích, Svinčanech, Obědovicích a Hostouni; na- jdeme je opět v připojeném inventáři, kde jsou rozděleny podle jednotlivých vesnic. Kolej polské královny Hedviky měla tehdy obě zakládací listiny, Hedvičinu1) i Václavovu2), jakož i list Kříže kramáře z r. 14113) v originálu i v opisu. K nim přistupuje blíže neznámá kvitance Václava, patriarchy antiochenského, a listina Václava, opata kláštera na Slovanech, prodávajícího úrok ze vsi Jeneč.4) Vedle dvou výpisů z desk zemských se připomínají ještě tři knihy statut. Také pro nadání Loudovo tehdy existovala ještě nadační listina,5) za níž následuje vyznání Pražanů staroměstských, osvo- bozující kolejní domy od všech platů.6) Dále se uvádějí obě pí- semnosti císaře Zikmunda z r. 14367) a 1437,3) spolu s konfirmaci listiny obce pražské králem Jiřím r. 1469.3) Následuje pak ujed- nání Lounských s Matyášem z Chlumčan o užitky z obce Smol- nice z r. 1443 a její potvrzení Jiříkem Poděbradským.10) Konečně se uvádí ještě testament Jana Žiže, pražského měšťana, jímž 1) Monumenta universitatis II. 1., n. XLII. 2) Ibidem n. XLI. 3) Ztracen, pouze v Putzlacherově diplomatáři, tom. I., p. 342. 4) Obě písemnosti dnes ztraceny. — O dávkách Jenečských univer- sitě zmínka v ruk. univ. archivu A 14, b 26 (Z. Winter, Život, str. 71) a v rajhrad. ruk. H. h. 25, fol. 47. 5) Inventář otištěný v příloze, zn. K 1. 6) Tamže K3. 7) Tamže K 5. 8) Tamže K 6: 9) Tamže K 4. 10) Tamže K 8, 9.

Strana 12
12 Antonín Haas: r. 1505 odkazuje veškeré své statky v Mečířích koleji této,1) jakož i svědectví o prodeji jakéhosi pražského domu Frickovi z Chebu z r. 1365.2) Další z projednávaných kolejí jest Nazaret, obsahující jediné privilegium, totiž odkaz Kříže kramáře;3) postrádá se tu však listina krále Vladislava, jíž udílí této koleji 20 kop z královské komory.4) Doklady o příjmech z kolejních vesnic Račic, Drachkova, Nučic, Čakova, Tatounovic a jiných byly rozděleny do fasciklů podle jednotlivých míst; většinou to byly již tehdy pouhé výpisy z desk. Z několika listů podřadnějšího významu zaznamenávám potvrzení, které vydal opat zbraslavský koleji Nazaretské na řadu knih, odevzdaných mu do ochrany za husitských nepokojů.5) Červená kniha statut s fasciklem listů posélacích uzavírala toto oddělení Pod rubrikou „iustitiae census dicti trium collegiorum“ byly zaznamenány písemnosti na Roztyly, které nejúplněji uvádí rovněž jako samostatné oddělení inventář z doby po roce 1622,6) jejichž řadu uzavírá výpis z desk o úroku z vesnice Černovice.3) Poté přichází na řadu universitní kaple Božího Těla. Skupinu listin sem patřících zahajuje nadační list zakládací z r. 13828) a tři bully papeže Bonifáce IX.,3) po nichž následují dva notářské 10 instrumenty stejného znění o odevzdání kaple koleji Karlově,“ o jejím postavení ke zderazskému faráři a o platech, jakož i svazek 11) příslušných výpisů z desk. 1) Tamže L 1. 2) Tamže AA 3. 3) Nezachoval se v originálu. — V inventáři, vzniklém po r. 1622, pod zn. O 2. 4) Rovněž známa pouze ze zmíněného inventáře, kde zapsána o zn. O1. 5) Archiv Národního musea v Praze (z r. 1447), orig. pap. 6) Oddělení D. — Bližší zprávy v rajhradském ruk. H. h. 25, fol. 62 a n. 7) Tuto vesnici se mně nepodařilo identifikovati. Palackého Popis má větší počet míst toho jména, v Tomkových a Wintrových pracích není o ní zmínky. 8) Monumenta universitatis II. 1., n. XIV. 9) Ibidem n. XXXVIII., XLIII., XLIV. 10) Ibidem n. LIII. — Také v Putzlacherově diplomatáři jest tato listina opsána dvakráte (sv. A 12/1, pag. 368 et 373). 11) Ztraceny většinou, zbytek v archivu Národního musea; některé

Strana 13
Archiv Karlovy university v Praze. 13 Privilegia koleje krále Václava utrpěla, jak již bylo zmíněno, velké ztráty za bouří husitských a při požáru desk zemských. Úřadu desk zemských a jiným centrálním úřadům byly začasté předkládány, jak víme z několika zpráv,1) listiny universitní k přehlédnutí nebo jako doklady k sporům, jež pražské učení jako celek nebo některá kolej vedly o svá práva. Koleji Václavově zbyla pouze jediná listina zakladatelova z 30. ledna 1399,2) kdežto ostatní právní doklady o držbě kolejních vesnic Doubku, Vidlic a Radkova se nezachovaly. Slabou náhradou byl zlomek jakéhosi starého, blíže neurčeného rejstříku, snad úročního a pak kolejní statuta, zapsaná v papírové knize. Rovněž kolej Všech Svatých, uzavírající tento inventář, chovala v svém archivu pouze seznam vesnic, jí patřících, s platy z nich plynoucími. Zvláště se uvádí listina Žateckých o tvršická pole z r. 1583,3) dále smírčí list „cum sancto Paulo Piscensi“4) a výrok obce Pražské o placení úroku z vinice, kterou koupil král Ferdi- nand I., a na jejímž místě vznikla pak královská zahrada s Belve- derem.5) Archiv universitní byl tedy v té době rozdělen věcně podle jednotlivých kolejí. Zdali byl již tehdy soustředěn celý na jediném místě či uchovávaly-li koleje své písemnosti zvláště, nelze říci s úplnou jistotou. Různé známky však ukazují spíše na možnost druhou. Listiny prvních čtyř věcných skupin jsou označeny veli- kými písmeny v abecedním pořádku, při čemž každý oddíl začíná z nich zachycuje ještě inventář z jesuitské doby pod rubrikou V, kde poznamenávám, co ještě zachováno. 1) Na př. Monumenta universitatis III., p. 142, 192, I. 2., p. 433. 2) Ibidem II. 1., n. XLVI. 3) Ruk. rajhradský H. h. 25, fol. 174 v — 177. 4) Nejspíše se týká sporů, vzniklých ve spojení s Václavem Mit- mánkem; v nich vystupovala též universita a někteří její členové a jed- nalo se při tom o blíže neznámém mlýnu sv. Pavla v blízkosti křižov- nického kláštera a tedy i blízko malostranského „Písku“. (W. W. Tomek, Dějepis města Prahy, díl XI. v Praze 1897, str. 254 a pozn. 96.) Poznámka inventáře, že tento spor byl urovnán „paucos ante dies“, by rovněž uka- zovala k letům 1544—1545, době zmíněných rozepří. 5) W. W. Tomek, Dějepis města Prahy, díl XI., str. 104. — Více o této koleji v rajhrad. ruk. H. h. 25, fol. 99 a d.

Strana 14
14 Antonín Haas: písmenou A. To vede k dvěma důležitým poznatkům. Popisovaný inventář uvádí listiny nikoliv v chronologickém pořádku, nýbrž abecedně podle jejich indorsátů, pozdější soupisy naproti tomu se touto zásadou neřídí, popisujíce jednotlivá privilegia tak, jak byla nalezena. Připojíme-li pak ještě paleografický rozbor nejstarších rubních poznámek na universitních listinách, který ukazuje písmo 16. stol. a jediného písaře, dospějeme k závěru, že první značky o jejich archivním uložení pocházejí právě z této doby. Opakování týchž indorsátů na několika listinách ukazují, že každá skupina musila býti uložena zvláště, nejspíše v truhlicích, o nichž se zmi- ňuje inventář z r. 1609, dále popisovaný. Zprávy o ztrátách, jež utrpěla kolej krále Václava na svých privilegiích, ukazují, že v hu- sitských dobách byly písemnosti jednotlivých kolejí chovány v příslušných kolejích, a to nejspíše v jejich pokladnicích. Na zá- kladě inventáře z r. 1545 lze tudíž uzavírati, že pouze listiny celé university se týkající, písemnosti o Husovi a jeho procesu, jakož i listy o různých pražských kostelích byly společně s pečetidly university, fakult a některých kolejí v centrálním fišku, vedle ně- hož zůstávaly fišky kolejní se svými písemnostmi. III. Poslední pokusy o pozdvižení Karlova učení. Inventarisace universitního archivu, provedená v čtyřicátých letech 16. stol., ukázala záhy svou praktickou cenu. Při sporu mezi universitou a knězem Janem Mystopolem r. 1550 mistři předklá- dají sami o své vůli do komory privilegia,1) aby tak posílili své právo. Jest to však poslední případ, kdy se předkládají úřadům originální listiny. Když později — r. 1576 — za sporu o kolej Všech Svatých česká kancelář žádá, aby zástupci Karlova učení ukázali písemné doklady na svá práva, mistři odmítli.2) Podobně musela ustoupiti od své žádostí česká kancelář r. 15803) a česká komora 1) Z. Winter, Děje vysokých škol, str. 65. 2) Monumenta universitatis I. 2., p. 433. 3) Ibidem III., p. 192.

Strana 15
Archiv Karlovy university v Praze. 15 rovněž nepochodila se svou žádostí z r. 1599.1) Bázeň o ztrátu písemností tuto okolnost nevysvětlí, mnohem spíše působil odmí- tavé postavení university nepořádek, který asi záhy v universitním archivu nastal. Jeho příčiny byly vnější i vnitřní. Kolej Karlova, která se stala od husitských dob centrem pražského vysokého učení, kvapem upadala vnějším vzhledem i vnitřní jakostí vědecké práce. Požáry z r. 15682) a 15713) urych- lovaly tento úpadek. Při škodách, jimi způsobených, nemluví se nikdy a nikde o fišku, z čehož lze souditi, že pokladnice se nalé- zala patrně v přízemí, neboť pouze vrchní patra padla zpravidla za oběť požáru. Tento neblahý vnější stav přiměl krále i stavy k tomu, že se na sněmu jednalo znovu o zabezpečení universitních pri- vilegií.4) Avšak liknavostí sněmovního jednání i samotných před- stavitelů university se nestalo vůbec nic.5) Dokonce i návrh z r. 1594 na opsání všech privilegií ztroskotal na úplném nepochopení a netečnosti mistrů.*) Jejich názor na staré písemnosti jasně ukazuje péče o universitní bibliotéku, z níž se prodávaly knihy „illegibi- les.“7) Teprve neklidné poměry let 1608—1609 přiměly mistry i české stavy, aby se pokusili konečně o řádné obnovení staroby- lého učení, které se zatím stalo středem nekatolických Čech.3) Majestát Rudolfův na svobodu náboženskou, formální ukon- čení první srážky stavů s císařem, odevzdal universitu do rukou nekatolíků a svěřil ji stavovským defensorům. Jedním z prvních jejich usnesení bylo nařízení o podrobném prohlédnutí universit- ního archivu zvláštní komisí, skládající se z Adama Zalužanského ze Zalužan, Václava Collidiusa z Doubravičan a Petra Macera z Letošic.9) O jejich práci podrobně pojednal Z. Winter10) a jejich 1) Z. Winter, Děje vysokých škol, str. 76. 2) Monumenta universitatis I. 2., p. 399. 3) Ibidem p. 408. 4) Z. Winter, Děje vysokých škol, str. 62. 5) Sněmy české, sv. IV. (v Praze 1886), str. 352. 6) Z. Winter, O životě na vysokých školách, str. 317. 7) Tamže str. 379. Karolinum, statek národní, str. 129—130. 9) Fr. Dvorský, Paměti o školách českých, str. 469—470. 10) Děje vysokých škol, str. 86—87. 8)

Strana 16
16 Antonín Haas: výsledné dobré zdání vydal tiskem Fr. Dvorský.1) Omezím se tudíž pouze na otázky archivní a na srovnání tehdejšího stavu s pra- cemi z r. 1545. Nařízení komisaři zahájili prohlídku 14. září v koleji Karlově, kdež mistři jim ihned „privilegia svá přednesli“, kteráž oni k pře- hlédnutí přijali. Nejdříve sepsán obsah malé truhličky loketní, plechy okované, na níž bylo napsáno „universitatis cista.“ V ní se nalézalo 19 privilegií university jako celku se týkajících. Každé z nich bylo opatřeno velkým písmenem, stejným jako před 60 lety. Pouze majestát císaře Rudolfa II. z r. 15932) neměl tehdy žádné archivní značky. V téže truhlici byly uloženy ještě čtyři pečeti, totiž velká stříbrná universitní, cínová rektorská, stříbrná fakulty lékařské a mosazná theologické. Nazítří prohlédli komisaři tru- hlici žlutou loketní se železem na rozích obitou se zámkem zapaditým a dvěma petlicemi k visutým zámkům, na níž bylo napsáno „Privilegia domus Carolinae“, s jedenácti, rovněž veli- kými písmeny označenými majestáty této koleje a s privilegiem krále Vladislava II. z r. 1501 na kolej Andělskou.3) Kolej krále Václava byla zastoupena dvěma privilegii svého zakladatele;4) registra a manuály sem patřící měl dosud Marek Bydžovský „a jich kolleji vrátiti zanedbává.“ Kde se však zmíněná dvě pri- vilegia nalézala, inventář nezaznamenává. Rovněž o uložení tři listin na kolej Hedvičinu5) a knihy statut kolejních, dále tří pí- semností na kolej českého národa,6) deseti listin a listů nadání 1) Fr. Dvorský, Paměti, str. 477—487. 2) Monumenta universitatis II. 1., n. XCIII. 3) Ibidem n. LXXXVIII. *) Vedle zakládací listiny (Monumenta universitatis II. 1., n. XLVI.) byla tam ještě nedatovaná listina krále Václava, podle níž m. Jan Hus jest dosazen do koleje Karlovy a na jeho místo do koleje Václavovy přichází m. Jeroným; listina tato se nezachovala. 5) Dvě z nich zachovány (Mon. un. II. 1., n. XLI., XLII.), třetí, totiž listina Kříže kramáře z 29. dubna 1411 o platu pro 12 studentů této ko- leje, jest známa pouze z Putzlacherova diplomatáře (o něm níže), tom. I., p. 342. 6) Zachován pouze majestát krále Ladislava z 13. září 1454 (Mon. univ. II. 1., n. LXXXIII). Listina, vlastně notářský instrument o darování do-

Strana 17
Archiv Karlovy university v Praze. 17 Rejčkoval) a dvou listin nazaretských2) nevíme nic. Teprve Lau- dova kolej, zastoupená čtyřmi listinami,3) měla vlastní truhličku malou, nízkou, plechy okovanou, bez zámků, na níž napsáno „In hac cistula privilegia et statuta collegii Laudae continentur.“ Kolej medická a jerusalemská neměly tehdy žádných majestátův a na- dání „mimo užívání a poznamenání v statutech.“ Konečně pro kapli Božího Těla bylo prohlédnuto pět listin4) a na druhou uni- versitní kapli, Betlem, devět písemností.5) Popis archivu z r. 1609 má proti prvému inventáři jeden veliký nedostatek, totiž neúplnost. Postrádáme v něm nejen řadu listin ještě dnes zachovaných, ale neuvádí se ani písemnosti dnes sice ztracené, známé však z pozdějších inventářů. Domněnku, že listiny ty se nenalézaly tehdy v archivu, lze vyloučiti, neboť není žádné zmínky o nějaké extradici. Jestliže tedy soupis pomajestá- tový neuvádí všechen obsah universitního archivu, seznamuje přece s tehdejším jeho uložením. Rozdělení věcné podle kolejí s všeobecným oddělením na prvním místě a označení jednotlivých listin v některých skupinách podle písmen zůstalo. Vnějším jeho projevem bylo uložení do jednotlivých truhlic dřevených, řádně okovaných a zamčených na zámky; nápisy na nich poučovaly o obsahu. Konečně zmínka o Marku Bydžovském, který nevrací koleji krále Václava písemnosti jí patřící, ukazuje, že ještě tehdy existovaly archivy jednotlivých kolejí. Brzy poté se dostalo universitnímu archivu rozšíření jeho fondů, jež dokazuje těsnou souvislost pražského vysokého učení s druhou institucí, stavům majestátem odevzdanou, totiž s konsistoří mu Václava z Chotětova k té koleji z 13. května 1407 a papírová listina Starého města pražského o darování sousedního domu pro kolejní knihovnu z r. 1431 se ztratily. 1) Sedm zachováno (n. LXXII., LXXIV. — LXXVII., LXXXIV., LXXXIX.) v originálu, osmá inserována v č. LXXV., nyní v archivu Národního musea v Praze, odd. A — pergameny, č. 7 a 10 tamže. 2) Obě ztraceny. 3) Zachována pouze poslední o vsi Mečíře (Mon. un., n. XC). 1) Monumenta universitatis II. 1., n. XIV., XXXVIII., XLIII., XLIV., LIII. 5) Ibidem n. XXV., XXVI., XXVIII., XXIX., XXX., XXXIV., XXXV., LII., LVIII.

Strana 18
18 Antonín Haas: podobojí. Z Putzlacherova vyprávěníl) víme, že defensoři zanesli r. 1610 do universitního archivu z konsistoře truhlici s privile- giemi.2) Tehdy právě se dostává Karlovo učení do jejich moci a někteří z nich žádají dokonce o dovolení, aby mohli svůj písemný majetek tam deponovati po dobu nepokojů na sklonku Rudolfovy vlády.3) Také spory mezi starými profesory-kolegiáty a novými- defensorskými, vedoucí konečně k zrušení Karlovy koleje r. 1612,“ byly projevem stoupajícího vlivu defensorů na universitu. A právě toho roku se stal poslední pokus se strany stavů o napravení vysokého učení pražského, ovšem bez velikého úspěchu.5) Z re- formního plánu týká se archivu třetí článek, kterým se obnovuje úřad universitního notáře,6) zaniklý za husitských válek;7) tento úředník pečuje mimo jiné též o archiv a podle nařízení rektorova z r. 1614 musí pomáhati kvestorovi, jemuž „důchodové a zboží akademie jsou k správě poručeni.“3) Přirozený vývoj přinesl brzy poté splynutí obou těch funkcí v rukou Jana Čežbivia. Tehdy také byl vytvořen jednotný archiv, což se stalo nejspíše ve spojení se zrušením kolegia Karolinského, jehož statky připadly přímo uni- versitě.9) Běh událostí se však záhy obrátil proti stavům a proti jejich universitě. Ti se sice radí ještě 8. listopadu 1620 na žádost děkanovu o zabezpečení koleje a zvláště fišku,10) ale císařské ví- tězství rozhodlo jinak: koncem téhož roku byl fišek úředně zape- četěn,1) aby po opětném otevření připadl novým pánům pražské- ho vysokého učení, jesuitům. 1) O něm níže str. 29 a d. 2) Z. Winter, Děje vysokých škol, str. 94. 3) W. W. Tomek, Paměti kollegiátů kolleje Karlovy (Časopis českého musea, roč. XXI., díl 2., 1847), str. 520. 4) Z. Winter, Děje vysokých škol, str. 111—113. 5) Fr. Dvorský, Paměti, str. 514—517. 6) Tamže, str. 515. 7) Karolinum, statek národní, str. 82. 8) Fr. Dvorský, Paměti, str. 526, 534. 9) Karolinum, statek národní, str. 131. — W. W. Tomek, Paměti kollegiátů, str. 528. 10) Karolinum, statek národní, str. 139. 11) Z. Winter, Děje vysokých škol, str. 175.

