Telč) vyšetřovaných. Historik z nich poznává, že se jedná o nepokojné někdy přivržence markrabí Prokopa, kteří po jeho smrti pokračovali v opovědnickém životě dále. Obsahově a částečně i chronologicky se kryjí zápisy jihlavské sci- tovanou již popravčí knihou rožmberskou, kterou v nejednom případě doplňují. Vycházím od exkomunikační buly proti markrabímu Prokopovi (1399) a jeho stoupencům, v níž potkáváme se se jmény osob a míst pro nás význam- nými. Kromě markrabího jmenují se v ní Přemek a Bolek, vévodové těšínští, tři členové rodu kunštátského: Smil z Polehradic, Jindřich a Hynek na Je- višovicích a Vok z Holštejna. Z jmen místních má pro nás význam Bzenec, Ivančice, Ostroh, Rabštejn u Znojma a Hrádek či Nový Hrad u Jevíčka.2 Prokop sice zemřel (24. září 1406), ale, jak již jsme podotkli, jeho straníci pokračovali v záštích projevujících se navenek v nepřátelství k městům, du- chovenstvu a jisté části šlechty. Dobře chápeme, že krevní příbuzní poprave- ného pana Jindřicha z Kunštátu v nepřátelství pokračovali. Někdejší jeho sídlo Jevišovice s nedalekým a jeho bratru Hynkovi náleževším hradem Rab- štejnem hrálo dále svou úlohu, zůstávajíc dále majetkem rodiny kunštátské a ovšem i středisky opovědnickými. Polehradice náležející rovněž pánům z Kunštátu byly z rozkazu pana Bočka bezpečným útulkem různých lapek.“ K jevišovickým a polehradickým pánům se pojili jiní členové téhož rodu zvaní „Puška“. Byl to Puška na Doubravici4 a na Otaslavicích.5 Z Mo- ravy vedly nitky do Cech, kde p. Boček z Kunštátu seděním na Poděbra- dech chránil opovědníky na Rychnově,6 jakožto poručník nedospělých jeho dědiců. Totéž činil i na Solnici,7 kterou z polovice držel spolu s p. Půtou z Castolovic. Z Poděbrad nás vede další nitka do Brandýsu nad Orlicí, kde přechovával opovědníky p. Jan z Boskovic, takto manžel paní Elšky z Kun- štátu.8 Kromě toho měli páni z Kunštátu ještě mocného spojence v p. Vilé- movi z Pernštýna,9 jenž přechovával škůdce zemské na Pernštýně a Dale- číně a v četných drobných zemanech na Hané, 10 Sokolu z Lamberka11 a hradech Strachoticích 2 a Drozdovicích. 3 Volný pohyb měly lapky i ve Slezsku, jehož vévodové Přemek a Bolek těšínský spolu s Janem, vévodou ratibořským, propadli roku 1399 exkomunikaci. Ukolem drobné války na Moravě vedené bylo způsobiti co nejvíce škod některým městům a pánům. Z pánů se dovídáme o Lackovi z Kravař 4 a Rožm- 1 CDM, XII, str. 457. 2 Druhá bula téhož data (4. bř.), u. d. str. 452. 3 Rkp. jihl. fol. 29a. 4 Fol. 7a. 5 Fol. 7b". 6 Fol. 33a"-b'. — Srov. Sedláček, Hrady a zámky, II., stran 183-184. 7 Fol. 11b. — Šrov. Sedláček, u. d. str. 205. 8 Tenora, Kunštátský okres (Mor. vlastivěda sv. II.), str. 28. 9 Fol. 11b', 31a", 32a". 10 — 11 Fol. 13b. 12 Fol. 26. 13 Fol. 18a. 14 Fol. 19b". 10