na jižní Moravě nastalý poznáváme i z obavy, aby bouřlivá vlna nepřenesla se snad i na sousední území rakouské. Kapitán Hynek odeslal totiž i dopisy vévodovi rakouskému Leopoldovi do Vídně, panu Jindřichovi z Lichtnštej- na, biskupovi frizinskému a hejtmanovi v Reci. O vlastních událostech se dovídáme až teprve v druhé polovici téhož roku (1409). Počátkem června se sbírala vojska v Rakousích, o čemž uvědomili znojemští pana Jana z Lich- tuštejna na Mikulově, o měsíc později radili se ivančičtí ve Znojmě o ne- přátelské posici na Kraví hoře. Při tom se dovídáme, že v tamních končinách byla zeměpanská posádka, neboť ivančičtí jeli do Znojma v průvodě sedmi lučištníků zemského správce Hynka z Pacova. Přímou účast Hynkovu na jihomoravských událostech oné doby poznáváme z dopisů poslaných (7. čce) ze Znojma na Bítov a do Hradce Jindřichova. Položka nám prozrazuje spo- lečný postup páně Hynkův se šlechtou, jež poslala své listy těmže adresátům současně s jeho zprávami. V měsíci září připojily se k ostatním opovědnic- kým hnízdům i Jevišovice, o nichž se dočítáme, že tam odeslali znojemští dopis o sbírání se vojska Krajířova. Krajíř byl jeden ze starých opovědníků, jenž kdysi (1401) spolu s jakýmsi Divišem hubil rožmberské statky na roz- kaz markrabí Prokopa.1 To nám dává tušiti, že zemský správce moravský tu měl co činiti se mstiteli Prokopovými a snad i Jindřicha z Kunštátu. Si- tuace byla tak vážná, že nezbylo nežli zakročiti zbraní. Sešla se proto někdy v polovici září na rozkaz páně Hynka z Pacova města moravská v Brně, aby se tam poradila o dalších krocích. Předmětem jejich sněmování byly Rabštýn a Kraví hora. První náležel někdy panu Hynkovi z Kunštátu, druhý pak byl v moci opovědníka Sudlice. Zástupcové měst se usnesli na dobytí obou hradů zbraní. K uskutečnění resoluce došlo asi hned, neboť již 6. října domá- hali se znojemští u zemského správce zbytku obnosu slíbeného jim před hra- dem Kraví horou. Tolik nám vypravují znojemské lozunky z roku 1409. Co nám tento pramen spíše jenom naznačuje, to bohatě doplňuje smolná kniha jihlavská. Již samotná povaha hrdelních zápisů jihlavských jest pří- činou jejich veliké historické ceny. Prozkoumáním záznamů docházíme k po- znání, že se nejedná o hrdelní zápisy pouze místní, nýbrž o celý sborník růz- ných přiznání na mnoha místech v 1. 1409—1432 učiněných. Vznik této sbírky vyplynul z důvodů čistě praktických. Jihlava zakoušela velmi mnoho nel ezpečí i škod ve zmatcích na rozhraní XIV. a XV. století od zbojníků ro větvených po celé koruně české. Proto si tamní magistrát prostě z bezpeč- nostních důvodů opatřoval výpovědi lupičů v jiných městech (Bzenec, Jem- nice, Velké Meziříčí, Ivančice, Hradec Jindřichův, Jaroměřice, Přibyslav 1 Mareš, U. d., str. 15.