Strana 19
Archiv Karlovy university v Praze. 19 IV. Universita Karlova pod vládou jesuitů. Universitní pokladnice, zabraná císařskými brzy po bitvě bělohorské, zůstávala zapečetěna přes prosby rektora i mistrů.1) Teprve rok 1622 přinesl obrat. Dne 28. února vydává kníže Karel z Liechtenštejna dekret, jímž jmenuje Heřmana Černína z Chudenic. hejtmana Starého města pražského, Michala Pěčka Smržického z Radostic a konšela staroměstského m. Jiřího Mathiadesa komi- saři k pořízení inventáře universitního archivu.2) Pět dní později nařizoval jiný dekret mistrům, aby se do koleje Karlovy sešli a tam nařízeným komisařům všechna svá privilegia, statuta i „jiné všechny věci, k vysazení nadání a fundací učení pražského se vztahující,“ předložili.3) Výsledkem těchto nařízení byl inventář, který se zachoval pouze v několika opisech současných i pozdějších, ale téměř shodných.4) Bývá uváděn obvyklým názvem „Consignatio privi- legiorum universitatis Pragensis.“ Rozdělení zůstalo jako dříve, věcné. První, „ad universitatem“ označené, obsahuje písemnosti celého učení se týkající. Na rozdíl od soupisu z r. 1609 uvádí se zde privilegium krále Václava IV. na kolej, jeho jméno nesoucí,) zaznamenané dříve ve zvláštním oddělení, jakož i listina krále Vladislava z r. 1501 ke koleji Andělské8). Naproti tomu po- strádáme listinu pražské university o přijímání podobojí z r. 1417, uváděnou však v inventáři pozdějším.7) Rovněž privilegium císaře Karla IV. z r. 1358 na několik vesnic koleji Karlově patřících3) bylo nyní správně zařazeno do následující skupiny „Catalogus privilegiorum collegii imperatoris Caroli IV.“ označené, pag. 1) Tamže str. 185. 2) W. W. Tomek, Geschichte der Prager Universität (Prag, 1849), str. 248. 3) Z. Winter, Děje vysokých škol, str. 204. 4) Rukopisy univ. archivu, zn. A 14, f. 102 sq., A 17. tomus II. 2, 153 sq., t. VI., p. 639 sq., A 42, p. 3 sq. 5) Monumenta universitatis II. 1., n. XLVI. 6) lbidem n. LXXXVIII. 7) Ibidem n. LXXI. 8) Ibidem n. III.

Strana 20
20 Antonín Haas: v níž jest zaznamenáno 40 listin a listů. S výjimkou zmíněné již nadační listiny Karlovy shoduje se s příslušným oddělením nej- staršího inventáře universitního archivu, doplňujíc jej pouze dvěma písemnostmi z pozdější doby, totiž „vejpisem dovolení J Mti Cís. o prodání domu Štětského“ z 2. pol. 16. stol.1) a jakousi smlouvou o pastviště „mezi háji“ u Počernic. Poté následuje soupis vzác- ných předmětů ke koleji Karlově patřících, obsahující neméně než 19 cenných věcí. Tento poklad byl asi proto zinventován, že mistři z nouze zastavili jeho část.2) Kolej Rejčkova jest zastoupena dvěma privilegiemi3) z deseti, uváděných r. 1609; ostatní se prý tehdy nalézala „in cista pecu- liari“. Laudovo nadání pochodilo lépe. Proti čtyřem kusům po- majestátového soupisu připomíná tento inventář sedm listin a listů, vynechávaje podle prvé konfirmace ze čtyřicátých let 16. stol. pouze listinu z r. 1365 pro Fricka z Chebu.4) V pátém odstavci byly uvedeny čtyři listiny na kolej národa českého, z nichž jediná se dochovala v originálu.5) Písemnosti příslušných vesnic se nalézaly ve zvláštní schráně. Devět písemností na kapli Božího Těla, z nichž pět se zachovalo v originálu,6) jakož i 10 do- kumentů kaple Betlémské se dotýkajících, většinou zachovaných,3) uzavírá soupis vlastního archivu. Tím však úkol císařských komisařů nebyl skončen. Dne 8. března se objevili v koleji opět v průvodu zámečníka, který na jejich rozkaz otevřel okovanou truhlici pánů defensorů, uloženou tam před 12 lety. V ní byly složeny písemnosti stavů podobojí, originály i opisy listin a listů z posledních let i z doby české konfese r. 1575, jak je podrobně zaznamenává Winter.8) „To když 1) Viz Z. Winter, Děje vysokých škol, str. 68. 2) Tamže, str. 201. 3) Monumenta universitatis II. 1., n. LXXVII.; druhá inserována v li- stině tam otištěné pod č. LXXV. 4) Archiv Národního musea v Praze, odd. A — pergameny. 5) Monumenta universitatis II. 1., n. LXXXIII. 6) Ibidem n. XIV., XXXVIII., XLIII., XLIV., LIII. 7) Ibidem n. XXV., XXVI., XXVIII., XXIX., XXX., XXXIV., XXXV., LII., LVIII. 8) Z. Winter, Děje vysokých škol, str. 205—206.

Strana 21
Archiv Karlovy university v Praze. 21 se vše popsalo, páni komisaři fišek zavřeli a klíče sebou vzali“, tak končí tato zajímavá zpráva. Zhotovený inventář musel poz- ději notář Čežbivius opsati a donésti Pěčkovi, který jej odeslal do Vídně.1) Archiv universitní, uspořádaný tehdy ještě celkem stejně jako dříve, ale snesený na jediné místo do fišku universitního, měl býti pak 12. listopadu téhož roku podle dekretu knížete z Liech- tenštejna ze dne 10. listopadu odevzdán jesuitům spolu s celou universitou.2) Jeho převzetí se však nestalo hladce. Páter Side- cius, který jménem rektora přijímal klíče od akademie, fišku i bibliotéky, zjistil, že Pěček mu neodvedl privilegia a jiné listy tak, jak byly zapsány v inventáři. Scházela zakládací listina ko- leje českého národa3) a smlouva profesorů Karlovy akademie se Starým městem pražským o 90 kop ročních na plat profesora českého jazyka.4) Z prvého a druhého dílu soupisu archivního se nedostávalo neméně než 25 listin a listů. To však nebyla jediná výtka, učiněná Pěčkovi. P. Sidecius mu dále vytýkal, že nedal poříditi seznam knih, vzácných předmětů a jiných věcí, jakož i soupis příjmů universitních, ačkoliv měl k disposici notáře i kvestora. Co se tehdy s nezvěstnými listinami stalo, nevíme. Byly však patrně alespoň z části nalezeny, neboť listinu Starého města pražského na profesora českého jazyka zaznamenává poz- dější inventář5) i Putzlacherův diplomatář.*) Druhá listina se patrně již nenašla, čemuž nasvědčuje poznámka zmíněného inventáře, vzniklého po r. 1622, že „nullae reperiantur literae fundationis huius collegii. Nepořádky, zjištěné při odevzdávání písemné pozůstalosti Karlovy university do rukou jesuitů, způsobily, že noví páni při- stoupili k důkladnému a novému uspořádání i sepsání celého universitního archivu. Jejich práci ukazuje nedatovaný inventář, 3) 4) 5) 1) Tamže, str. 207. 2) Tamže, str. 203. Není ani v inventáři pozdějším. Ze dne 25. listopadu 1541. Pod zn. F. 2. 6) Ruk. univ. archivu A 12, tom. 1., pag, 679.

Strana 22
Antonín Haas: uložený v archivu země České.1) Obsahuje opět pouze písemnosti staré Karoliny, nikoliv klementinské koleje, a ukazuje nejúplnější obraz universitního archivu v minulých dobách. Podám nejdříve jeho vnější popis, pak se stručně zmíním o obsahu a rozdělení, načež se pokusím o vročení. Papírový sešit o 20 listech jest psán dvěma písaři. Od prvního z nich pochází soupis té části archivu, o níž se mluví při inven- tarisačních pracích r. 1609 a 1622, totiž o privilegiích celé uni- versity a jednotlivých jejích kolejí. Druhý písař doplňuje části již zinventované a připojuje řadu nových oddělení. Zahajuje je skupinou, označenou AA a nadepsanou „Variae literae“, po nichž následují listiny na obě universitní kaple, Betlém a Božího Těla, písemnosti o Husovi a jeho kacířství, investitury a dokumenty menšího významu. Zcela novou skupinu tvoří listiny o odevzdání university jesuitům a několik Liechtenštejnových dekretů. Závěrem se uvádějí listiny na Rejčkovu kolej. Tento inventář rozděluje celý archivní materiál opět do věc- ných skupin, při čemž na rozdíl od předchozích konsignací byly zařazeny do prvního oddělení listiny universitě jako celku znějíci i privilegia na Karlovu kolej; takto vzniklá skupina se pak roz- dělila do dvou truhlic, z nichž obě měly označení A, do jedné z nich však byly uloženy listiny papežské, do druhé císařské. Tehdy také dostalo se všem písemnostem nových signatur. Velká písmena slouží odtud za označení oddělení, k nimž se připojuje pořadové číslo. Písmena B—E byla vyhrazena dokladům na držbu universitních vesnic Počernic, Nenačovic, Drahelčic a Roztyl, do dalších tří oddělení se zařadily listiny a listy na profesora řec- kého jazyka, kolejní spory a j. v., načež až do písmeny P násle- dovaly písemnosti na jednotlivé koleje a jejich vesnice. Odtud, t. j. od místa, kde začíná psáti druhý písař, nejsou jednotlivé od- díly již popisovány v abecedním pořádku. Po všeobecném oddě- 1) Pozdější opis v knihovně Národního musea v Praze, zn. VI. D. 38; chybějící dva listy tohoto opisu se nalézají v archivu Národního musea v Praze, fasc. 191 v — akta universitní. — Na tento opis mě upozornil pan univ. prof. Dr. Fr. Bartoš, jemuž za jeho laskavost uctivě děkuji.

Strana 23
Archiv Karlovy university v Praze. 23 lení AA následují značky X a V na obě universitní kaple, pak dokumenty náboženského obsahu, totiž písemnosti Husovské—Z, investitury ke kostelům a oltářům — Y, dále odevzdací listiny z let 1622 a dalších—S, finanční věci (R—kvitance, T—kauce) a na- konec teprve Q— kolej Rejčkova. Toto podivné uspořádání druhé poloviny jesuitského inven- táře lze snad vysvětliti pouze tím, že v prvé části se mohli noví pořadatelé opírati o dosavadní uložení do jednotlivých truhlic. Z Pěčkova inventáře pak víme, že listiny na Rejčkovu kolej se nalézaly v pokladnici (in cista peculiari), kde byly uloženy také věci finančního rázu a pravděpodobně i odevzdací listiny, tedy písmena R, S a T, načež teprve se přikročilo k zinventování listin na universitní kaple (V— Boží Tělo, X— Betlém), investitur ke kostelům a klášterům —Y a písemností Husa se týkajících—Z, tedy vesměs věcí náboženského obsahu. Z ostatního písemného materiálu nejrozmanitějšího obsahu bylo pak ještě vytvořeno od- dělení Variae litterae—AA. Proč v druhé polovině tohoto inven- táře se nezachovává abecední pořádek jako na počátku, není známo. Podle toho, jak jednotlivé oddíly jsou zapsány, vysvítá však snad alespoň tolik, že inventář byl sepsán teprve po uspo- řádání celého archivu ve fišku, v němž hned vedle starých truhlic ležely listiny nezařaditelné, dále pak věci náboženského rázu a vedle nich teprve pokladnice s listinami o odevzdání university a na Rejčkovu kolej. Po sepsání celého inventáře se přikročilo k jeho revisi, jejíž stopu nalézáme v četných doplňcích a marginálních poznámkách, provedených třetí rukou. Na jesuity jakožto autory inventáře uka- zují i jiné známky. Především řeč regestů jest veskrze latinská, i když příslušné písemnosti byly složeny v jazyce českém nebo německém. Písmo druhého písaře projevuje charakteristické známky písma tehdy v Italii běžného, s nímž se setkáváme v je- suitských písemnostech. Konečně i splynutí prvých dvou skupin, totiž listin k celé universitě se vztahujících i karolinských a jejich nové rozdělení podle vydavatelů ukazuje na nové pány university, nepochopující již rozdílu mezi těmi dvěma institucemi. Snad zde působil vzor klementinské koleje, povýšené 28. srpna 1616 na

Strana 24
24 Antonín Haas: universitu,1) která se vskutku stala pokračovatelkou jesuitské ko- leje, čemuž však u Karolina nebylo. Praktický účel inventáře, totiž přehled po majetku universit- ním i kolejním, ukazuje historický přehled změn v držbě vesnice Roztyl, jakož i úvod k zmíněnému soupisu, v němž se stručně vykládá o založení vysokého učení pražského a vzniku jednotli- vých kolejí i nadání. Po zprávě o obou universitních kaplích bylo jinou rukou poznamenáno, že „utriusque templi usum S. C. Mtas Ferdinandus III. recepta universitate Carolina ao. 1638 reliquit P. P. Societatis Jesu“, což by nasvědčovalo, že inventář sám byl napsán před rokem 1638. Také skutečně není v něm zmínky ani o listinách a zlaté bulle z r. 1654 ani o listech z r. 1648, jimiž Ferdinand III. chválí hrdinské činy studentů při obléhání Prahy, ba ani řada dekretů o navrácení university místodržícím r. 1638 se neuvádí. Naopak nejmladší listiny a listy pocházejí z r. 1623 a týkají se odevzdání Karlova učení do rukou jesuitů.2) Patnáctiletí 1623—1638 se tudíž jeví jako doba vzniku zmíněného soupisu.3) V těch letech se naskytly dvě situace, za nichž mohlo dojíti k novému zinventování. Rukopis universitního archivu zn. A 42 obsahuje na pag. 3—21 opis seznamu privilegií z r. 1622 se zmínkou, že teprve r. 1628 pánové Černín, Mathiades a Pěček odevzdali ty listiny jesuitům. Poté následuje poznámka k r. 1638, vyjadřující pochyb- nost, zda jesuité odevzdali toho roku vskutku všechny písem- nosti; bylo by proto potřebí „das jesuitische Inventarium solchem nach mit diesem [= z r. 1622] zu kollationieren“. Tehdy totiž dosáhly vleklé spory mezi universitou a jejím kancléřem, praž- ským arcibiskupem Harrachem, vrcholu, takže se rozhodl císař dekretem ze dne 21. června 1638 odejmouti jesuitům Karlovo učení. Pánové Jindřich Libštejnský z Kolovrat, Jiří Vilém Michna 1) Z. Winter, Děje vysokých škol, str. 144. 2) V oddělení S. 3) V. J. Nováček, Několik listin týkajících se kolleje Karlovy z let 1367—1424 (Věstník královské české společnosti nauk, třída filosoficko- historicko-jazykozpytná, ročník 1895), str. 2, klade jeho vznik do prvé čtvrti 17. stol.

Strana 25
Archiv Karlovy university v Praze. 25 z Vacínova, Ondřej Kotva z Freienfeldu a Abraham Gützel z Güt- zelsfeldu byli zmocněni, aby přijali ve jménu císařově universitu a „alle und jede zu solcher Universität gehörige Privilegia, Re- galia, Kleinodien, Urbarien, Güter und was ihnen [= jesuitům sonst bei, von oder nach Abtretung der Universität eingeantwor- tet worden.“1) Z toho plyne, že universitní archiv byl v držení To- varyšstva Ježíšova pouhých deset let. Proč nebyl odevzdán hned v listopadu 1622, o tom prameny mlčí. Lze však tušiti, že to byla zmíněná rozepře mezi universitou a kancléřem, která způsobila, že definitivní vyřízení universitních věcí bylo stále odkládáno. Protože pak právě privilegia hrála důležitou úlohu v tomto sporu, jeví se jejich inventarisace s tohoto hlediska samozřejmou nut- ností. Uvedená poznámka rukopisu A 42 mluví vskutku ještě o jiném inventáři než Pěčkově, totiž o tak zv. jesuitském, který se bude srovnávati prý se soupisem z r. 1622. Když pak podle císařského nařízení z 21. června 1638 musel rektor Fridrichovi z Talmberka, protektoru university, odevzdati „Universitäts-Pri- vilegia, Regalia, Kleinodien, Urbarien und andere Schriften unter eine gewisse Verzeichnuss“,2) posloužil k tomu účelu výborně právě pojednávaný soupis. Inventář, v archivu země České ulo- žený, však císařským plnomocníkům odevzdán nebyl, nýbrž sdílel odtud patrně osud universitních písemností, zvaných „Oeconomi- ca“.3) S nimi se dostal do archivu země České, kde zůstal i po jejich odevzdání universitnímu archivu.4) Doba naprosté vlády jesuitské nad pražským učením netrvala tedy dlouho, ale zůstala důležitým mezníkem v organisaci jeho archivu. Nové uspořádání přetrvalo nejen jesuitské období Karlovy university, ale udrželo se v principu až do počátku 19. stol., jak bude ukázáno v ná- sledující kapitole. 1) Archiv ministerstva vnitra, stará manipulace, odd. IS, C IX. 6. — K. Spiegel, Die Prager Universitätsunion (Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 62. Jahrgang, Prag 1924), str. 42. 2) Archiv ministerstva vnitra, stará manipulace, odd. I S, C IX. 6. 3) V. J. Nováček, Několik listin, str. 1. 4) Zprávy Zemského archivu království Českého, sv. V. (v Praze 1918), str. 326.

Strana 26
26 Antonín Haas: V. Od sloučení obou universit až po nejnovější dobu. Definitivní rozhodnutí o osudu pražského vysokého učení přinesly teprve dekrety císaře Ferdinanda III. z 23. února a 8. července 1654.1) Universitě postaven byl v čelo pražský arci- biskup jakožto její kancléř, čímž byl značně oslaben vliv jesuitů. Ti ovládali výhradně pouze dvě své fakulty klementinské, kdežto staré fakulty karolinské se do jejich moci nedostaly. Také archiv, tvořící část Karolina, zůstával majetkem Karolina, nikoliv Kle- mentina a jeho obsah nebyl rozšířen o písemnosti jesuitské. Pouze listina císaře Matyáše II. ze dne 28. srpna 1616, dekrety z r. 1638, pochvalné listy císařské z r. 1648 a písemnosti o slou- čení obou universit r. 1653—4 byly k němu připojeny, tedy věci celé university se týkající.2) Archiv klementinský naproti tomu doznal přece jakéhosi, byť i nepřímého rozšíření v té době. Jesuité si pořídili totiž několik opisů všech důležitých listin universitních, kteréžto přepisy ukládali do dvou oddělení svého archivu, totiž “ 3) do „scrinium B. V. Mariae“ a „scrinium S. Wenceslai“.3) Universitní archiv karolinský navštívil v 17. stol. Bohuslav Balbín, sbíraje látku k svým historickým studiím, při kteréžto příležitosti pořídil prý jeho seznam.4) Ten se však nezachoval, pouze v musejním rukopise zn. VII. C. 185) najdeme mezi Balbí- novými poznámkami a výpisky k dějinám pražské university přehled jejího archivu, podobající se téměř ve všem nejstaršímu známému inventáři z r. 1545, jak jest otištěn v jeho „Bohemia docta“.6) Z toho lze usuzovati, že tehdy Balbín nějaký nový in- 1) K. Spiegel, Die Prager Universitätsunion, str. 66 a 71. 2) Ukazuje na to Putzlacherův diplomatář, o němž bude řeč níže. 3) Viz archivní značky na jesuitském materiálu, uložené v archivu ministerstva vnitra, stará manipulace, odd. J S. 4) B. Balbini Epitome historica rerum bohemicarum (Pragae 1677), p. 359. 5) J. V. Šimák, Zpráva o literární pozůstalosti B. Balbína, uložené v knihovnách kanonie strahovské a Musea král. Českého (Věstník České akademie, roč. XXIV., v Praze 1915), str. 179. 6) B. Balbini Bohemia docta (ed. Raphaël Ungar, Pragae 1776), p. 7 sq.

