výsledkem delšího asi vyjednávání, při němž město se neohlíželo pouze na vévodu rakouského, nýbrž i na smýšlení moravského panstva. I jest možno se dohadovati, že ani na sjezdě brněnském nebylo ku poddání se Korybutovi příliš mnoho ochoty, jak ostatně napovídá i Dvořák,1 dle něhož asi značná část moravské šlechty a měst zůstala při Zikmundovi. Druhou neznámou, nebo méně známou zprávou o Moravě v roce 1422 čerpáme z podzimu. Týká se vedení každodenní války uložené kurfiřtům2 od císaře Zikmunda. Na rozkaz císařův přitrhli míšenští k Mostu, kde se s nimi spojili Slezané a šestiměstští (7. října). Lužičany vedl Jindřich či Rampold kníže hlohovský, jenž táhl do Čech přes Moravu. Vojsko Rampoldovo přitáhlo k Mor. Třebové, náležející tehdy Bočkovi staršímu z Kunštátu. Když se přiblížilo k městu, tedy třebovský purkrabí Hanuš Švarc vyjel mu vstříc a nabídnul Rampoldovi hrad pod pod- mínkou svobodného odchodu se všemi věcmi. Rampold jeho nabídku přijal a biskup vratislavský Konrád, jakožto nejvyšší hejtman slezských vojsk přejal město. Švarc nad to se ještě zaručil, že čtyry dny po svém odchodu z hradu nebude táhnoucímu vojsku nikterak škoditi. Víme, že společná výprava do kraje mosteckého skončila žalostně. K tomu lze ještě podotknouti: Dle Tomka3 odtáhli Slezané a Lužičané za hranice již někdy 18. října, zatím co listina o vzdání se Mor. Třebové nás zpravující jest vystavena Rampoldem dne 8. prosince v Jihlavě.4 Listinu tu zpečetili páni, o nichž vystavitel výslovně praví, že přijeli k němu „na pole před svrchupsanú Moravskú Třebovú“ se zprávou o ujednaném vzdání se hradu. Jsou to: Biskup vratislavský Konrád, Albrecht z Koldic, Bernard Pyrek, rytíř Gersdorf a Durink. Datum i jména svědků nám dokazují, že Slezané a Lužičané netáhli od Mostu ze země pryč, nýbrž že se odebrali na Moravu. Z dalších událostí moravských až dosud málo známých zajímají nás boje v roce 1426 vedené. Dvořák ve svých dějinách Moravy připomíná pouze dobytí kláštera dolanského, načež hned přechází k společné výpravě Zikmun- dově a Albrechtově k Třebíči. Zprávy dochované v archivě jihlavském, zno- jemském a vídeňském osvětlují až dosud velmi neúplně známé události mo- ravské roku 1426. Poučujíť nás o tom, co obležení Třebíče předcházelo, jaký byl asi průběh tažení a co po něm následovalo. Znojemské lozunky předvádějí počátek roku 1426 jako velmi bouřlivý. Město se účastnilo netoliko pomocného tažení s olomuckými proti dobytému klášteru dolanskému (znojemští tam protrávili osm neděl),5 nýbrž měli co 1 U. m. 2 Tomek, Dějiny válek husitských, str. 258 a Bezold, König Sigmund u. die Reichs- kriege, str. 111. 3 U. d., str. 260. 4 Zem. arch. mor. Nová sbírka, M. Třebová. Kopie orig. nár. musea v Praze. Viz list. z 8. pros. 1422. 5 Arch. města Znojma, Lozunky z r. 1425, fol. 28a. 18