Strana 34
34
2. Je-li přítomný dlužník v podezření útěku. Uteče-li později
po obstávce skutečně, zkrátí to proces další.4)
3. Je-li dlužník cizinec neb host. Cizozemci (z cizích zemí,
na rozdíl od hostí, lidí zdejších ale ve svazek městský nenáležejících)
vůbec původoě obstavení býti nemohli. Znenáhla jen tu nastala
změna, takže dovolena obstávka cizozemců tehdy, když v cizích
zemích věřitel práva svého nedošel. Zároveň však dovolena pro
případ, že by jinak nedošel práva svého, obstávka tuzemce od
cizozemce.5)
Původně obstávce podléhali všichni stavové 6); znenáhla však
šlechta z obstávky vyloučena, pokud výslovně pod obstávkou se
nezapsala.7)
Jistá výjimka v obstávce byla ve příčině zboží dětí, jmenovitě
tehdá, neměly-li tyto poručníka, aneb nebylo-li tu jiného zboží
než obstaveného.8)
Obyčejně stavován byl dlužník sám nebo některá jeho věc
movitá, ale i poddaní za vrchnost svou9) a město za dluh jedno-
4) Nauč. Magd. 16. V. . . . Bude-li jednomu člověku jeho zboží nařčeno
a stanoveno a potom uteče, toho není potřebí více přivolati, než žalobník
má to zboží po třikrát zpovídati, jestli pak onen nepřijde, tehdy má rychtář
žalobníka zmocnit toho zboží za dluh jeho, vedle pr. pr.
5) Kameníček II.; CM. XII. č. 54. z r. 1391; Kn. Tov. 202.: Drn. 90.;
Zř. 1545 1. CVIIIa.
3) O stavování šlechty mluví privilegia: Jihlavy (Čel. II. 8., 9. z r. 1249),
Kadaně (Čelakovský II. 187. z r. 1319), Loun (Čelakovský II. 224 z r. 1325),
Hory Kutné (Čelakovský II. 280. z r. 1334).
7) Kniha Rožmberská povolovala jako privilej, že vladyka neměl býti
stavován na tržišti (čl. 236.). Pozdější zápovědi mají kn. Tov. 202.; Drn. 90.;
Zř. 1535 1. CXXXVIIIb.
Stavování bývalo zvláště často smluveno na Moravě při platech, na-
hrazujíc tu brání.
3) Nauč. Magdeb. 16. J. . . . Bude-li rychtáři a kmethom jasno, že ty
děti, kterýmž zboží staveno jest, jsú nerozumní a že by oni poručníkuov
nemohli jmíti, tehdy má to zboží v tom stavení, v kterémž jest, má tak dlúho
býti, až ty děti k svým lethom přijdú, aby to mohly zastati a k tomu se
seznati, aneb příti, nebo k upamatování přijíti, a jestliže by ty děti žádného
jiného jmění neměly, nežli to stavené, má rychtář odpustiti, aby těm dětem
toho zboží potřeba slušná dána byla . . .
3) Původně poddaní pouze tehdy mohli býti stavováni, když zvláště se
zaručili; později pán prostě je zapsal (kn. Tov. 202.); a konečně i bez toho
ručili. (Zř. 1545 1. CVIIIa.). Ve všech případech však nebylo lze dříve na
poddané sáhnouti, než upomenuta byla vrchnost. Stalo-li se toto upomenutí
marně, věřitel vymáhající listem ohradním poddaným obstávku nastávající
oznámil, přiloživ dva bílé peníze opovědného; na to za dvě neděle obstávka
počíti mohla. a trvala dotud, dokud dluh zaplacen nebyl. Příklad listu
ohradního z r. 1615: »Vám se tímto psaním ohradním opovídám, a dva
peníze bílá vstavného odesílám a dvě neděle napřed věděti dávám, jestliže
mně takové summy ve dvou nedělích nepoložíte, že toho na vás sousedech
a statcích vašich stavním právem dobývati, vás, sousedy a statky vaše
stavovati budu dotud, dokudž summy svrchupsané úplně nezaplatite.«
Otázka tato, hlavně na Moravě velmi rozšířená, ukazuje již na vnikání
práva městského do zemského.
Ia
Ib
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115