Strana 27
Archiv Karlovy university v Praze. 27 ventář nesepsal ani universitní archiv nově neuspořádal, nýbrž že použil nejstaršího soupisu, zaznamenaného v zmíněném již musejním rukopisu.1) Také inventář, který podala universita r. 1713 místodržícím jako doklad za sporů o její statky v době, kdy se jednalo o reformu veškerého školství v habsburských zemích,2) jest nezvěstný. Teprve v padesátých letech 18. stol. se otvírá nový pohled do universitního archivu. V Národní a universitní knihovně praž- ské se nalézá pod zn. XIX. A 22, tedy v oddělení, získaném z dě- čínské knihovny Thunovské, papírový rukopis,3) jenž se skládá z několika volných dvojlistů, popsaných písmem 18. stol. Obsah osvětluje hned první stránka, na níž čteme: „Consignatio omnium bullarum et indultorum pontificiorum, diplomatum imperatorum et Bohemiae regum, concessionum, privilegiorum eorumque con- firmationum, decretorum, iussionum, contractuum varii generis ratione pagorum academiae initorum, donationum, recognitionum, cessionum, quietantiarum, constitutionum, censuum et annuorum redituum, fundationum, praesentationum ad beneficia, investitu- rarum iurisdictionis, imunitatum, sententiarum super litibus occa- sione praedictorum materiarum ortis, litterarum archiepiscopalium et vicariorum, fundationis litterarum exterorum principum, univer- sitatis statutorum, conventionum, scripturarum Joannem Hussium concernentium, scriptorum ad collegium nationis Bohemicae spectantium, documentorum unionis Carolinae cum universitate Ferdinandea et variorum miscellaneorum apud universitatem Carolo-Ferdinandeam de facto existentium, quae omnia in collegio Carolino anno 1755 et 1756 diligenter conscripta et iuxta ordinem et seriem temporis, quo singula prodierunt, selecta sunt in se- quentem modum“. Došlo tedy v těch letech k novému rozdělení archivu v Karolinu uloženého, při čemž se poprvé hlásí vedle věcného principu hledisko časové, jak ještě více vynikne, při- hlédneme-li blíže k jednotlivým skupinám. 1) Výše str. 7. 2) Josef Svátek, Panování Josefa I. a Karla VI. (v Praze, 1895), str. 173-175. 3) Za laskavé upozornění na tuto důležitou písemnost děkuji panu Dr. Fr. M. Bartošovi, profesoru Husovy bohoslovecké fakulty v Praze. 4*

Strana 28
28 Antonín Haas: Jesuitské uspořádání ve větší počet oddělení, označených velikými písmeny s příslušným pořadovým číslem u každé listiny a listu v zásadě zůstalo nezměněné. Pod literou A se nalézaji papežské bully („Bullae et indulta pontificia“), písmeno B obsahuje „Diplomata imperatorum et regum Bohemiae“. Skupinu C tvoří více než 100 písemností, charakterisovaných těmito slovy: „Con- tractus varii generis in pagis academicis maximam partem initis donationes, recognitiones, cessiones, quietantiae, constitutiones censuum et redituum annuorum, fundationes, praesentationes ad beneficia vacantia, investiturae, exercitium iurisdictionis, imuni- tates, sententiae et arbitria super litibus occasione praedictarum materiarum ortis dicta“, na něž navazuje důležitá poznámka: „Quae omnia cum rebus et iuribus universitatis arctissime cohae- rere, partim, ut credere fas est, etiam nunc illius utilitatibus inserviunt“. Zde se poprvé setkáváme s dalším dělítkem, totiž časovým, neboť tento oddíl se rozpadá ve čtyři další pododdělení podle jednotlivých století. Signaturou D byly opatřeny „Litterae archiepiscoporum Pragensium et vicariorum archiepiscopalium aliorumque praelatorum“, písmenou E „Litterae et fundationes exterorum principum“. Statuta universitní a kolejní byla zařazena do oddělení F, ve skupině G se pak nalézaly „Conventiones inter universitatem Pragensem aliaque corpora initae“. Husovským písemnostem bylo věnováno oddělení H, listinám a listům na kolej českého národa signatura I a dokumentům, týkajícím se spojení obou pražských vysokých učení, písmeno K. Do samo- statné skupiny L byly zařazeny písemnosti „wegen der wail. Marcus Charcischen Mühl zu Michle, welche ad res universitatis gar nicht gehörig“.1) Zbylé archiválie se pak uspořádaly do dvou oddělení, z nichž prvé M „Miscellanea, id est eius modi chartae, quibus vel specialis rubrica assignari vix potest vel quae nullius usus esse videntur“ bylo rovněž rozděleno podle století, v druhém N se konečně nalézaly „Chartae nonnullae, in quibus annus, quo conscriptae, omissus est“. Uvedený přehled po obsahu inventáře z padesátých let 18. stol. 1) Snad se týká mlýna, o němž zmínka v otištěném zde inventáři, odd. Q, N. 7.

Strana 29
Archiv Karlovy university v Praze. 29 ukazuje, že na archivním systému, zavedeném jesuity při ode- vzdání university do jejich rukou, bylo dále budováno. První skupina jesuitského inventáře, uložená již v prvé polovině před- chozího století do dvou truhlic, z nichž obě měly značku A,1) byla nyní podle skutečného svého umístění přesně rozlišena ve dvě signatury. Rozdělení podle vydavatelů si vyžádalo ještě dva další oddíly s vlastními signaturami, shrnujíc pod literu D listiny du- chovních osob a pod E listiny cizích panovníků. Jestliže tedy zavládla v tomto úseku přesnější specialisace, vykazuje další ve- liké oddělení C koncentraci až zbytečnou, provedenou na úkor přehlednosti po osudech a majetku universitních kolejí a kaplí. Bylo proto nutné přikročiti k dalšímu rozdělení, totiž podle století, z nichž jednotlivé písemnosti pocházejí. Přísné a pouze věcné, nikoliv časové rozdělení zůstalo při listinách Husa a jeho procesu se týkajících, u písemností sloučení Karoliny s Ferdinandeou a u statut universitních i fakultních. Poslední dvě skupiny vznikly pak spíše na principu chronologickém než věcném. Zmíněný universitní rukopis XIX. A 22 ukazuje svým celko- vým rázem a úpravou spíše na současný nebo pouze o něco pozdější opis než na originál a nepřináší žádné zmínky o auto- rově osobě. Poměrně dlouhá doba dvou let, v níž inventarisace se podnikala na rozdíl od dřívějších prací toho druhu, skonče- ných vždy za několik málo dní, svědčí spíše pro jednotlivce, který pečlivě prohlížel dokument za dokumentem, než pro komisi, jíž uspořádané již archiválie byly pouze předkládány k revisi, jako tomu bylo r. 1609 a 1622. Podle úvodních poznámek k oddě- lení C. L a M neznal autor zcela přesně minulé osudy pražské university, ačkoliv jinde a zvláště tam, kde se mohl opříti o dří- vější práce pořadatelské, prozrazuje hluboký smysl pro archiv Karlova učení. Tyto úvahy vedou nejspíše k osobě Tomáše Anto- nína Putzlachera,2) narozeného r. 1724 v Praze, přísežného notáře, syndika a sekretáře pražské university, proslulého v literatuře právnické i historické. Jako universitní notář a sekretář měl 1) V příloze na str. 38. 2) C. von Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oester- reich, B. XXIV. (Wien 1872), S. 115.

Strana 30
30 Antonín Haas: volný přístup k veškerým písemnostem Karlova učení se týkají- cím, což určilo jeho další vědecký zájem. V několikasvazkovém dokumentárním díle o historii pražské universityl) a v obšírném dvousvazkovém diplomatáři2) zachoval mnohé vzácné zprávy z pramenů dnes již ztracených a opisy všech téměř písemností, které se tehdy v universitním archivu nalézaly, při čemž při každé listině zaznamenává archivní signaturu, která odpovídá právě inventáři z r. 1755—1756. Jest proto možné a pravděpo- dobné, že Putzlacherovou první prací a jakousi nutnou přípravou k jeho studiím o dějinách Karlova učení byla právě tato řádná inventarisace universitního archivu. Nové uspořádání, jistě pracné a důkladné, znamenalo však první krok k citelné a největší ztrátě, která kdy postihla univer- sitní archiv. Jak vyplývá z několika celkových označení inventáře, vzniklého r. 1755—1756, neuvědomoval si již ani jeho autor zcela přesně právní vztah mnohých listin ke Karlovu učení. Jako pří- klad stačí uvésti úvodní poznámku, charakterisující skupinu listin a listů pod značkami C nebo M, k jejichž zdánlivé neužitečnosti přispěla též ztráta několika universitních vesnic, která postihla pražské učení a jeho koleje průběhem 17. a 18. stol. Když pak bylo r. 1818 založeno Národní museum v Praze, odevzdal tam Maxmilián Millauer, vynikající profesor theologické fakulty praž- ské university a jednatel Národního musea,3) přes sto listin uni- versitních, většinou na pergamenu psaných, spolu s několika fascikly z tak zv. staré registratury universitní, kteréžto archi- válie podle rozhodnutí akademického senátu ze dne 26. září 1827 byly shledány za „ganz fremdartig, nicht für das neuere Archiv, 4 sondern allenfalls für das vaterländische Museum geeignet“.4) Běží tu většinou o písemnosti, které se týkají některých kolejí a 1) Rukopis universitního archivu v Praze, zn. A 17. 2) Rukopis téhož archivu zn. A 12. 3) C. von Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oester- reich, XVIII. Theil (Wien 1868), S. 316. 4) Příslušný přejímací protokol ze dne 1. října 1827, podepsaný V. Hankou jakožto archivářem a prof. Millauerem jako jednatelem, jest vložen do ruk. VI. D 38 knihovny Národního musea v Praze. — Za upo- zornění děkuji panu univ. prof. F. M. Bartošovi.

Strana 31
Archiv Karlovy university v Praze. 31 jejich vesnic.1) Kdežto většina z nich se nalézá dosud v pražském musejním archivu, dostalo se několik málo z nich později do Českého zemského archivu.2) Universitní archiv, ochuzený neznalostí pestrých osudů vy- sokého učení pražského o mnohé důležité listiny, byl pak bez ohledu na provenienční princip, který se v něm uplatňoval od nejstarších dob přímo vzorným způsobem, uspořádán zcela me- chanicky. Když se totiž roku 1830 přistoupilo k vydání univer- sitního diplomatáře v rámci Monument universitních, uplatnilo se hledisko nejjednodušší a nejpřehlednější, totiž pořádek čistě chronologický bez udání dřívějších signatur. Při té příležitosti byly také asi opatřeny všechny zachované písemnosti lepenko- vými deskami s příslušným regestem a pořadovým číslem. Archiv se tehdy ještě stále nalézal v Karolinu ve zvláštní místnosti k tomu účelu vyhrazené a pečlivě uzavřené. Tam prodělal svato- dušní bouře r. 1848, kdy podle zprávy akademického senátu byly z něho odcizeny mnohé vzácné předměty, mezi nimiž se výslovně jmenuje zlatá pečeť, utržená se zakládací bully Karlovy.3) Z toho jest patrné, že ještě tehdy byl chován archiv spolu s po- kladem a že bouřlivý rok osmačtyřicátý minul bez větších pohrom pro vlastní archiválie. Universitní archiv se již tehdy zřetelně rozděloval na dvě části. V prvním oddělení, nazývaném podle zmíněného již přejí- macího protokolu z r. 1827 „ältere Universitätsregistratur“, byl starý archiv listinný, vedle něhož vznikala živá registratura uni- versity a jednotlivých fakult. Proto při rozdělení pražské univer- sity r. 1882 zůstal společným majetkem obou vysokých škol.*) 1) V inventáři z. r. 1755—1756 skupina C, L, M, N, v jesuitském inventáři především oddělení AA, B, D, E, H a Y odpovídají v celku odevzdaným listinám a listům. 2) V. J. Nováček, Několik listin týkajících se kolleje Karlovy z let 1367—1424 (Věstník král. čes. spol. nauk, třída fil. — hist. — jazyk., roč. 1895, č. XII., str. 1 a d.) se mylně domnívá, že přišly s oddělením „Oeco- nomica“ do zemského archivu, což ovšem není možné. 3) Amtsblatt zur Prager Zeitung, No. 22, 26. Juli 1848. — Národní Politika ze dne 14. ledna 1934 (dopolední vydání). 4) V. Novotný, Universita Karlova v minulosti (v Praze 1922), str. 77.

Strana 32
32 Antonin Haas: Avšak i po vydání příslušného zákona měla jej v rukou pouze německá universita a teprve 29. října 1918 byl odevzdán záslu- hou prof. Dra G. Friedricha a archiváře hlavního města Prahy Dra V. Vojtíška české universitě.1) Tuto vlastnost měl na zřeteli také Marešův zákon, který v § 4 výslovně ustanovuje, že starý archiv patří české universitě celý, kdežto z novější registra- tury pouze písemnosti starší roku 1882.2) Universitní archiv, který nalezl zatím útulek v nové budově právnické fakulty Karlo- vy university, vznikl tedy organickým spojením dvou složek, totiž starého archivu listinného, na nějž navazuje nová re- gistratura, která vzniká z úřední činnosti právnické osoby, Karlovy university. Stávaje se tak nutnou a nerozlučnou složkou veřejné instituce, plní archiv pražského vysokého učení obojí úkol, který klade současná doba na organisovaný archiv: slouží zájmům úředním i práci vědecké. Nakonec připojuji několik úvah všeobecného rázu, jimiž se pokusím podati celkovou charakteristiku universitního archivu pražského o zařaditi jej mezi archivy podobného rázu. Novější badání o archivnictví3) podává různé definice archivu ale celkem se shoduje v tom, že jím rozumí skartovanou regis- traturu, uchovávanou pro budoucí věky k účelům správním i vě- deckým; hlavní důraz se klade na kancelářský původ zachova- ných písemností. Takto chápaný archiv předpokládá však vyspělou a organisovanou písemnou agendu, v nové době zcela obvyklou, která však v středověku byla řídkým zjevem, jak právě starší archivy jasně ukazují. Ty netvoří část kanceláře nebo úřadu, nýbrž svým obsahem i místem uložení dokazují, že byly součástí pokladu. Proti novověkému archivu — skartované registratuře stojí tak středověký archiv — část pokladu. Pokusíme-li se s tohoto hlediska charakterisovati pražský 1) V. Vojtíšek, Za naši universitu (v Praze 1936), str. 5—6. 2) Karolinum, statek národní, str. 12. 3) Úvahami podobného rázu se v naší literatuře zabýval v poslední době R. Koss v posmrtném díle „Archiv koruny české, díl 1. Dějiny“.

Strana 33
Archiv Karlovy university v Praze. 33 universitní archiv, musíme jej nutně zařaditi mezi typ středověký. Několikráte se zřetelně mluví o jeho uložení společně s penězi a s pečetmi ve fišku. Také inventáře uvádějí vedle vlastního pí- semného obsahu seznamy pečetidel, žezel a jiných cenných před- mětů. Vždyť listiny měly pro majtele i velkou cenu praktickou, jsouce dokladem jeho právních nároků. Tím se dostáváme k dal- šímu charakteristickému rysu archivu universitního. Mezi písemnostmi v něm uloženými se nalézá mnoho tako- vých, jejichž příjemcem ani vydavatelem nebylo učení Karlovo, které by tedy podle provenience sem nepatřily. Uvážíme-li však, že podle středověkého názoru byly novému majiteli odevzdávány též všechny písemné doklady získaného majetku se týkající, vy- světlí se jejich uložení zcela jednoduše. Zvláště charakteristická po této stránce jest skupina roztylských listin, podle nichž mohl skladatel „jesuitského“ inventáře snadno sestaviti přehlednou historii příslušné universitní vesnice, nebo oddělení, týkající se Počernic, s písemnostmi již od r. 1322. Jestliže „jesuitský“ inventář sloužil k objasnění středověké právní zvyklosti v otázce uchovávání archiválií, ukazuje seznam z r. 1622 ještě jednu význačnou vlastnost středověkých archivů, totiž činnost deposiční. Poslední oddíl této konsignace obsahuje seznam dokumentů, umístěných ve zvláštní truhlici, kterou tam uložili defensoři. Listiny, listy a knihy v ní se nalézající nejsou v žádném ani nepřímém vztahu k universitě, nýbrž zanesli je tam jako své soukromé depositum tehdejší rozhodující činitelé na universitě, vlastně její páni — defensoři. Přispělo k tomu i jejich úsilí uložiti důležité listiny na bezpečné místo. Z téhož důvodu žádal též Dr. Borbonius o dovolení, aby mohl vložiti své cenné předměty do fišku universitního v době hrozícího vpádu Pasov- ských. Prakticky — právní ráz universitního archivu nepřipouštěl dále jeho sloučení s knihovnou; doklady o tom podává Winter na mnohých místech.1) Jediným styčným bodem bylo ustanovení z r. 1613, podle něhož universitní notář, správce archivu, vykoná- 1) O životě na vysokých školách, str. 376 a j.; Děje vysokých škol pražských, str. 123 a j.

Strana 34
34 Antonín Haas: val zároveň s dvěma jinými profesory úřad inspektorů knihovny nikoliv však její správu.1) Také četné pohromy, které stihly uni- versitní knihovnu nebo bibliotheky jednotlivých kolejí či profe- sorů, nedotkly se archivu, uloženého na bezpečném místě, ve fišku. Kde se nalézal fišek? Lze pouze tolik říci, že byl pravděpo- dobně uložen v jedné z přízemních místností. Četné staré popisy Karolina nemluví nikdy o něm, ač podrobně vypočítávají a po- pisují místnosti v horních patrech se nalézající, jež ničily časté ohně nebo které věkem sešly. I v tom se projevuje středověký zvyk ukládati archiválie spíše do nižších poloh pod sklenuté stropy. Zbývá ještě zmíniti se o poměru archivu staré Karlovy uni- versity k archiváliím klementinským. Bylo již řečeno, že tak zv. „jesuitský“ inventář jest pouze inventářem Karoliny. Teprve in- ventář z r. 1755—1756 a Putzlacherův diplomatář ukazují, že pouze listiny a listy základní důležitosti a celé university se tý- kající vešly do vlastního archivu universitního. Archiv klemen- tinské koleje choval pouze ty universitní písemnosti, které měly vztah k řádu jesuitskému, po jehož zrušení se dostal do archivu pražského místodržitelství, dnes archivu ministerstva vnitra, kde tvoří samostatné oddělení staré manipulace JS. Středověký ráz archivu pražského Karlova učení neubírá mu však nikterak na ceně ani důležitosti, naopak pozdvihuje jej na část pokladu Karlovy university, „klenotu zvláštního“. 1) Z. Winter, O životě na vysokých školách, str. 380.

