Strana 54
54
způsobilým ke dskám (právo ke dskám). Není pochyby, že v nej-
starší době způsobilost tato byla obecnou, a nezpůsobilost vý-
jimkou. Znenáhla však kruh způsobilých se uzavíral, takže toliko
statky pánů a rytířů se hodily k zápisům. Měšťané, sedláci a dě-
dinníci pouze se svolením krále mohli deskového zboží nabýti. Jen
Praha a Hora Kutná 33) měly právo deskové. Později ovšem udě-
leno i jiným od případu k případu.34) Cizozemci byli způsobili
pouze se svolením sněmu a krále, jenž musil zároveň relátora
k deskám poslati se zprávou o tom35); stalo-li se však přece, že
kdo cizozemci prodal neb zastavil, ztratil cizozemec peníze své,
a zboží na krále spadlo.
Vklad se děl u desk osobně, výminečně a to jen z důležité
přičiny z rozkazu králova (neb v nepřítomnosti jeho plného soudu)36)
odebrali se úředníci desk na jiné místo, aby zde vklad přijali.
Byli to dva vyšší úředníci, kteří z Prahy na venek se odebrali
a po skončeném vkladu zápis učinili s dodatkem ... »stalo se
toto přiznání v městě (Meytě) před J . . . místosudím a M . .
úředníkem KJMti při dskách zemských podle práva k též (Kateřině)
jakožto k nemocné vyslanými.«37)
33) Všehrd IV. 5., § 4. Instr 1541
34) Arch stav 42. pro Jičín, tamtéž 47. pro Tachov; DZ. 250 D 1 pro
Domažlice
35) Otázka tato souvisí vlastně s incolátem a odkazujeme proto na
článek Riegrův Incolat v Mihler-Ulbrichově Staatswörterbuch II. sv.
V zemích českých totiž jest k zápisu a nabytí statků deskových za-
potřebí incolátu, jejž uděliti mohl král se sněmem společně. Právo toto pří-
slušelo sněmu již od r 1310 — Všehrd (IV. 5, § 9 a III. 17, § 4) ne-
zmiňuje se o tomto spolupůsobení sněmu, a mluví jen o králi, a jeho svolení.
Snad že praxis až do usnesení sněmovního z r. 1486. přece jen kolísala
a mnohdy se svolením panovníka se spokojovala. Usnesením tímto, jež přešlo
do všech pozdějších zřízení zemských (Zř. Vl. 4, 12.) ustanoveno přesně, že
cizozemci nic se nesmí prodávati ani zastavovati pod ztrátou cti a vypo-
vězením pro prodávajícího (zastavujícího) a ztrátou statku i peněz pro kupce;
ač neměl-li svolení krále a stavů. Svolení to mělo býti však uděleno pouze
tehdy, neměl-li cizozemec statky mimo zem (požadavek ten odpadl v zř
z r. 1549 B 15), srovnal-li se ve všem s obyvateli země a ujistil-li a slíbil-li
králi, jako svému jedinému pánu a vládci. To však neplatí o Moravanech
a »jiných zemí obyvatelích, kteříž sú dědičně a wěčně k králowství Ceskému
připojeni a wtěleni«, neboť ti se za cizozemce nepokládají, nýbrž mohou
statků bez těchto obmezení nabývati.
36) Všehrd IV. 8. Nejdůležitější příčinou takového zápisu bez osobního
dostavení se strany byla těžká nemoc a staroba. Úředníci na místě samém
sepsali rekognici, a po návratu do desk zapsali relaci. Zř Vl. 180. Aby po-
skytnuta byla možnost vkladu i těm, kdož pro příčinu neodkladnou dostaviti
se nemohli k deskám osobně, při nichž však nebylo lze užiti prostředku
tuto líčeného, poněvadž na př ze země pryč odcházeli, užíváno listu přiznáva-
cího (recognice), který při příštím otevření desk slovo od slova v desky se
kladl, když se s ním zástupce strany dostavil. Než žádný taký list platnosti
další neměl než do příštích suchých dní, leda by byl obnoven. Umřel li však
vydatel jeho před vložením v desky, list moci pozbyl... Všehrd IV. 9
37
DZ. III F 14. (z r. 1537).
Ia
Ib
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115