Strana 35
Archiv Karlovy university v Praze. 35 PŘÍLOHA: Jesuitský inventář archivu Karlovy university v Praze. Výklad zkratek. Rukopis universitního archivu, zn. A 12 (dva díly), obsahující universitní diplomatář, sestavený Putzlacherem. Rukopis téhož archivu, v němž Putzlacher zaznamenal veškeré zprávy a písemnosti o universitě. MU II. 1: Monumenta universitatis, tom. II., pars 1., otiskující veškeré originální listiny universitního archivu. V. J. Nováček, Několik listin, týkajících se koleje Karlovy z let 1367—1424 (Věstník Královské české společnosti nauk, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná, ročník 1895, č. XII). Fr. Palacký, Popis království Českého; v Praze 1848. Nováček: A 17: А 12: Роp.: Bona et collegia universitatis Carolinae Pragensis. 1. Collegium Magnum seu Carolinum fundaverat Carolus quartus imperator pro 12 magistris in artibus anno Christi 1366, quorum duo theologiam, unus sacram scripturam, alter magistrum sententiarum prae- legeret, reliqui vero decem theologiae studerent et facultates profite- rentur. Et habet hos pagos: Pocziernicze1), Drahelczicze2), Nenaczowicze3) et Psari4); sunt in illis subditi 42. Accipiuntur ab illis annuatim 228 sexag., ex popinis 123 sexag., ex molendino 140 sexag., ex praediis 356 sexag. 2. Collegium regis Wenceslai fundavit ipse Wenceslaus, rex Ro- manorum et Bohemorum, circa annum Christi 1399 pro studiosis. Huc spectant pagi tres: Daubek5), Radkaw6), Wedlicze"); habent subditos 25. dant annuatim 55 sexag.. Ex popinis vero dantur 28 sexag. 3. Collegium reginae Hedwigis curavit Hedwigis, regina Poloniae, soror regis Wenceslai, erigi Pragae in domo dicta Jerusalem pro 12 1) Počernice Horní, Pop. 245. 2) Pоp. 16. 3) Pop. 16. 4) Pоp. 231. 5) Pop. 238. *) Роp. 281. 7) Pор. 71

Strana 36
36 Antonín Haas: pauperibus Lithuanisa) theologiae operam daturis, pro unoquoque vero fundavit censum 4 sexag., et hi certis anni diebus vesperas et sacrum in sacello Bethleem cantare debent. Habet unum pagum Krymlov1), sunt subditi quinque. Reditus 15 sexag., ex popinis 12 sexag. 4. Collegium Nationis Bohemicae fundavit sacerdos Wenceslaus de Chotietaw. Huc spectat pagus Bubny,2) in quo sunt duo subditi, Diecza- ny3), in quo sunt 5, Semcze4), in quo 3, Kosmicze5), in quo sunt quinque subditi. Reditus annui 33 sexag., ex popinis 27 sexag. 5. Collegium Apostolorum seu Laudanum fundavit in domo propria penes sacellum Bethleem Mathias Lauda de Chlumcziam [!l (studiosus quon- dam universitatis) anno 1451 pro studiosis, qui debeant compactata concilii Basileensis promovere; ad hoc collegium spectat pagus Mieczirze6), sunt 8 subditi, proventus pecuniarii ab illis annui 14 sexag., popine 8 sexag. 6. Collegium Nazarenum fundavit Crux institor a°. 1412 pro praedi- catore sacelli Bethleemitici et scholaribus eiusdem sacelli. Hos habet pagos: inprimis Basstiek", in quo sunt 5 subditi, reditus annui 18 sexag., ex popina 14 sexag., deinde Postrzizin8) habet unum, Tetaunowicz9) unum, Cziakow 10) etiam unum subditum; accipiuntur ab illis per annum 10 sexag. 7. Collegium Rzeczkonis seu sanctissimae Mariae Virginis fundavit a°. 1438 Joannes Rzeczek de Ledecz, civis Antiquae urbis Pragensis, pro 12 clericis pauperibus, artibus liberalibus et philosophiae studenti- bus, adiunxit illis capellanum, cum quo certo die in hebdomada sacrum in templo d. Stephani Minoris decantarent; gubernationem commisit directoribus a magistris Magni collegii electis. Dedit huic collegio pa- gum Michlam11), quem sibi Sigismundus caesar oppignoraverat quondam- que ad capitulum Wissegradense spectaverat. Habet hic pagus subditos 20, accipiuntur ab illis per annum 202 sexag., ex popinis 35 sexag.. Deinde dedit proprium pagum Dolani12), qui habet subditos 10, proventus 23 sexag., ex popina 10 sexag. 8. Collegium Angelicum seu Omnium Sanctorum habet pagum Twrssicze13), in quo capitulum Omnium Sanctorum in arce hereditatem a) Připsáno na okraji jinou rukou. 1) Рор. 220. 2) Pоp. 13. 3) Роp. 46. 4) Semeč, Pop. 46. 5) Kozmice, Pop. str. 298. 6) Pop. str. 79. 7) Pоp. 242. 8) Pоp. 10. o) Tatouňovice, Pop. str. 246. 10) Pop. str. 227. 11) Pop. str. 245. 12) Pop. str. 237. 13) Pop. str. 25.

Strana 37
Archiv Karlovy university v Praze. 37 suam 5 laneorum a°. 1378 elocavit in emphiteusim quibusdam rusticis cum onere certi annui census. Sunt in hoc pago 8 subditi, accípiuntur ab illis per annum 18 sexag. Census vero ex camera et interesse ex pecunia collegiorum variis personis locata ad singula collegia datur sequenti modo: Ad collegium Magnum seu Carolinum datur in annum census 7 sexag., interesse 174 sexag. Ad collegium reginae Hedwigis census 27 sexag. Ad collegium Nationis Bohemicae census 8 sexag., ex pago vero Swincziani1) et Ledecz2)a) 12b) sexag., pro uno studioso, qui debet orare pro benefactore et haeredibus eius. Ad collegium Apostolorum seu Laudanum census ex Smolnicze3) 8 sexag. Ad collegium Nazarenum census 29 sexag. Ad collegium Rzeczkonis interesse 60 sexag. Ad facultates seu collegium medicorum non ita pridem institutum interesse 72 sexag. Ad collegium Angelicum census 6 sexag. Huic pecuniae, si aliquot grossi hincinde brevitatis causa omissi addantur, si ova gallinae et lingna ex silvulis dictorum pagorum vendi solita aestimentur, si etiam devolutiones ex quovis pago et pensiones annuae ex elocacione collegiorum adiungantur, prodibit summa omnium proventuum ex omnibus bonis academicis per annum 4283 sexag. et 7 gr. Ad academiam: Spectant etiam duo templa; I°. Sacellum Bethleem, quod fundavit anno 1391 Joannes de Mulheim, ut ibi Bohemicae fuerent conciones consuetis temporibus. Jus patronatus relinquitur academiae Carolinae; pro altarista s. Margarithae est census perpetuus 6 sexag., ut testantur literae, descriptae ex tabulis regni a°. 1595. II°. Sacellum, quod in honorem ss. Corporis Cristi, Btimae Virginis et ss. Felicis et Adaucti fundarunt in Nova civitate praecipui capitanei fraternitatis de circulo et malleo intra pendente a°. 1382. Census annuus solvendus est ex pago Dieczani 4) 5 sexag. plebano huius sacelli. Sacellum hoc tradiderunt fratres de circulo magistris collegii Nationis Bohemicae a) Nadepsáno touž rukou. b) Přepsáno touž rukou ze 6. 1) Pop. str. 165. 2) Pop. str. 165. 3) Pop. str. 5. 4) Pop. str. 46.

Strana 38
38 Antonín Haas: a°. 1403. Utriusque templi usum Sac. Caes. Mtas Ferdinandus 3 recepta universitate Carolina a. 1638 reliquit PP. Societatis Jesu.a) Consignatio privilegiorum acadamiae !!] Carolinae cum eorundem summa. [In margine:] Litera A est divisa in duas cistulas, quae singulae habent unicum A; in una sunt literae pontificiae, in altera regiae. Litera A. Numero 1. Aurea bulla Caroli IV. anno 1348, 7. Idus Aprilis erecta. Erigit per hanc bullam caesar Pragae studium generale, in quo studio doc- tores, magistri et scholares sint in qualibet facultate, quibus bona magnifica promittit et eis, quos dignos viderit, regalia donaria se collaturum; omnes et singulos doctores et magistros, scholares in profectione et qualibet facultate ac undecunque venerint, veniendo, morando et redeundo sub suae maiestatis speciali protectione et salva guardia retenturum firmamque singulis fiduciam oblaturum, quod pri- vilegia omnia, quibus Parisiense, Bononiense studium, doctores et scholares gaudere sint soliti, omnibus accedere volentibus impertiet et inviolabiliter observari faciet, pollicetur.1) 2. Bulla Bonifacii IX. anno eius 7., Christi 1396 edita ad Wratislaviensem, Lubicensem et Omnium SS. decanos. Hac bulla fit potestas academicis proventibus beneficiorum suorum exceptis quotidianis distributionibus, ubicunque ea sint et qualiacunque, dummodo non sint pontificales in cathedralibus aut principales in collegiatis ecclesiis dignitates, quinquennio, sine continuato, sine interpollato fruendi, etiamsi pri- mam residentiam personalem non fecerint, ita tamen, ut in beneficiis curatis idoneos vicarios constituant. Valet bulla usque ad benepla- citum sedis apostolicae.2) 3. Bulla eiusdem Bonifacii IX. eadem de re, qua proxima ad ipsos aca- demicos edita anno, mense eodem.3) 4. Tertia bulla Bonifacii IX. anno sedis eius 8., Christi 1397 edita, qua praecedens indultum de absentia ad octennium extenditur nec spa- cium ullum durationis illius et valoris praefigitur.4) 5. Bulla Bonifacii IX. anno sedis eius 8., Christi 1397 edita, qua prae- positus Moguntinus, Wratislawiensis et Omnium SS. authoritate apo- a) Slova „Utriusque—Jesu“ připsána jinou rukou. 1) 1348, apr. 7.; MU II. 1, n. Il.; A 12/1, pag. 68. V. Hrubý, Archivum coronae regni Bohemiae, tom. II. (Pragae 1928), p. 67, n. 62. 2) 1396, jul. 11.; MU II. 1, n. XXXVII.; A 12/1, pag. 29. 3) 1396, jul. 11.; MU II. 1, n. XXXVI.; A 12/1, pag. 34. 4) 1397, jan. 26.; MU II. 1, n. XL.

Strana 39
Archiv Karlovy university v Praze. 39 stolica conservatores academicorum adversus quosvis molestatores constituuntur. Valet 25 annis.1) 6. Bulla Clementis VI. anno sedis eius 5., Christi 1346 edita, qua erec- tionem universitatis Carolinae confirmat intuitu eximiae devotionis, quam Carolus et praedecessores eius Boëmiae reges quin et eius- dem regni incolae ad S. R. ecclesiam gessisse denoscuntur. Statuit vero, ut promotiones ad gradus fiant ab archiepiscopo.2) Bulla Innocentii VII. anno sedis eius primo, Christi 13533) edita, qua statuit, ut quoties archiepiscopalem sedem vacare aut divisiones, controversias sive lites in eadem sede seu intrusiones ad eandem quomodolibet fieri aut alia legitima impedimenta supervenire conti- gerit, vices archiepiscopi rector universitatis in omnibus et per omnia supplere possit.a)1) 8. Bulla Bonifacii IX. anno sedis eius 9, Christi 1398 edita, qua omnes actu in universitate studentes eximit ab omnibus ordinariis iudicibus, etiam legatis natis datque rectori universitatis, dummodo sit clericus in minoribus ordinibus, potestatem omnes et singulas causas tam in civilibus quam in criminalibus inter eos, qui de universitate sunt aut etiam si quando aliquis de civitate querela contra academicum quempiam habeat, diiudicandi et cum sibi videbitur, summarie tantum et de plano sine figura iudicii procedendi et crimen iuxta canones puniendi etiam carceribus publicis civitatis; et quod decreverit per censuram ecclesiasticam appellatione remota firmiter observari fa- ciendi et quoscumque cives et incolas academicis iniurios simili censura plectendi invocato, si opus sit, brachio saeculari; itemque quascunque excommunicationis alias sententias per eum latas in forma ecclesiae consueta relaxandi ac pro modo culpae poenam in- iungendi.5) 9. Bulla Nicolai V. anno sedis eius 1., Christi 1447 est confirmatio tan- tum bullae Clementis VI. de promotione academicorum ad gradus per archiepiscopum.6) 10. Bulla Sigismundi caesaris bullas Caroli IV. et Wenceslai de erectione academiae eiusque privilegiis in se insertas confirmans. An. 1473.7)b) 11. Bulla Wenceslai caesaris, cui Caroli IV. bulla de promotione acade- 7. a) Následuje škrtnuté „neque ad conferendos gradus.“ b) Správně 1437; chyba vznikla přehozením posledních dvou číslic. 1) 1397, jan 26.; MU II. 1, n. XXXIX. 2) 1347, jan. 26.; MU II. 1, n. l.; L. Klicman, Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia, tom. I. (Pragae 1903), p. 495, n. 845. 2) Správně 1405; omyl způsoben záměnou papeže Innocence VII. za Innocence Vl. 4) 1405, jan. 13.; MU II. 1, n. LV. 5) 1397, dec. 21.; MU II. 1, n. XLV.; A 12/1, p. 50. s) 1447, mart. 6.; MU II. 1. LXXXII.; A 12/1, p. 65. 1) 1437, apr. 12.; MU II. 1, n. LXXIII.; A 12/1, p. 147.

Strana 40
40 Antonín Haas: micorum ad vacantia Omnium SS. beneficia exceptis praepositura et decanatu inseritur et confirmatur. Statuitur autem haec promotio hoc modo: Sanximus perpetuo edicto, quod ad omnes et singulos caenonicatus!!] et praebendas ecclesiae Omnium SS., dum et quotiens eosdem quovis modo vacare contigerit, nemo amplius praesentari debeat autoritate regia praefata nisi senior vocatione de numero ma- gistrorum ei studentium collegii nostri quodque decanus eiusdem ecclesiae, ad quem investitura spectare dinoscitur, ante sui appro- bationem corporaliter tactis sanctissimis evangeliis iurare debeat nul- lum se penitus nisi talem, qualem expressimus, investiturum. Attribuitur autem canonicis huiusmodi domus quaedam in Parva parte, quae sita est ex opposito curiae plebani s. Nicolai. Edita est haec bulla anno 13831). 12. Bulla Wladislai anno 1472 edita, qua omnia academiae privilegia a caeteris regibus collata firmantur.2) 13. Bulla Ferdinandi I. anno 1537 edita, qua omnia privilegia universitatis confirmantur et statuitur insuper, ut qui actu lectiones in ea profi- tentur aut in studio hoc celebri consenuerunt, praerogativam ad con- sequenda et impetranda stipendia et praebendas quaslibet prae cae- teris habeant. Et ut omnes academici nulli alteri nisi uni rectori citra impedimentum cuiusvis subsint.3) Privilegium Rudolphi II. datum academicis circa sententias eorum iuridiciales: Largimur hanc rectori et magistris universitatis praesentibus et fu- turis (ait imperator) gratiam, ut exnunc quicunque litem aliquam in iudicio illorum, praesertim in rebus ad subditos eiusdem univer- sitatis attinentibus, persequutus sententia ab ipsis lata ac publicata (dummodo non sit ex hominibus universitati subiectis) contentus esse nolit, ei fas sit intra duarum hebdomadarum spacium id in palam profiteri. Tenebiturque eiusmodi litigator intra idem spacium 6 sexag. rectori et magistris ad iudicium futurum deponere ac tunc ei licebit intra sex hebdomadas sequentes litem ad collegium nostrarum appellationum deducere, ubi rector et magistri universitatis omnia litis illius semel a se decisae instrumenta prius in utriusque partis praesentia relecta et obsignata deponere tenebuntur.4) 15. Statuta Ernesti archiepiscopi, cancellarii universitatis, de rectoratu eiusdem anno domini 1360 condita: 1. Ut rector sit clericus saecularis, deferens habitum et tonsuram clericalem. 14. 1) 1383, aug. 28.; MU II. 1, n. XVI.; A 12/1, p. 99. 1472, apr. 22.; MU II. 1, n. LXXXV.; A 12/1, p. 183. 3) 1537, mai 5.; MU II. 1, n. XCI.; A 12/1, p. 208. 4) 1593, febr. 26.; MU II. 1, m. XCIII.; A 1211, p. 220. 2)

Strana 41
Archiv Karlovy university v Praze. 41 2. Omnes academici et scholares illi iurent, quicunque Pragae vel student vel docent, exceptis religiosis, qui Parisiensi consuetudine super hoc gaudebunt. 3. Ut rector eligatur per maiorem partem universitatis. 4. Quoties rectorem contigerit esse artistam, ut habeat vicarium iuristam quod ad!] regimen iuristarum. 5. Pro faciendis statutis eligantur certae universitatis personae, quae cum cancellario aut eius commissariis ea condant. 6. In omnibus dubiis ad cancellarium recursus habeatur.1) 16. Instrumentum notariatus publici super tribus vocibus Boëmorum in Carolino, cui eadem de re bulla Wenceslai caesaris verbatim inseritur. Anno 1414. Fit in hoc instrumento mentio Hussii velut illius consti- tutionis promotoris et incentoris.2) 16. iterato. Bulla Wladislai regis super iisdem tribus vocibus, quibus diploma caesaris Wenceslai confirmatur; anno 1422.3)a) 17. Bulla Caroli IV. super immunitate villarum Broczan,4) Chudolazi,") Wzalezlie,6) Wesseli,7) Boc,8) que ad studium generale pertinebant. Redduntur autem homines illarum villarum et alii ad ipsum studium pertinentes ita ab aliis iudicibus immunes, ut in causis quibuscunque non alibi quam coram rege aut eius subcamerariis aut specialibus commisariis conveniri a quapiam lite possent. Anno 1358.9) 18. Bullae binae erectionis collegii theologorum 12, qui omnes sint ma- gistri artium duoque de ipsis professores theologiae, alter bibliorum, alter sententiarum, decem vero discipuli et artium professores. Atri- buuntur ipsis pagi Poczernicz,10) Draholczicz,11) Umboz,12) Nenaco- wicz, 13) Holonohy 14) cum molendinis, pratis, rubetis et in Ailla Trusch15) quinque sexagenas grossorum census annui, domum vero Lazari in Antiqua civitate ipsis assignat Carolus IV. an. 1366.16) a) Správně 1472. 1) 1360, apr. 10.; MU II. 1, n. IV.; A 12/1, p. 1. 2) 1414, sept. 18.; MU II. 1, n. LXVII.; A 12/1, p. 139: V. Novotný — J. Šusta — K. Krofta, Dekret kutnohorský (v Praze 1909). 3) 1472, jul. 16.; MU HI. 1, n. LXXXVI.; A 12/1, p. 191. 4) Brocno, Pop. str. 76. 5) Chudolazy, Pop. str. 75. s) Zálezly, Pop. str. 74. 7)? Lhota Veselá (W. W. Tomek, Děje university pražské 1., str. 14). 3) ? Borová (tamže str. 14.) *) 1358, mart. 1.; MU II. 1, n. III.; A. 12/1, p. 73. 10) Počernice Horní, Pop. str. 245. 11) Drahelčice, Pop. str. 16. 12) Uněbuzy, samota u Nenačovic (A. Sedláček, Mistopisny slovník, str. 927). 13) Nenačovice, Pop. str. 16. 14) Holonohy, dnes již zaniklé (Sedláček, Místopisný slovník, str. 231). 15) Črtúsy blíže Počernic (W. W. Tomek, Děje university pražské I., str. 48). 16) 1366, jul. 30.; MU II. 1, n. V.; A 12/1, p. 77.

Strana 42
42 Antonín Haas: 19. Bullae binae Caroli IV. de promotione academicorum seniorum ad vacantia ecclesiae Omnium SS. beneficia, quarum tenor est in bulla Wenceslai sub litera A, N°. 11°. An. 1366.1) 20. Bulla Caroli IV., qua villae in bulla fundationis collegii theologorum comprehensae ab omnibus contributionibus et iudicibus redduntur immunes excepta regia berna et regio iudicio. An. 1367.2) 21. Bulla Wenceslai, qua academicos immunes reddit a quibuscunque iudicibus regni Boëmie. An. 1392.3) 22. Bulla Urbani V. papae super fundationem Carolinam 12 theologorum, eam confirmans et verbatim tenori suo inserens. Anno Christi 1367, sedis eius 5to.4) 23. Urbani V. bulla, qua bullam Caroli IV. de promotione academicorum ad vacantia capellae regiae beneficia (cuius mentio fit sub litera A, N. 19) confirmat exceptis duabus eius clausulis: I. de iuramento de- cani Omnium SS., antequam approbetur, II. de privandis reditu suo canonicis actu non legentibus; quas duas clausulas primo quidem pontifex tanquam a Carolo non habente potestatem talia statuendi additas annullat iterumque mox authoritate sua pontificia revalidat. Anno 1367, sedis eius 5to.5) 24. Bulla Urbani VI. ad archiepiscopum Pragensem, qua Wenceslai regis diploma, quo collegium theologorum 12 e domo Lazari ad domum Rotlebi transferebatur, confirmatur. Anno sedis eius 7., Christi 1384.6) 25. Bulla Urbani VI. anno eius sexto, qua conservatores academicorum contra quosvis iniurantes statuuntur praepositus Wratislauiensis, Moguntinus et Omnium SS. Valet ad 20 annos, similis bullae Boni- facii IX., de qua sub litera A, N. 5.7) 26. Literae Joannis archiepiscopi Pragensis, quibus commissionem sibi ab Urbano VI. de translatione theologorum Carolini ex domo Lazari ad domum Rotlebi demandatam expedit (ut A, N. 24). Anno 1385.8) 27. Bulla Caroli IV. de praesentatione academicorum ad beneficia capellae Omnium SS. vacantia tempore absentiae regum, quo tempore dat potestatem vicario seu substituto capitaneo ac gubernatori suo in regno praesentandi, cum occasio inciderit. Anno 1367.9) 28. Bulla Wenceslai regis de translatione collegii Carolini 12 theologorum a domo Lazari ad domum Rotlebi. An. 1383.10) 1) 1366, jul. 30.; MU II. 1, n. VI.; A 12/1, p. 82. 2) 1367, jul. 23.; MU II. 1, n. IX.; A 12/1, p. 87; Nováček, p. 9. 3) 1392, nov. 22.; MU II. 1, n. XXXIII.; A 12/1, p. 115. *) 1366, nov. 11.; MU II. 1, n. VII.; A 12/1, p. 15. 5) 1367, jan. 1.; MU II. 1, n. VIII.; A 12/1, p. 7. 6) 1384, dec. 9.; MU II. 1, n. XIX.; A 12/1, p. 26. 7) 1383, aug. 31.; MU II. 1, n. XVII.; A 12/1, p. 21. 3) 1385, sept. 28.; MU II. 1, n. XX.; A 12/1, p. 308. 3) 1367, jul. 23.; MU II. 1, n. X.; A 12/1, p. 90. 16) 1383, aug. 28.; MU II. 1, n. XV.; A 12/1, p. 96.

Strana 43
Archiv Karlovy university v Praze. 43 29. Literae Wenceslai regis, quibus abstractos semel collegio theologorum authoritate sua duos pagos Draholcicz1) et Nenaczouicz2) traditosque Jeskoni cuidam ipsius eiusdem voluntate collegio redonat et immuni- tatibus condecorat.3) 30. Litterae Wladislai regis ad proceres regni in comitiis congregatos, quibus mandat, ne studiosos a studiis abstrahant.4) 31. Literae eiusdem ad iudices camerae, quibus mandat, ut academicos a iudiciis cameraticis liberos sinant. Anno 1502. 32. Literae super collegio pauperum ad s. Valentinum. An. 1442.5) 33. Testamentum, quo rector universitatis constituitur collator beneficii cuiusdam altaris ad d. Stephani[!Jin Ribenik. An. 1379.6) 34. Praesentatio Joannis a Mulberg presbyteri a rectore universitatis tanquam collatore ad beneficium quoddam altaris ad d. Stephanum in Ribnik. An. 1379.7) 35. Promotiom. Cristani ad altare Wenceslai in aede d. Stephani in Ribniczka, facta a rectore universitatis, approbatur a vicario archiepiscopi.8) 36. Testamentum Martini Sedlaczek, ex cuius bonis debet ali studiosus. An. 1406.9) 37. Literae f. Raymundi, ordinis Praedicatorum generalis magistri, quibus omnes academici Carolinae universitatis participes fiunt omnium meritorum dicti ordinis tam in vita quam in morte eorumque usui ad libitum conceditur quaedam capella s. Vincentii in caenobio d. Clementis Pragae. An. 1384.10) 38. Copia literarum Rudolphi imp., quibus potestas fit collegiatis Caro- lini domum dictam Ssestky vendendi et pecuniam inde habitam civi- tati Novae Pragae in censum locandi. Summa est 1.200 sexag., pro quibus est domus vendita. Anno 1604. 39. Literae Blasii Lupi, decani Omnium SS., testes exercitae ab illo po- testatis conservatoris in academicos Carolini iuxta bullam Urbani VI., ut litera A, N. 25.11) 40. Exemplarium aliquot bullarum. 41. Vidimatio literarum confirmationis Ferdinandi I. super confirmatio- nem universitatis Carolinae.a) a) Slova „Exemplarium“ až „Carolinae“ připsána druhou rukou. 1) Drahelčice, Pop. str. 16. 2) Nenačovice, Pop. str. 16, 3) 1392, jan. 17.; MU II. 1, n. XXXI.,; A 12/1, p. 118. 4) 1516, jan. 2.; A 12/1, p. 204 (zde v českém textu 1516, v latinském 1506). 5) 1442, sept. 24.; MU II. 1, n. LXXXI. *) 1379, aug. 7.; MU II. 1, n. XII. 1379, aug. 26.; MU II. 1, n. XIII. 3) 1405, oct. 16.; Archiv Nár. musea, odd. A — pergameny. 3) 1406, apr. 16.; Nováček, č. 10, str. 20. 10) 1384, apr. 20.; MU II. 1, n. XVIII. 11) 1400, mart. 25.; MU II. 1, n. XLVII.; A 1211, p. 476. 1) 5*

Strana 44
44 Antonín Haas: Pagi academici: Poczernicze sub litera B: 1. Instrumentum publicum de curia quadam in Poczernicz,1) quam sibi redimendam vindicarunt collegiati universitatis, cum super eius emptione instrumentum a Martino de Colonia fuisset amissum. Anno 1429.2) 2. Instrumentum quitantiae de accepta pecunia pro curia quadam in Poczernicz.3) 3. Instrumentum venditionis cuiusdam curiae ibidem sub iure emphy- teutico. An. 1401.4) 4. Instrumentum sententiae cuiusdam rectoris universitatis super lite dotalitia circa emptionem quorundam bonorum in Poczernicz. An. 1424.5) 5. Moniales s. Mariae Magdalenae censum annuum unius sexag., quem ex Poczernicz ab universitate capiebant, vendunt 10 sexag. Anno 1372.s) 6. Diploma Caroli IV., quo monialibus s. Annae applicat censum annuum 12 sexag. grossorum in villa Poczernicz. An. 1358. 7. Literae de decem laneis locatis, qui dicuntur medii, in Poczernicz. An. 1345. 8. Literae magistrorum collegii Caroli IV. de taberna in Poczernicz. 9. Literae pacti de compascuis in Poczernicz. 10. Sipoto quidam de Beneschow locat fundi sui in Poczernicz 10 laneos sub perpetuo censu. An. 1322.7) Nota: De Psary pago nihil invenitur separatim. Nenaczowicze sub litera C: 1. Conventio academicorum cum abbate Strahouiensi de agris in Nena- czowicz.8) 2. Literae continent venditionem iuris tabernae in villa Nenaczowicz, factam a Jordane legitimo domino suis subditis certis conditionibus. 3.a) Testantur cives Veteris Pragae se vidisse literas quorundam titu- lorum. Copiae literarum collegii Magni 1578.a)9) 3) 5) 3) a) Psáno druhou rukou. 1) Počernice Horní, Pop. str. 245. 2) 1429, dec. 30.; A 12/1, p. 498; Archiv Narodního musea, odd. A — pergameny. 1430, oct. 10.; A 12/1, p. 503; tamže — perg. 4) 1401, dec. 21.; A 12/1, p. 493; Nováček, č. 9, str. 18. 1424, nov. 2.; A 12/1, p. 503; Nováček, č. 12, str. 23. s) 1372, febr. 16.; A 12/1, p. 470; Nováček, č. 3. str. 11. 1) 1322, jan. 18.; Archiv Nár. musea, odd. A — pergameny. Nenačovice, Pop. str. 16. — 1612, oct. 1.; Archiv Nár. musea, odd. A — pergameny. 3) 1548, dec. 5.; Archiv Nár. musea, orig. pap.

Strana 45
Archiv Karlovy university v Praze. 45 Roztyl1) sub litera D: Informatio de pago Roztyl et villa ibidem, dicta Hesoltina, ex instru- mentis membranarum: Pagus iste cum villa aliquando spectabat ad capitulum Wissegra- dense et vendita est haec villa cum onere annui census 4 sexag. cuidam Francolino et per hunc Clementi, civi Pragensi, anno 1394 continuataque haec possessio et census collatio fuit usque ad Wenceslaum Hesoltum, quem rex Podiebradius ab illo censu exemit tamdiu, dum quis regum Boëmiae aut Wissegradiensium praepositorum pro eo redimendo 100 sexag. deponeret. Facta est haec exemptio anno 1466. Hesoltus vero eandem villam in dotem inscripsit uxori suae Elizabethae Jabloniae. Illa eandem legavit testamento Hinkoni Swatoplukio, patrueli suo. Hic rursus eandem vendidit magistris Carolini anno 1524. Quo tempore videntur magistri eam villam una cum pago tenuisse, ut quadam ex charta innotescit, sed quo modo ad eos pervenerit pagus, non habetur expressum. Videtur deinde is pagus una cum villa ad dominium Wissegradensis capituli rediisse, sed nescitur quo modo. Anno certe 1562 a capitulo pagus Roztyl quasi deser- tus aut vastatus aliquo infortuino (de quo non constat) venditus est Thomae de Prosecz pro censu 5 sexag. annuo. Is Thomas vendidit Joanni Richnovio villam Hesoltinam ibidem pro 1100 sexag. anno 1565. Tandemque etiam pa- gum Roztyl vendidit magistris Carolini anno 1570. Qui deinde anno 1613 mo- lestam litem cum Joanne Schwik ob vexatos ab eo subditos suos habuere.— Harum rerum instrumenta habentur in scatula, signata litera D, hoc ordine: 1. Diploma in curiam colonariam in pago Roztyl a decano et capitulo ecclesiae s. Petri in Wissegrad, quae curia primo quidem Francolino, deinde per eum Clementi cuidam vendita est sub emphyteusi. F. 2 post Laetare an. 1394 [= mart. 30].2) 2. Diploma in curiam colonariam in pago Roztyl a capitulo Wissegra- densi venditam. An. 1394.3) 3. Diploma Georgii Podiebrad regis super censu villaea) Hesoltinae ipsi Hesoltio addicto sub conditione revendendi, si Wissegradense capi- tulum vel rex Boëmiae 100 sexag. pro censu deponat. Anno 1466. 4. Dotales literae super villa in Roztyl Elizabethae Jabloniae in dotem consignata.4) 5. Testamentum Elizabethae Jabloniae super villa Hesoltina in Roztyl, legata Hinconi, patrueli suo. Anno 1524.5) a) Druhou rukou nadepsáno „Boěm“, což znamená patrně, že listina napsána v českém jazyce. 1) Roztyly, Pop. str. 244. 2) 1394, mart. 30.; Archiv Nár. musea, odd. A — pergameny. z) 1394, mart. 30.; A 12/1, pag. 472. 1) 1482, mart. 15.; Archiv Nár. musea. odd. A — pergameny. 5) 1524, apr. 7.; tamže — perg.

Strana 46
46 Antonín Haas: 6. Venditio aliquod fundorum villae in Roztyl, facta Michlensi cuidam colono a Nicolao Krzizow. 1488.1) 7. Opignoratio aliquot iugerum villae Hesoltinae ob debitum 30 sexag., facta ab Hesoltio possessore sub promissione compensandi damni, si quis sibi illud pignus legitime vendicet. Anno 1483.2) 8. Venditio quorundam fundorum ad curiam colonariam in pago Roztyl spectantium, facta colonis Michlensibus a Bohuslao Chotka. An. 1499.3) 9. Venditio quorundam fundorum villae in Roztyl, facta colono Michlensi. Anno 1507.4) 10. Instrumentum venditionis villae Hesoltinae magistris Carolini ven- ditae an. 1524 cum liberatione a censu Wissegradensibus debito per Georgium Podiebradium regem.5) 11. Venditio villae in pago Roztyl, facta magistris Carolini a quodam Hincone cum conditione reponendi ipsis precii, si quis ecclesiasticus aut saecularis intra triennium sibi eam villam legitime vindicet. Anno 1524.6) 12. Conventio collegiatorum universitatis subditis eorundem Michlensibus ratione distributionis aliquorum fundorum pagi Roztyl in eosdem subditos sub certo annuo censu, qui hic declaratur. Anno 1524. In hac charta vocantur collegiati domini huius pagi. 13. Fundus, dictus Chocholki, venditur a Magdalena quadam Marthae Strnadowae sub promissione reponendi precii, si quis illum legitime sibi evincat. An. 1541.7) 14. Contractus Thomae de Prosecz cum praeposito, decano et capitulo Wissegradensi ratione pagi deserti Roztyl, cuius pagi et omnium ubivis ad eum attinentium fundorum ac rerum possessione cedit capitulum dicto Thomae pro censu 5 sexag. Anno 1562.8) 15. Thomae de Prosecz ad collegiatos universitatis et directores collegii Rzeckowiensis literae, quibus sibi aliquos fundos et colonos pagi Michle vendicare conatur tanquam ad pagum Roztyl sibi a caesare concessum spectantes. Anno 1565.9) 16. Contractus ipse venditionis curiae cuiusdam colonariae in pago Roz- tyl in Thomam de Prosecz et Joannem Richnouium. Anno 1565. 17. Instrumentum venditionis curiae cuiusdam in pago Roztyl a Thoma de Prosecz Joanni Richnouio pro 1100 sexag. factae. Anno 1565. 1) 1488, jul. 3.; Archiv Nár. musea, odd. A — perg. 2) 1483, mart 6.; A. 17 II. 1, fol. 20; tamže — perg. 3) 1499, mart. 2.; A 12/1, pag. 519, A 17 II. 1, fol. 21. 4) 1507, jul. 27.; A 12/1, pag. 523; Archiv Nár. musea, odd. A — perg. 5) 1524, jun. 27.; tamže — perg. 6) 1524, jun. 28.; tamže — perg. 7) 1541, aug. 30.; tamže — perg. 8) 1562, aug. 26.; A 12/1, pag. 535. 2) 1565, febr. 20.; A 12/1, pag. 545. Archiv. Nár. musea, odd. A — perg.

Strana 47
Archiv Karlovy university v Praze. 47 18. Venditio pagi Roztyl, facta magistris Carolini pro 125 sexag. a Thoma de Prosecz. Anno 1570.1) 19. Instrumenta accusationis contra Joannem Sswik ab academicis sus- ceptae ratione fundorum Roztylensium et vexationum, quibus subditi academiae afflictabantur. Anno 1613.2) 20. Supplicatio academicorum ad supremosa) contra Joannem Sswik ratione vexationum, quas subditi academiae in pago Roztyl sustinebant. Anno 1613.3) 21. Supplicatio Joannis Sswik ad supremos regni iudices contra suppli- cationem Julii Schlick comitis, tunc academiae rectoris, ratione ali- quarum controversiarum in pago Roztyl. Anno 1613.4) Responsio ad supplicationem Joannis Sswik. 22. Contra Joannem Sswik literae. 23. Iterata supplicatio academicorum contra Joannem Sswik. 1613. 24. Transcripta ex indice declamatoris ad tabulas regni de actione qua- dam Carolini collegii et decani Wissehradensi [!]. Drahelczicze5) sub litera E. 1. Transumptio privilegii Carolini super bonis in Poczernicz,6) Drahol- czic et aliis bonis. Habetur eius autographum alibi. Anno 1367.7) 2. Instrumentum, quo sibi collegium Carolinum vindicavit iudicatum in villa Drahelczic. 1409.3) 3. Liberatio cuiusdam curiae in Drahelczicz ad Carolinum spectantis a censu annuo 1 sexag., qui alias monasterio Breunensi Benedictino- rum iuxta Pragam dabatur. Anno 1382.9) 4. Decisio privatae cuiusdam litis.10) 5. Recognitio debitorum iudicis in Drahelczicz respectu cuiusdam Con- radi Frey et haeredum eius. Anno 1377.11) 6. Eadem ut numero 5.12) 7. Pronunciatio seu pacta inter iudicem Drahelczicz et Conradum gene- rum de haereditate.13) a) „ad supremos“ škrtnuto. 1) 1570, aug. 19.; Archiv Nár. musea, odd. A — perg. 2) 1613, aug. 19.; tamže — pap. 3) 1613, jun. 12.; tamže — pap. 4) 1613, jun. 25.; tamže — pap. 5) Drahelčice, Pop. str. 16. 6) Počernice Horní, Pop. str. 245. 7) 1367, nov. 11.; Nováček, č. 2, str. 10. 3) 1409, nov. 15.; Nováček, č. 11, str. 21. *) 1382, aug. 12.; Nováček, č. 8, str. 17. 10) 1428; Archiv Národního musea, odd. A — pergameny. 11) 1377, nov. 15.; tamže — perg. 12) 1379, mai 21.; tamže — perg.. 13) 1381, mart. 25.; tamže — perg.

Strana 48
48 Antonín Haas: 8. Acta inter eundem iudicem et Conradum Frey de agris et curia.1) 9. Litterae anni 1455 et 1443, in quibus fit conventio de censu dando academicis et quibusdam aliis ex praedio, vendito in pago Drahelczicz. Professio linguae Graecae sub litera F. 1. Exemplar literarum Ferdinandi imp. I., quibus mandat, ut universitas pactum faciat cum Pragensibus Antiquae civitatis de Graeco lectore. 2. Exemplum authenticum conventionis inter academiam et senatum Antiquae urbis Pragensis de annua 90 sexag. pensione, danda pro- fessori Graecae linguae iuxta fundationem et testamentum doctoris Joannis Frantcz. Assecuratio facta est academis super pagum Sazene.2) Anno 1541.3) 3. Copia conventionis. Numero 2.4) 4. Excerptum punctum ex testamento doctoris Joannis de Monte Regali ratione domus dictae Einhorn collegio assignandae pro possessione Graeca.5) 5. Ad capitaneum Costelecensem ratione pecuniae certae quotannis dandae professori Graeco est exemplar litterarum Ferdinandi archi- ducis gubernatoris. 6. Literarum exemplar, quibus monetur capitaneus Kostelicensis ratione solutionis 45 talerorum Boëmicorum m. Colino. 7. Lis academicorum cum m. Colino, Graeco lectore. 8. Transumptum ex tabulis regni de stipendio annuo professoris Graeci 45 sexag. 9. Registra quaedam lacera cum chartulis laceris de lectione linguae Graecae.a) Lites collegii Carolini sub litera G. 1. Fasciculus litis varia continens, quam habuit academia cum senatu Antiquae urbis Pragensis ob vocatum in iusb) illegitimum pro- fessorem.6) 2. Nunciatio novi operis seu protestatio rectoris universitatis contra quendam civem collegio vicinum, qui insciis collegiatis in muro collegii rupturas et novas fabricas faciebat. Anno 1387.7) a) Slova „Transumptum“ až „Graecae“ psána druhou rukou. b) Následuje škrtnuté „professorem.“ 1) 1381, mart. 26.; Nováček, č. 7, str. 15. 2) Sázené, Pop. str. 8. 3) 1541, nov. 25.; Archiv Nár. musea — pap. 4) A 12/1, pag. 690 (německý překlad). 5) 1567, apr. 19.; MU II. 1, n. XCII. *) Cca 1542.; Archiv Nár. musea, odd. „Universita“. 7) 1387, jun. 12.; MU 11. 1, n. XXII.; A 12/2, pag. 114.

Strana 49
Archiv Karlovy university v Praze. 49 3. Protestatio Sapientiae bedelli, quod nulla ratione velit actione aliqua Carolinum collegium impetere. An. 1378.1) 4. Appellatio m. Ioannis Drsstka contra sententiam et excommunica- tionem rectoris universitatis propter cessionem cuiusdam domus, in qua bedellus Sapientia et iurisconsulti aliquando habitarunt, ad archiepiscopum loannem tanquam academiae cancellarium. An. 1372.2) 5. Citatio m. Matthiae, decani universitatis, ad reddendum testimonium academicis.3) 6. Ad citationem academicorum responsio cuiusdam plebami. 7. Bina exemplaria obiectionum collegii Carolini contra m. Lupum, decanum Omnium SS., quod decanatum et canonicatum simul habe- ret contra privilegia academiae.") Miscellanea Carolini sub litera H. 1. Literae senatus Antiquae urbis [Pragensis], quibus is testatur de certis quibusdam redditibus Carolini ex censu pagorum Colodieg5), Paczow6), Zaluzian7, et Ninonicz.8) Anno 1431.9) 2. Instrumentum notarii publici, quo Caroli IV. quoddam decretum de villa Trczus 10) publicatur.11) 3. Fasciculus, continens variorum privilegiorum academiae Carolinae exemplaria. 4. Copia literarum, quibus Ferdinandus monet Antiquae urbis [Pragensis] senatum, ut privilegiis suis uti permittat academicos.12) 5. Mandatum Ferdinandi I. imp. ad academicos de privilegiis et statutis academiae Carolinae commissariis caesaris exhibendis. An. 1545.13) 6. Literae academicorum ad Ferdinandum I. imp., quibus se excusant circa quoddam edictum 14) 7. Quitantia quorundam fratrum duorum de Augezd, qua sibi circa de- volutionem hereditatis cuiusdam fatentur a collegiatis Carolini satis- factum. An. 1467. 1) 1378, apr. 3.; A 12/2, pag. 112; Nováček, č. 6, str. 14. 2) 1372, mart. 1.; MU 11. 1, n. XI. 3) 1510, oct. 10.; Archiv Nár. musea, odd. A — pergameny. 1) 1410, MU II. 1, n. LX. 5) Koloděje, Pop. str. 235. 6) Pacov, Pop. str. 235. 1) Zalužany, Pop. str. 111. 1) Jinonice, Pop. str. 15. 3) 1431, jan. 6.; Archiv Nár. musea, odd. A — pergameny. 10) Čtrtúsy blíže Počernic (W. W. Tomek, Děje university pražské l., str. 48). 11) 1376, jan. 16.; A 12/1, pag. 93: Nováček č. 5, str. 13. 12) 1541, mai 26.; A 12/1, pag. 213. 13) 1545; Archiv Nár. musea — pap. 14) 1547, jun. 22.; A 12/2, pag. 123 tamže — pap.

Strana 50
50 Antonín Haas: 8. Quitantia cuiusdam Hamburgensis canonici de recepto a collegiatis Carolini debito censu ex bonis eorum. 1416.1) 9. Quitantia, qua quittat facultas rectorem universitatis de persolutis 4 sexag. facultati. 1402.2) 10. Quitantia cuiusdam Annae de Mirowicz de filii sui deposito a col- legiatis Carolini recepto. Anno 1472.3) 11. Formula professionis fidei adhibenda in promotionibus ad gradus literarios.4) 12. Instrumentum de rotulis obscurum. 13. Index librorum collegii Carolini. 14. Conventio cum capitulo Pragensis arcis de quibusdam campis et pratis, quos sibi capitulum usurpabat in pago Nebuzic.5) 1605. 15. Instructio ab imper. Rudolpho pro consistorio inferiori Pragensi.6) 16. Universitatis Carolinae supplicatio et declaratio pro immunitate de non mittendis militibus.a) 7) Collegium nationis Boëmicae sub litera J. Nota. Cum nullae reperiantur literae fundationis huius collegii, collo- cantur sub ista litera J. pagi et census ad praefatum collegium pertinentes. Bubny.8) 1. Litterae de censu dando ab incolis Bubnensibus academicis.9) 2. Conventio de fundo Bubnensi. 3. Copia literarum, quibus collegium nationis Boëmicae exigit censum retentum ex Bubny.10) Dieczany.11) 4. Aestimatio agrorum in Dieczan et Semcze.12) 5. Pacta quaedam circa rivum et deductionem illius aquae in pago Dieczany. 6. Copia eiusdem pacti. a) Slova „Conventio“ až „militibus“ psána druhou rukou. 1) 1416, jul. 11.; tamže — perg. 2) 1402, apr. 26.; MU II. 1, n. Ll. 3) 1472, jul. 24.; Archiv Nár. musea, odd. A — perg. 4) 1569, nov. 13.; A 12/2, pag. 126. 5) Nebušice, Pop. str 13. 6) 1605, oct. 12.; A 12/1, pag. 232. 1) 1601, aug. 27.; Archiv Nár. musea — pap. 3) Bubny, Pop. str. 13. 9) 1467, sept. 26.; Archiv Nár. musea, odd. A — pergameny. 17) 1450; tamže — pap. 11) Děčany, Pop. str. 46. 12) Semeč, Pop. str. 46. — Cca 1500; Archiv nár. musea — pap.

Strana 51
Archiv Karlovy university v Praze. 51 Semcze. 7. Semcze pagus a Ladislao rege cuidam datus, tandem collegio natio nis Boëmicae transcriptus; non habetur autographum. Kozmicze.1) 8. Resignatio procurationis in Kozmicz et ratio census. 9. Quitantia directoris collegii nationis Boëmicae super censu 10 sexag. accepto ex taberna pagi Kozmicz. 1608. 10. Litis quaedam circa agros in Kozmicz. 11. De decimis dandis ex Kozmicz parocho in Hrob.2) 12. De homicidio quodam facto in Kozmicz. Swinczany.3) 13. Census in pago Swinczany, fundatus pro uno alendo studioso, sub- dito fundatoris. 14. Lis de retentis 36 sexag. annui census ex Swinczany. Obetowicze. 4) 15. Census ex pago Obetowicze et alia quaedam eo spectantia.5) Hostaun.8) 16. Quaedam de censu 2 sexag. in Hostaun. Collegium Apostolorum seu Laudae sub litera K. 1. Testamentum Matthiae de Chlumczian, quo pro collegio Apostolorum seu Laudae legat suam domum iuxta Bethleem in acie positam cum suis omnibus pertinentiis liberam ab omnibus exactionibus; cui et bibliothecam adiungit certis conditionibus. Anno 1451. 2. Copia eiusdem testamenti. 3. Senatus Antiquae urbis Pragensis domum pro collegio Apostolorum emptam a Matthia de Chlumczian liberam facit ab omnibus bernis et exactionibus. 1450. Confirmatio regis Georgii literarum senatus Antiquae urbis Pragen- sibus!!), quibus liberam facit domum pro collegio Apostolorum a Matthia de Chlumczian emptama) ab omnibus exactionibus ad instan- tiam Victorini, sui filii, cui et reliquis fratribus eorumque heredibus huius collegii protectorum!!] assignatur. Anno 1469. 4. a) Následuje škrtnuté „liberam“. 1) Kozmice, Pop. str. 298. 2) Hroby, Pop. str. 298. 2) Svinčany, Pop. str. 165. 4) Obědovice, Pop. str. 115. 5) J. Gebauer, Sbírka originálů a aktů různé provenience (Zprávy zemského archivu království Českého II. v Praze 1908), str. 68, č. 67 ze dne 1. října 1519. 6) Hostouň, Pop. str. 13.

Strana 52
52 Antonín Haas: 5. Sigismundus imp. oppignorat pagum Smolniczel) dictum Matthiae de Chlumczian pro 700 sexag. Pragensibus cum omnibus iuribus, piscinis, silvis, quae bona tenebitur tum, vel praefatus de Chlumczian vel quicunque vigore praesentium ea possederit, regibus Boëmiae resti- tuere, ubi illi 700 sexag. fuerunt persolutae. An. 1436.2) 6. Litterae Sigismundi imp., quibus refert oppignorationem pagi Smol- nicze3) factam Matthiae de Chlumczian et monet omnes officiales, ne ulla ratione praedictum de Chlumczian in illis bonis et iuribus molestent. Anno 1437. 7. Copia literarum sub N. 6, litera K. 8. Litterae senatus Lunensis referentes suum pactum cum Matthia de Chlumczian, cuius vi mediam partem fructuum et reddituum ex Smolnice sibi usurpare debent senatus et communitas Lunensis, alteram vero partem praefatus de Chlumczian sive quicunque illius ius habuerit. Anno 1443. 9. Copia litterarum Georgii regis, quibus Lunensi senatui civibusque donat totum pagum Smolnicze hac conditione, ut annuatim collegio apostolorum deponant 14 sexag, grossorum.4) Meczirze sub litera L. 1. Testamentum Joannis Ziz, civis Pragensis, quo legat collegio Aposto- lorum sua omnia bona in pago Meczirzy5) constituta. Anno 1505.6) 2. Joannes Brzezensky cedit censu 8 sexag. Misniacarum et 2 grossorum in pago Meczirzy Henrico Horinovi, avunculo suo. Anno 1492. Hic pagus est inscriptus urbario.a) Collegium S. Wenceslai sub litera M. 1. Bulla regis Wenceslai super collegio ab eo fundato, quod ab omni- bus contributionibus eximitur.7) Nota. De pagis Daubek8), Wedlicze"), Radkow 10) nihil invenitur. a) Slova „Hic“, až „urbario“ psána druhou rukou. 1) Smolnice, Pop. str. 5. 2) 1436, oct. 29.; A 12/1, pag. 156, 167. — Vidimus Starého města Pražského z 2. pro- since 1441 v archivu Nár. musea, odd. A — pergameny. 3) Smolnice, Pop. str. 5. 4) 1467; A 12/1, pag. 178. 5) Mečíře, Pop. str. 79. 6) 1505, mart. 19.; MU I1. 1, n. XC; A 12/1, pag. 121. 7) 1399, jan. 30.; MU 11. 1, n. XLVI; A 12/1, pag. 126. *) Doubek, Pop. str. 238. 9) Vedlice, Pop. str. 71. 10) Radkov, Pop. str. 281.

Strana 53
Archiv Karlovy university v Praze. 53 Collegium Omnium SS., alias Angelicum, sub litera N. Nota. Privilegium regis Wenceslai super collegium Angelicum non reperitur. 1. Litterae praepositi et totius capituli collegii Omnium SS. super ven- ditione 5 laneorum certis rusticis in pago Twrischiczl) cum onere certi annui census per singulos. Anno 1378.2) 2. Bulla Wladislai, qua collegio Omnium SS. in Antiqua Praga potesta- tem facit redimendi bona a collegio alienata. Anno 1501.3) 3. Litterae Ferdinandi archiducis, Boëmiae gubernatoris, ad rectorem et collegiatos universitatis, quibus mandatur, ut Joannem Mistopo- lum administratorem a possessione et ingressu collegii Omnium SS. ne impediant. Anno 1548.4) 4.a) Bina exemplaria literarum; in primis literis habetur, quo modo duo magistri tempore suae praepositurae circa eventus villarum nihil anno- taverint. Alterae sunt supplices, ut archidux consentiat in electionem m. Wodnianii sacerdotis in praepositum collegii Omnium SS.5) Nota. De pago Twrssice6) nihil invenitur. Collegium Nazareth sub litera O. 1. Litterae Wladislai regis super 20 sexag. ex camera pensione pro collegio Nazareth et pro ecclesiaste in Bethleem. 2. Instrumentum publicum, quo attribuitur domus Crucis institoris pro collegio Nazareth. 3. Quitantia abbatis Aulae Regiae de receptis a collegio Nazareth 6 bibli- orum tomis, quos in arce Carlstein religiosi eius caenobii in disturbio anni 1419 securitatis causa collocarant. An. 1447.7) 4. Quitantia soluti census a collegio Nazareth. Nota. Pagi huius collegii Postrzezín,8) Tataunowicze,9) Czakow10) nihil hic habent, Bastka11) vero reperitur num. 1 littera O. a) Následuje přeškrtnuté „Litterae Blasii Lupi, decani Omnium SS., testimoniales potestatem canonicatus." 1) Tvršice, Pop. str. 25. 2) 1378, nov. 25.; Archiv Nár. musea, odd. A — pergameny. 2) 1501, jan. 29.; MU II. 1, n. LXXXVIII; A 12/1, pag. 194. *) 1548, oct. 17.; A 12/1, pag. 216; Archiv Nár. musea — pap. 5) Cca 1498; tamže — pap. (výpis z desk zemských). 6) Tvršice, Pop. str. 25. 1) 1447, aug. 18.; Archiv Nár. musea, odd. A — pergameny. 3) Postřižín, Pop. str. 10. 2) Tatounovice, Pop. str. 246. 10) Čakov, Pop. str. 227. 11) Baštěk Bašt Malý, Pop. str. 242.

Strana 54
54 Antonín Haas: Collegium reginae Hedwigis sub litera P. 1. Erectio collegii reginae Poloniae, ad quam Wenceslai caesaris et Hed- wigis reginae diplomata respiciunt. Anno 1411.1) 2. Maiestales Wenceslai imp. insertae alio loco maiestalibus Hedvigis, reginae Poloniae. Anno 1397.2) 3. Hedwigis, regina Poloniae, ex consensu Wenceslai, regis Boëmiae, locat procurationes pro emenda domo et censibus 200 sexag. pro alendis in theologia aliquot Lithuanis. An. 1397. Insertae sunt literae consensus regis Wenceslai.3) 4. Instrumentum publicum, quo refertur et approbatur dispositio Crucis institoris circa collegium 12 pauperum Hedwigis, reginae Poloniae, sumptibus erectum tum in domo Hierusalem dicta constitutum, cuius census est 48 sexag., qui census quoties 4 sexag. augebitur, toties etiam persona collegio accedet. Praeesse huic collegio debet magister quispiam, cui separatim assignantur 8 sexag. hac tamen conditione, si litem aliquam collegium non habuerit, alias illae 8 sexag. in litis necessaria sunt impendendae. Ius patronatus obtinet dictus Crux cum suo filio, quibus mortuis devolvitur ad praedicatorem in Bethleem, in qua capella certis anni diebus praedicti pauperes vesperas et sacra cantare debebunt. Ultimo continentur quaedam statuta et collegiali- bus proposita. An. 1411.4) 5. Liber ex membrana statuta eiusdem collegii continens et reliqua quaerantur inter statuta reliquorum collegiorum. a) Nota. De pago Krymlow5) nihil esse. Variaeb) literae sub literis AA. 1. Venditio duorum macellorum cuidam Przibiconi iudici. 1401.6) 2. Literae super solutionem cuiusdam census duarum sexag. et mediae amissae, illae a capitulo Wissegradensi annullatae, hic autem insertae de novo confirmantur. 1412.7) 3. Literae venditionis domus cuiusdam ad templum scti Andreae Pragae factae per quendam Pesslinum Harrer Fritzkoni de Aegra. 1365.s) a) Slova „Liber“ až „collegiorum“ psána třetí rukou. b) Odtud píše vše již druhá ruka. 1) 1411, apr. 29.; Archiv Nár. musea, odd. A — pergameny. 2) 1397, jul. 20.; MU II. 1, n. XLI.; A 12/1, pag. 121. 3) 1397, nov. 10.; MU II. 1, n. XLII.; A 12/1, pag. 331. 4) 1411, apr. 29; MU II. 1, n. LXI.; A 12/1, pag. 428. Krymlov, Pop. str. 220. 1401, jun. 11; Archiv Nár. musea, odd. A — pergameny. 7) 1412, mart. 12.; tamže — perg. 3) 1365, mai 10.; tamže — perg. 5) s)

Strana 55
Archiv Karlovy university v Praze. 55 4. Reversales et protestatio cuiusdam civis Nürnbergensis, habiti in car- ceribus, de non facienda ultione. 1416.1) 5. Literae August. Luciani, episcopi Santuriensis, super proscriptione quadam. 1484.2) 6. Literae de censu annuo perducendo 2 sexag. ex domo quadam Bartho- lomaei cuidam Matthiae. 1413.3) 7. Census 1 sexag. ex domo Henczlikonis fistulatoris cuidam Cunssoni. 1400.*) 8. Bulla regis Wenceslai super venditione macellorum,a) quae devoluta sunt ad regem praefatum. 1399.5) 9. Testamentum, quo haeredem facit quaedam civis Pragensis virginem quandam Margaretham de Ostre ex Asse. 1434.6) 10. Literae obligatoriae de debito persolvendo 25 sexag. quibusdam civibus Pragensibus a magistro vinearum. 1380[!].7) 11. Bulla immunitatis et libertatis super bona cuiusdam Wenceslaib) de Mnich,c) data a rege Wenceslao. 1405.8) 12. Census diuturnusd) 1 sexag., solvendus a quodam Frantz sutore Pragensi aliis quibusdam civibus Pragensibus 1389.9) 13. Decisio cuiusdam litis de muro quodam domus prope Betlehem Pragae. 1414.10) 14. Literae venditionis cuiusdam agri, factae a Wankone cuidam Krztie- noni certis tamen dandis pensionibus annuatim et perpetue 1444.11) 15. Literae emancipationis m. Gasparis Ambrosii Hostieczki. 1607.12) 16. Literae natalium Gasparis Kowarz ex oppido Hosstki. 1603.13) 17. Bulla regis Wenceslai, qua datur potestas Hrubtzio Schönanger aedi- ficandi duo macella sine ullo censu. 1386.14) a) Následuje škrtnuté 1399. b) Škrtnuto, vedle dodatečně jinou rukou připsáno „Nicolai“. c) Následuje škrtnuté „facta“. d) Následuje škrtnuté „solvendus“. 1) 1416, jan. 23.; Archiv Nár. musea, odd. A — perg. 2) 1484, apr. 26.; MU 11. 1, n. LXXXVII. 3) 1413, mai 19.; Archiv. Nár. musea, odd. A — pergameny. 4) 1400, dec. 2.; tamže — perg. 5) 1399, mart. 13.; tamže — perg. 6) 1434, sept. 3.; tamže — perg. 7) 1389, febr. 23.; tamže — perg. 3) 1405, oct. 1.; tamže — perg. 3) 1389, mai 26.; tamže — perg. 10) 1414, sept. 17.; tamže — perg. 11) 1444, jun. 6.; tamže — perg. 12) 1607, mai 21.; tamže — perg. 13) 1603, febr. 17.; tamže — perg. 14) 1386, mai 2.; tamže — perg.

Strana 56
56 Antonín Haas: 18. Literae emancipationis m. Martini Bacchaczek post acceptum gradum magisterii. A. 1590.1) 19. Super censum annuum assecuratio domino m. Martino Cussoni per Marssum Dominicum Sram 4 sexag. grossorum Bohemicorum ex domo sua. A°. 1414.2) 20. Litterae natalium cuiusdam Georgii de Mezricz. 1599 [!].3) 21. Cautio debiti privatorum civium Parvae civitatis Pragensis 25 sexag. 1388.4) 22. Literae emancipationis m. Joannis Kormautt. 1585.5) 23. Literae natalium Procopii Piuoncae. 1604.6) 24. Testamentum et legatio dominae Margarethae Wolffingae, facta cui- dam Jacobo, capellano de Caplitz. A°. 1391.7) 25. Oppignoratio libri, qui dicitur Repertorium Berchorii. 1420.8) 26. De Martino Macheropoeo a Lipsia intercessoriae pro consequenda conditione, scriptae a domino Opperstorffio ad academiae rectorem.9) 27. Testamentum Procopii, plebani Planensis, cuius exemtores ordinan- tur academici officiales. 1483.10) 28. Literae citativaea) urbis Neostadensis in Austria super cuiusdam medici defuncti testamentob) et filia eiusdem. b) Ao. 1584. 29. Quitancia iudicis oppidi Brandeis de 20 sexag. acceptis iam et sibi per- solutis a coniugibus duobus et praeposito Maioris collegii Pragae. Anno 1579. 30. Instrumentum et testificatio cuiusdam notarii Pragensis super licentia papali et bulla data cuidame) Joanni ad quaedam officia. Ano. 1397.11) 31. Ferdinandus imperator bona duorum monasteriorum Carthusiensium et Cisterciensium donat et assignat Pragensibus civitatibus. 32. Literae ad rectorem academiae de quodam testamento muniendo authoritate Chrudimensium. 33. Literae decani et capituli Wissegradensis expostulatoriae de quodam censu super altare s. Petri ibidem. 34. Lis dirimitur de quodam censu privatorum. a) Následuje škrtnuté „super“. b) Připsáno dodatečně touž rukou. c) Následuje škrtnuté „data cuidam“. 1) 1590, febr. 24.; Archiv Nár. musea, odd. A — perg. 2) 1414, mart. 8.; tamže — perg. 3) 1509, nov. 27.; tamže — perg. 4) 1388, jan. 22.; tamže — perg. 5) 1585, nov. 21.; tamže — perg. *) 1604, febr. 2.; tamže — perg. 7) 1391, dec. 23.; tamže — perg. 3) 1420, nov. 28.; tamže — perg. *) 1407, apr. 20.; tamže — perg. 10) 1483, aug. 28.; A 12/1, pag. 118. 11) 1397, oct. 25.; Archiv. Nár. musea, odd. A — pergameny.

Strana 57
Archiv Karlovy university v Praze. 57 35. De censu cuiusdam privati.1) 36. Quitancia super persolutis pecuniis privatis. Sacellum Betlehem. Litera X.a) 1. Literae traditionis sacelli Betlehem, factae per academicos dominis statibus sectae piccharditarum praedicante Cyro. Anno 1612.2) 2. Literae duorum regentum cum authoritate Pragensis civitatis, quibus restituuntur duae vineae et quaedam alia sacello Betlechem daturque potestas repetendi omnia, quae erant quorumque modo amissa bona. A°. 1442.3) 3. Fundatiob) capellae Betlehem et census annuus ac perpetuus 9 sexag. ex villa Przirow 1) pertinente ad Pardubitz aut ex bonis aliis circa Pardubitze). Vult ibi fundator, ut Bohemicae ibi fiant conciones temporibus alias consuetis, ius patronatus relinquitur academiae Carolinae etc., quae ibidem ponuntur. Fundator est Joannes de Mülheim. A. 1391. 4. Electio praedicatoris et assignatio pro eodem reddituum annuorum 9 sexag. per Joannem de Mülheim fundatorem et haeredes in perpetuum solvendorum ex pago seu villa Przierow2) vel ex aliis bonis ad Pardubitz et diversis villis. 1391.5) 5. Definitio et decisio cuiusdam litis de censu 3 sexag. pro sacello Betle- hem. Ao. 1413.6) 6. De censu 5 sexag. pro sacello Betlehem super villa Branik.7) 1420.8) 7. Literae donationis et conventionis super area domini Crux, quam dedit pro aedificio Betlehem et quae sibi suisque reservet iura.9) 8. Bulla et confirmatio super fundatione et sacello Betlehem Gre- gorii XII.10) 9. Datur potestas a fundatore domino Cruce, ut aedificet altare in Bet- lehem et alat unum praedicatorem ibidem. 1391.11) 10. Bulla indulgentiarum vicarii archiepiscopi Pragensis, qua concedit a) Následuje škrtnuté „Varia circa traditionem academiae. Litera S“. b) Následuje škrtnuté „villae“. c) Slova „aut“ až „Pardubitz“ připsána později touže rukou. 1) 1445, jul. 5.; tamže — perg. 2) 1612, mart. 7.; ruk. archivu Nár. musea, f. 190 — universita, fol. 165 pv—169 pv. 2) 1442, sept. 19.; Archiv Nár. musea, odd. A — pergameny. 4) Přerov; Pop. str. 240. 5) 1391, mai 24.; MU II. 1, n. XXV.; A 12/1, pag. 398. s) 1413, mart. 1.; MU II. 1, n. LXV.; A 12/1, pag. 443. 7) Braník; Pop. str. 244. 3) 1420, mart. 6.; Archiv Národního musea, odd. A — pergameny; A 12/1, pag. 455. 3) 1391, mai 22.; A 12/1, pag. 412. 10) 1408, mai 15.; MU II. 1, n. LVIII.; A 12/1, p. 62. 11) 1391, jul. 8.; MU II. 1. n. XXVIII.; A 12/1, p. 416.

Strana 58
58 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 23. 24. Antonín Haas: singulis diebus visitantibus sacellum Betlehem unumque Pater et Ave ibidem orantibus XL dierum indulgentias. 1394.!) Census auctus 8 sexag. pro altari s. Margarethae in Betlehem per domi- num Crucem institorem. 1396.2) Wenceslaus rex ratam habet donationem areae pro templo extruendo Betlehem et aedificio praedicatoris, factam a Cruce cive Pragensi. 1391.3) Bulla confirmationis Wenceslai regis super fundacione Betlehem. 1391.4) NB. Et est haec bulla denuo inscripta in tabulas regni anno 1547. Testimonium et authoritas civium Pragensium super area Betlehe- mitica. 1392.5) Confirmatio et bulla archiepiscopi Pragensis super fundatione capellae Betlehemiticae. 1391.9) Investitura praedieatoris in Betlehem. Ao. 1402.7) Census unius et mediae sexag. perpetuus cum.) Census annuus ex molendino sub domo cuiusdam balneatoris, dandus pro clericis Betlehemiticis. A. 1401.5) Investitura sacerdotis in Betlehem 1391.*) Instrumentum publicum, quo refertur arbitri inter plebanum ss. Phi- lippi et Jacobi et procuratorem capellae Betlehem pronunciacio de proventibus quibusdam ab utroque participandis. A 1403.!9) Instrumentum pro donacione domus domini Crucis ad capellam Betlehemiticam. Ao. 1401. Literae antiquae, descriptae denuo ao. 1595 ex tabulis regni, de annuo et perpetuo censu 6 sexag. dando capellano in Betlehem. Conventionis transcriptum ex tabulis regni cum capitulo Pragensi de quibusdam campis et pratis, quae sibi usurpabat capitulum Pra- gense. Anno 1605.b) Instrumentum seu copia literarum regis Bohemiae super fundatione capellae Betlehem. 1401.!!) Variae actiones, supplicationes etc. supra Betlehem inter et ad do- a) Slova ,,Census‘ aż ,cum'' &krtnuta. b) Slova „Conventionis'* aż ,,1605'* Skrtnuta. 1) 1394, oet. 25.; MU II. 1, n. XXXIV. ; A 12/1, p. 319. 2) 1396, jan. 8.; MU II. 1, n. XXXV.; A 12/1, p. 420. 3) 1391, sept. 2.; MU H. 1, n. XXIX.; A 12/1, p. 107. *) 1391, sept. 13. ; MU Il. 1, n. XXX; A 12/1, p. 110. 5) 1392, jul. 6; MU II. 1, n. XXXII.; A 12/1, pag. 418. *) 1391, jun. 27.; MU II. 1, n. XXVI.; A 12/1, pag. 384. 7) 1402, mart. 14.; MU II. 1, n. L.; A 12/1, pag. 410. 3) 1401, jan. 3.; MU II. 1, n. XLVIII.; A 12/1, pag. 321. 9) 1391, jul. 5..; MU Il. 1, n. XXVII. 10) 1403, apr. 1. ; MU II; 1, n. Lll. 11) 1401, mart. 12.; MU II. 1, n. XLIX. 

Strana 59
Archiv Karlovy university v Praze. 59 minos magistros academiae, dominos proceres regni et cives Pra- genses etc. circa annos 1572 etc., 1594 etc. 25. Confirmationes super praedicatoribus introductis in Betlehem. 1590. 26. Petunt academici executionem cuiusdam testamenti nomine capellae Betlehem. Ao. 1607. 27. Exemplar literarum fundationis capellae Betlehem scriptarum 1391.a) 28. Quitancia, in qua fatetur Martinus Kautsky se accepisse 200 sexag. ab academicis pro reficiendis tectis Betlehem; vult reddere rationem, sed videtur nondum fecisse. 1609. 29. Conventio inter academicos et Cyrum calvinistam de Betlehemica ca- pella. 1609.1) 30. Duo inventaria seu indices rerum, quae inveniebantur in Betlehem. Anno 1590 et 1594.2) 31. Proventus antiqui capellae Betlehem. 32. Quitanciae variae de Betlehem. 33. Registrum Adami Daczicky, ubi collegio Carolino unum scyphum ar- genteum, sacello Betlehem 10 sexag. et quaedam alia legat. Sacellum Corporis Christi. Lit. V. 1. Literae fundacionis cum 40 sigillis sacelli in honorem Corporis Christi, B. V. et ss. Felicis et Adaucti et ad servandas sanas illas reliquias, factae per quosdam Jessco Oczass de Zasada, Zdimirus[!] de Sedleze, Buzek de Herolticz, principales capitaneos fraternitatis societatis cum signo circuli et malleo pendente in medio suo et totius societatis no- mine, disponentes pro tribus ministris seu sacerdotibus ibidem cen- sum, sed in aliis forte literis numerus additur. 1382.3) 2. Bulla Bonifacii IX. papae, qua confirmatur fundacio sacelli Corporis Christi; quarta pars donationum et offertorii ad ulteriorem litis deci- sionem parocho conceditur etc.4) 3. Bulla Bonifacii papae de indulgentiis trium annorum et totidem qua- dragesimarum, quas concedit visitantibus certis temporibus capellam Corporis Christi.5) 4. Bulla Bonifacii declaratoria, qua vult, ut donationis factae sacello Cor- poris Christi tam tres partes quam etiam quarta pars (quamvis eam rectori praedictae capellae seu parocho in aliis ad tempus conceperit) soli fabricae augendae et conservandae capiatur et servetur.8) a) Na okraji třetí rukou připsáno: „Extat in libro in folio inscriptum.“ 1) 1609, dec. 4.; ruk. archivu Nár. musea v Praze, f. 190 — universita, f. 261 pv—262 pv. 2) 1590, oct. 25.; A 12/2, pag. 137. 2) 1382, apr. 1.; MU II. 1, XIV.; A 12/1, pag. 357. 4) 1397, jan. 22.; MU II. 1, n. XXXVIII.; A 12/1, pag. 45. 5) 1397, nov. 11.; MU II. 1, n. XLIII.; A 12/1, pag. 55. 5) 1397, dec. 9.; MU II. 1, n. XLIV.; A 12/1, pag. 57.

Strana 60
60 Antonín Haas: 5. Census quidam pendendus rectori capellae Corporis Christi a cive quodam Pragensi. 1394.1) 6. Instrumentum notarii, quo testatur parochum capellae Corporis Christi recusasse recipere quartam partem oblationum. 1400.2) 7. Instrumentum et testimonium notarii de non accepta quarta parte offertorii in capella Corporis Christi a plebano. 1494.3) 8. Ordinaciones quaedam seu puncta pro sacello Corporis Christi, scripta per magistros universitatis.4) 9. Instrumentum testificationis notarii super fundatione et reliquiis sa- celli Corporis Christi. 10. Literae plebani, quibus testatur se accepisse 4 sexag. a rectore studii Pragensis proa) administratione unius anni in sacello Corporis Christi. Ao. 1603. 11. Testantur tabulae regni de censu solvendo annuo 5 sexag. ex villa pagi Dieczany5) ad collegium Carolinum pro plebano Corporis Christi. Ao. 14656.)b) 12. Instrumentum notarii, testans sacellum Corporis Christi tradi legitime collegio Carolino cum omnibus accidentibus. 1403.7) 13. Veteres quaedam et lacerae valde chartulae, ex quibus tamen utcum- que colligere licet census annuos ex certis locis pro capella Corporis Christi.8) 14. Assecurantur academici de capella Corporis Christi. Ao. 1616.e) 15. Bulla Wenceslai regis, qua potestas fit collegiatis universitatis coë- mendi census pro beneficiis in capella Corporis Christi erigendis. In quibus beneficiis rex sibi ius patronatus reservat. Ao. 1406.9) Varia de Joanne Huss et eius haeresi. Lit. Z. 1. Instrumentum publicum protestationis Huss coram rectore et colle- giatis academiae anno 1411 confectum; inserta verbatim scheda, quam coram iisdem legit.10) a) Následuje škrtnuté „nomine“. b) Jinou rukou na okraji připsáno: „habetur in tabulis regni“. c) Na okraji jinou rukou připsáno: „habetur in libro cautionum inscriptum.“ 1) 1394, jun. 27.; Archiv Nár. musea, odd. A — pergameny. 2) Správně 1403, oct. 28.; MU II. 1, n. LIV.; A 12/2, pag. 109. 2) A 12/1, pag. 364 s datem 1399, mart. 15. 4) A 12/2, pag. 140 bez udání dne i roku. 5) V A 12/1, pag. 380 Svinčany (Pop. str. 165) místo Děčany (Pop. str. 46). 6) Archiv Nár. Musea — pap. — A 12/1, pag. 380 s datem 1490, febr. 23; datum vkladu do desk 1509, jan. 11. 7) 1403, jun. 28.; MU II. 1, n. LIII.; A 12/1, p. 368 et 373 (opsáno dvakráte, asi dva originály). s) 1407—1413; Nováček, č. 13, str. 27. ") 1406, oct. 8.; MU II. 1, n. LVI.; A 12/1, pag. 133 10) 1411, sept. 1.; MU II. 1, n. LXIV.; A 12/1, pag. 643.

Strana 61
Archiv Karlovy university v Praze. 61 2. N. B. Publicum universitatis Carolinae pro usu utriusque speciei intro- ducendo ac firmando monimentum, quo sine dubio in praeceps acti sunt missi Bohemi etc. Anno. 1417.1) 3. Instrumentum publicum, quo refertur conclusio academicorum de non comburendis libris Wickleffi, facta anno 1410 ad instantiam procura- toris Hussii. Anno. 1414.2) 4. Instrumentum publicum, quo refertur protestatio in ab archiepiscopo Pragensi prohibita m. Matthiae. 1408.3) 5. Instrumentum, quo promittunt nomine universitatis ac Joannis Huss et archiepiscopi Sbinkonis etc. 6. Instrumentum, quo promittunt nomine universitatis, Joannis Huss, ar- chiepiscopi Sbinconis etc. fore se contentosa) iudicio arbitrorum, quod latum est super dissidiis Hussii et cleri omni appellatione postposita. Anno 1411.4) Litterae baronum et nobilium Bohemiae ad barones et nobiles Bohe- mos Constantiae in concilio cum Sigismundo imperatore constitutos, quibus expostulant de violata Hussio fide salvi conductus et de eius- dem incarceratione petuntque ipsum opera popularium suorum libe- rorum. Anno 1415.5) 8. Dispensatio Gregorii papae pro Georgio Blattnensi, ante Hussitae[!] nunc vero reverso, et ordines petente. Anno M. D. LXXIX. 9. Testimonium burgravii Pragensis et aliorum dominorum, quo et nun- ciant Sigismundo imperatori Conradum archiepiscopum in suo con- sensu dixisse nullius haeresis reum esse Huss; rogantque, ut impe- rator procuret Hussio facultatem sua exponendi.6) 10. Pronunciacio seu sententia principum de controversia inter archie- piscopum et rectorem ac Hussium, magistrum universitatis Pragensis Bohemice. Anno 1411.7) 11. Instrumentum publicum de libris Wickleffii.8) 12. Literae pseudopapae Felicis in Basileensi concilio electi, ubi offert suam operam universitati Pragensi pro bono et utili regni Bohemiae. Anno 1441.9) 13. Synodus Basileensis infecto schismate electum a se Felicem pseu- 7. a) Následuje škrtnuté „arbi“. 1) 1417, mart. 10.; MU II. 1, n. LXXI.; A 12/1, pag. 668. 2) 1414, sept. 18.; A 12/1, pag. 629. 3) 1408, mai 14.; MU II. 1, n. LVII; A 12/1, pag. 618. 4) 1411, jul. 3.; MU 11. 1, n. LXII; A 12/1, pag. 634. 5) 1415, mai 12.; MU II. 1, n. LXX.; A 12/1, pag. 661. 6) 1414, oct. 7.; MU II. 1, n. LXIX.; A 12/1, pag. 659. 7) 1411, jul. 6.; MU II. 1, n. LXIII.; A 12/1, pag. 653. s) 1410, nov. 25.; MU II. 1, n. LIX.; A 12/1, pag. 624. *) 1441, jun. 25.; MU II. 1, n. LXXX.; A 12/1, pag. 674.

Strana 62
62 Antonín Haas: dopapae[!] contra Eugenium IV. intimat et commendat universitati Pragensi. Anno 1441.1) Investiturae et varia sub lit. Y. 1. Copia literarum archiepiscopi Pragensis, quibus potestatem facit transferendi censum quendam ad altare s. Spiritus et s. Bartholo- maei Budnicii ad s. Nicolai pertinentem ex pago quodam in aliam aliquam civitatem vel locum.2) 2. Testamentum cuiusdam Hosticonis molendinatoris, quo legat ad di- versa monasteria Pragae per 2 sexag. etc. 1388.3) 3. Literae decani Wissegradensis, approbantes venditionem domus cen- sualis decanatus Wissegradensis. Census est mediae sexagenae gros- sorum. 1399.4) 4. Bietka quaedam promittit debitum 3 sexag. domino Alssoni. 1417. 5. Census annuus in villa Betzowicze 5) pro altari sanctae Mariae Mag dalenae in castro Pragensi. 6. Promotio m. Galli ad altare s. Mariae Magdalenae. 7. Indulgentiae adiuvantibus reaedificationem ecclesiae Brixiensis con- cessae.6) 8. Promotio m. Cristani ad altare s. Wenceslai ad d. Stephanum. 1393.7) 9. Testamentum quoddam cuiusdam cuidam. 10. Inquirit vicarius archiepiscopi in mores m. Cristani, antequam bene- ficium acquirat ad s. Stephanum pro altari. 11. Joanni altaristae resignacio villae Bierzowitz8) ad altare sanctae Mariae Magdalenae in castro Pragensi.") 12. Literae super altari et commutatione altarium ad d. Stephanum. 1414.10) 13. Literae custodis ecclesiae Wissegradensis, quibus approbat censum quendam mediae sexagenae pertinentem ad ministrum ecclesiae Wissegradensis. 1412.11) 14. Literae vicarii archiepiscopi Pragensis de pensione ex altaribus in ecclesia Wissegradensi. 15. Descriptio cuiusdam pulcherrimae crucis, ignotum ubi aut cuius. 1480. 1) 1441, jun. 24.; MU II. 1, n. LXXIX ; A 12/1, pag. 676. 2) 1572, jun. 6.; A 12/1, pag. 299. 2) 1388, mart. 8.; Archiv Národního musea, odd. A — perg. 4) 1399, jun. 10.; tamže — perg. 5) Beřovice, Pop. str. 7. 6) 1517; Archiv Nár. musea, odd. A — pergameny. 7) 1393, maii 21.; tamže — perg. 3) Beřovice, Pop. str. 7. 2) 1398, jun. 23; Archiv Nár. musea. odd. A — pergameny. 10) 1414, mart. 27.; tamže — perg. 11) 1412, sept. 13.; tamže — perg.

Strana 63
Archiv Karlovy university v Praze. 63 16. Literae decani Wissegradensis, quibus ratum facit censum 2 sexag. m. Martino super bona Nicolai de Psinecz.1) 17. Literae,a) quibus a iuratis Kutnensibus confirmatur donatio seu fundatio altaris (Domine, quo vadis?) in Wissegrad 10 sexag. 1399.2) 18. Vicarius archiepiscopi inquirit in vitam Joannis de Mülberg, futuri altaristae ad d. Stephanum. 1383. 19. Literae Joannis, archiepiscopi Pragensis, quibus confirmat dotationem altaris Omnium SS, in aede s. Castuli, quae est 7 sexag. in obligatione trium missarum singulis hebdomadis. 1375.3) 20. Instrumentum civium Pragensium de quodam censu unius marcae annuatim monialibus s. Magdalenae persolvendo. 21. Literae, quibus capitulum Wissegradense ratam facit dotationem al- taris s. Petri ibi, quae est 10 sexag. facta a Petro de Peyska.4) 22. Investitura Joannis clerici ad altare s. Mariae Magdalenae in ecclesia Pragensi.5) 23. Literae custodis Wissegradensis, quibus approbat censum quendam mediae sexagenae, pertinentem ad ministrum ecclesiae Wissegra- densis. A. 1412. 24. Confirmatio census 3 sexag. in vinea dicta Clin ad altare s. Petri in Wissegrad pertinentis, facta a senatu Antiquae Pragae. 25. Instrumentum super censum 3 sexag. ad ecclesiam s. Aegidii perti- nente!!] cum obligatione anniversiorum et missarum. 1408.6) 26. Publicum instrumentum ad altare s. Wenceslaib) in Wissegrad, ad quod investitus est patriarcha Antiochenus.7) 27. Bulla Bonifaccii pappae de resignatione cuiusdam beneficii ad altare S. Magdalenae.8) 28. Appellatio ad sedem apostolicam ab officialis Pragensis sententia definita.9) 29. Tenor apostolicarum literarum promotionis Nicolai de Prachatitz, cle- rici Pragensis diecoesis, super beneficiis ecclesiasticis.10) 30. Condiciones, quibus vinea Klyn ad altare s. Petri in Wissegrad per- tinens censui permissa. 31. Instrumentum procuratorium resignationis canonicatus capellae Om- a) Následuje škrtnuté „cen“. b) Následuje škrtnuté „ad quem“. 1) 1419, jul. 13.; Archiv Nár. musea, odd. A — perg. 2) 1399, apr. 30.; tamže — perg. 2) 1375, s. d.; tamže — perg. 4) 1397, nov. 10.; tamže — perg. 5) 1403, jul. 7.; tamže — perg. *) 1408, oct. 28.; tamže — perg. 7) 1399, apr. 25.; tamže — perg. s) 1397, apr. 7.; tamže — perg. 2) 1418, sept. 7.; tamže — perg. 10) 1410, dec. 9.; tamže — perg.

Strana 64
64 Antonín Haas: nium SS. a quodam m. Joanne religiosum statum ingresso confectum. 1387.1) 32. Causa super ecclesia parochiali in Lyten2) Pragensis diecoesis et habetur descriptum e tabulis regni et intromissio cum camerario in Lyten. 1404.3) 33. Investitura ad altarea) ad d. Stephanum. 34. Literae missoriae Wenceslai Widemanni. 35. Testimonium Joannis Lorichii Cisterciensis. Varia circa tradicionem academiae Carolinae sub litera S. 1. Syngrapha debiti 500 sexag. cuiusdam Joannis de Prosecz, quo debito obligatus est ad solvendum censum annuum rectori universitatis etc. Exscripta ex tabulis regni. Anno 1606. 2. Conventio cum dominis civibus Novae Pragae 1591 de agro ad pagum Michle. 3. Exemplar literarum, quibus imperator confirmat et ratum facit testa- mento legatam domum a Bartholomaeo Wodnanski collegio Carolino, quae dicitur Stietski. 1596. Habetur exemplar in libro cautionum in folio.b) 4. Consignatio debitorum, quae a quibusdam civitatibus debentur adhuc academiae. Ab anno 1622. 5. Testimonium (vidimus) Kuttnensium super quasdam literas academiae veteres.4) 6. Conventio inter rev. patrem Sidecium et dominumc) Stiastni super villa in pago Drahelczic collegii Carolini. Anno 1623. 7. Supplex libellus ad rectorem academiae Carolo-Ferdinandeae. 8. Architectorum et caementariorum Pragensium relatio de domo No- ziczkowicz ad rectorem etc. academiae. 1619. 9. Confirmatio Corvini, praedicatoris haeretici, pro sacello Corporis Christi, facta per academicos. 1614. 10. Exemplar literarum principis de Lichtenstein, quibus mandat, ut p. rectori Societatis lesu tradantur inventaria etc. 1622. 11. Syngrapha Callyxti Benedicti. 12. Quitancia academicorum ad s. Aegidium de accepto censu. 1618. 13. Commissio de tradenda academia Societati Iesu, facta per dominum Lichtenstein. a) Následuje škrtnuté „d. Stephani“. b) „Habetur“ až ;in folio“ připsáno třetí rukou. c) Náleduje škrtnuté „Štiass“. 1) 1387, aug. 16.; MU II. 1, n. XXI. 2) Liteň, Pop. str. 249. 2). 1404, sept. 20.; Archiv Nár. musea, odd. A — pergameny. 4) 1456; Archiv Nár. musea, orig. pap.

Strana 65
Archiv Karlovy university v Praze. 65 14. Literae commissariorum ad Lichtenstein, ubi excusant, quod non a inquisiverint census collegii Carolini. 15. Relatio et supplicatio cuiusdam dominae Dorotheae super domo collegio Carolino contigua. Olim „u Nožičků“ vocabatur, ut in literis veteribus. 16. Eiusdem feminae petitio, quod in eadem domo aliquam vim (ut ipsa dicit) exercuerit noster oeconomus sive capitaneus. 17. Relatio cuiusdam Ioannis Straka de quodam debito 31 sexag. ad p. Sidecium. 18. Decretum de Lichtenstein, ne equites quidam venire audeant in pagum Michale. 19. Quitancia scribae de acceptis 100 sexag. a statibus Bohemicis super capella Betlehem.b) 19. Supplex libellus pupilli cuiusdam in pago Michle de sua haereditate neglecta. 20. Charta cum sigillo, sed ubi nec ulla litera scripta. 21. Quitancia universitatis de accepto censu ex Nova civitate Pragensi. 1618. 22. Litera quaedam ad patrem Sidecium. Quitanciae de contributionibus sub litera R. 1. Quitancia super contributionibus ab academia solutis ob 7 homi- nes in districtu Podiebrathensi. Anno 1596-97-98-99-1600-1-2-3. 2. Quitancia super contributionibus ab academia solutis pro 16 subditis in districtu Litomericensi ab anno 1506 usque ad annum 1607. 3. Quitancia super contributionibus solutis pro 72 subditis in districtu Kaurimensi. Anno 1595-6 . 7. 8 . 9—600 .1 . 2. 3. 4. 4. Quitancia super contributionibus pro 17 subditis in districtu Bechi- nensi usque ad annum 1606. 5. Quitancia super contributionibus solutis pro 8 subditis in districtu Ziatecensi usque [ad] annum 1606. 6. Quitancia super contributionibus solutis pro 8 subditis in districtu Boleslaviensi usque ad annum 1606. 7. Quitancia super contributionibus ab academia solutis pro 26 subditis in districtu Slanensi usque ad annum 1603. 8. Quitancia contributionis solitae ab academia usque ad annum 1595. 9. Quitanciae anni 1598-1604-1603 etc.c) Deestd) totum R(egistrum) frustra osservatum. 1. Quaedam separationem universitatis concernentia etc.e) a) Následuje škrtnuté „fecerint“. b) Slova „Quitancia“ až „Betlehem“ škrtnuta. c) Celý tento odstavec přeškrtnut až k č. 9. d) Slova „Deest“ až „osservatum“ připsána třetí rukou. e) Připsáno jinou rukou.

Strana 66
66 Antonín Haas: Cautiones super varia. Litera T. 1. Testamentum cuiusdam professoris universitatis Ioannis Matthiae a Sudetis, ubi legat omnia sua cuidam fratri suo Wenceslao Matthiass.1) 2. Transcriptum testamenti domini Wratislai legantis 100 fl. Carolinae 1623.a) 3. Cautio senatus Pisecensis super 700 fl.b) academiae. 4. Cautio super 100 florenos academiae debitos ab Annac) Bohutska ex Aventino 1605. Istud debitum repelli non potest amplius, quia est mortua, haeredes nil habent.d) 5. Cautio super 600 fl.e) a domino Waltero legatis et dominis Piscen- sibus concessis. 6. Cautio civitatis Wodnanensis super 800 sexag.f) academiae. 1614. 7. Cautio aedituorum et praefectorum templi d. Aegidii super 200 et 50 sexag. Anno 1618. 8. Eadem eorundem super 100 sexag. ut supra. Collegium Rzeckonis Q literis.g) 1. Alberti caesaris confirmatio super donatione villae Dolanky2) ad collegium Reczkoniense. 1438.3) 2. Literae fundationis Joannis Reczkonis. Fundat collegium pro 12 iuve- nibus Bohemis clericis sub utraque, qui modulentur ad s. Stephanum Minorem. Directionem plenam relinquit magistris Carolini. Donat villas Dolanki et Michle.4) Anno 1438.5) 3. Literae magistrorum universitatis, quibus acceptant pro se et posteris fundationem collegii Rzeczkonis. 1438.6) 4. Bulla Sigismundi caesaris, qua pagus Michle oppignoratur pro 400 sexag. Reczkoni sub ea conditione, ut fas sit regibus Bohemiae eundem redimere quandocunque. 1436.7) 5. Bulla Georgii Podiebradii regis, qua pagum Michle locupletat 600 sexag. resoluto iam ad collegiatos universitatis. 1466.8) a) Na okraji připsáno třetí rukou; „Hoc solutum, ut habetur in libro in folio.“ b) Přepsáno z původních sexag. c) Následuje škrtnuté „M“. d) „Istud“ až „nil habent“ připsáno třetí rukou. e) Přepsáno z původních sexag. f) Přepsáno z původních ss. g) Následuje škrtnuté „nationis Boëmiae“. 1) 1613; Archiv Nár. musea, orig. pap. 2) Dolany, Pop. str. 237. 3) 1438, sept. 18.; MU II. 1, n. X. 4) Michle, Pop. str. 245. 5) 1438, nov. 4.; ins. in MU II. 1, n. LXXV; archiv Nár. musea, odd. A — pergameny. 8) 1438; nov. 14.; MU II. 1, n. LXXV. 7) 1436, sept. 10.; MU II. 1, n. LXXII; A 12/1, pag. 162. 3) 1466 oct. 17.; MU II. 1, n. LXXXIV; A 12/1, pag. 173.

Strana 67
Archiv Karlovy university v Praze. 67 6. Literae magistrorum collegii, quibus translationem domus nationis Boëmorum ad domum Reczkonis factam et gubernationem a funda- tore immutatam suscipiunt et approbant. 1439.1) 7. Literae venditionis cuisdam molae in Michlae, quam Vitus Gratz cui- dam Joanni Krall vendit. 1563.2) 8. Testamentum Reczkonis, ubi circa fundationem suam iterum aliter disponit nimirum, ut soli testamentarii ipsius et inter eos praecipue Joannes Przibram plenam habeant potestatem collegii domus natio- nis Bohemorum post mortem suam in domum suam transferendi et gubernandi. 1439.3) 9. Literae Reczkonis, quibus translatum collegium nationis Bohemorum ad domum suam non solum directorum, sed et testamentariorum quoque gubernationi committit. 1439.4) 10. Testamentum cuiusdam Dorotheae, cuius testamentarius fit Reczek. 1425. 11. Testimonium senatus Antiquae Pragae de domo Catharinae, uxoris Reczkonis, eidem post mortem suam pleno iure legatae. 1398. 12. Decisio litis, quam Reczek cum vicino suo habuit circa murum quen- dam et cloacam ibidem. 1409. 13. Concessio mille sex. trabium, facta Reczkoni a senatu Veteris urbis. 1418. 14. Testimonium senatus Veteris urbis de donatione bonorum Nicolai de Logowicz, facta Reczkoni. 1432. 15. Testimonium Pragensium de redempto censu unius sexagenae grosso- rum a Reczkone, quam super domum suam habebant duo quidam cives. 1411. 16. Testimonium Veteris urbis de redempto censu 2 sexag. et mediae super domo sua et uxoris Reczkonis. 1411. 17. Testimonium de villa Chocholki a Dionysio molitore cuidam Vito Graz et posteris donata. 1562.5) 18. Testamentum cuiusdam viduae Elizabethae. 1420. Nihil ad rem. 19. Approbatio testamenti Reczkonis circa collegium Bohemorum ab ipso erectum, facta a senatu Veteris urbis. 1439.6) 20. Traditio villae Chocholki, facta per Martham Strnadova Nicolao Raur- moster. 1555.7) 21. Testamentum Joannis Kukla, ubi testamentarius fit Joannes Reczek 1426. 1) 1439, nov. 27.; MU II. 1, n. LXXVIII. 2) 1563, aug. 29.; Archiv Nár. musea, odd. A — perg. 3) 1439, oct. 28.; MU II. 1, n. LXXVI. 4) 1439, nov. 20.; MU II. 1, n. LXXVII. 5) 1562, dec. 10.; Archiv Nár. musea, odd. A — pergameny. 6) 1439, nov. 5.; tamže — perg. 1) Správně 1553, jul. 21.: tamže — perg.

Strana 68
68 Antonín Haas: Archiv Karlovy university v Praze. 22. Testamentum quoddam, cuius executor itidem Reczko. 1439. Nihil utrumque ad rem.1) a) 23. Bulla Wladislai regis de pago Michle, cuius potestatem revocat et re- format sibi ac suis posteris regibus et ecclesiasticis personis ex Wisse- grad, quorum pagus olim fuerat. 1502.2) 24. Instrumentum causae inter magistros collegii Carolini et nationis Bo- hemorum de magistro Conrado. 25. Binae copiae literarum ad collegium Reczkonis. In altera est decisio litis super rebus relictis cuiusdam subditi in pago Michle. In altera est confirmatio, quod quidam Beneda iniit pactum cum abbate Ostroviensi super quibusdam pagis etc.3) 26. Lites variae inter directores collegii Reczkonis et Cuttenum, senatum Pragensem etc. ob pecuniam Michlensem, devolutam per mortem sub- diti Michlensis ad collegium Reczkonis.4) 27. Quitancia m. Bachaczek. 28. Copia literarum Wladislai regis ad universitatem et directores Reczko- nienses super lite de non habito ad s. Stephanum Minorem sacerdote nec rebus divinis iuxta fundationem Reczkonis.5) 29. Decisio litis inter collegiatos Carolini et cives duos ratione rerum, relictarum a subdito quodam in pago Michale. 30. Autographum literarum Wladislai regis ad directores collegii Bohe- morum super lite, quam cum parochianis d. Stephani Minoris habebant. 31. Literae sponsalium inter duos subditos pagi Michle. 32. Domini Kaurzimenses 500 sexag. Reconis [!] collegio debent. 33. Super 500 civitas Novae Pragae collegio eidem. 34. Instructio Rudolphi imperatoris facta pro consistorio Inferiori Pra- gensi.b) 35. Census civium Pragensium de pago Dolani a quadam vidua relicto c) ad pios usus et Reczkoni testamentario comisso, ut is pagus ad collegium Bohemicae nationis applicetur. 1438.s) 36. Quitancia soluti census a collegio Reczkonis. 1602. 37. Apocha sancti Stephani 1603 termini s. Georgii ex collegio Reczkonis a) Na originální listině rubní poznámka „Nihil ad collegium Rejckow“. b) Slova „Instructio“ až „Pragensi“ škrtnuta. c) Následuje škrtnuté „et“. 1) 1439, sept. 4.; tamže — perg. 2) 1502, apr. 22.; MU II. 1, n. LXXXIX; A 12/1, pag. 199. 2) 1601, jan. 25.; Archiv Nár. musea, orig. pap. 4) 1542, nov. 22.; tamže — pap. 5) 1498, febr. 4; tamže — perg. 6) 1438, aug. 5.; tamže — perg.